Video: České korunovační klenoty vyzvedli klíčníci. Zemanovi pomáhal Mynář

U Korunní komory ve svatováclavské kapli se podle tradice museli sejít všichni držitelé klíčů. Za prezidenta Miloše Zemana - přítomného na vozíku - odemykal nejvyšší zámek kancléř Vratislav Mynář. Slavnostního aktu se zúčastnili také premiér Petr Fiala (ODS), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), pražský arcibiskup Jan Graubner, pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze Václav Malý.

Dosluhující prezident Zeman rozhodl o vystavení korunovačních klenotů k příležitosti 30. výročí vzniku České republiky. Lidé si je budou moci prohlédnout od zítřka do soboty 21. ledna.

Klenoty budou netradičně vystaveny v příčné lodi svatovítské katedrály, kde byly naposledy v roce 1955. Spolu s klenoty bude mimořádně možné spatřit i další relikvii – lebku svatého Václava. K vidění budou navíc i textilní součásti souboru korunovačních klenotů – královský plášť a hermelínový límec.

Stejně jako v minulosti bude vstup na výstavu zdarma a přednostní vstup budou mít návštěvníci na invalidním vozíku s průkazem ZTP či ZTP/P. Pražský hrad nepřipravil rezervační systém na vydávání vstupenek. Výstava bude otevřena od 9:00 do 17:00.

České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v dalším roce.

Koruna měla od počátku charakter veřejnoprávní. Nebyla osobním majetkem krále, ale patřila celé zemi prostřednictvím jejího nebeského patrona. Stala se vtělením české státnosti a po staletí udržovala vědomí o svébytnosti českého království mezi ostatními evropskými státy.

Ačkoli korunovační klenoty vlivem historických okolností měnily místo svého uložení, do Prahy se vždy vracely na korunovaci. Svatováclavská koruna naposledy posloužila svému účelu při korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836.

Je zhotovena ze zlata a obsahuje 96 drahokamů velkých rozměrů, většinou velmi vzácných. Do koruny byly doplňovány po celou dobu života Karla IV. tak, jak je císař postupně získával. Rozmístění drahokamů má hlubokou symboliku, kterou dnes podle odborníků už nelze zcela přesně rozklíčovat.

Zástupci Pražského hradu loni v prosinci představili výsledky říjnového průzkumu svatováclavské koruny. Odpovědět měl na otázku, zda v ní je umístěn trn z údajné Kristovy trnové koruny. Podle šéfa hradních památkářů Petra Kroupy byla v roce 2003 prozkoumána kamej na křížku koruny a bylo zjištěno, že dutina v ní je prázdná. Spekulovalo se proto poté, že se trn ztratil.

Odborníci v říjnu, kdy byly klenoty sneseny z Korunní komory, pomocí přenosného rentgenu ověřili, že další dutina je ve dně kříže. „Zvolená metoda rentgenového záření neumožňuje přímé potvrzení organické hmoty, tedy samotného trnu uvnitř schránky,“ řekl Kroupa.

Neexistují ale podle něj žádné indicie, že by s nohou kříže bylo po zhotovení koruny manipulováno. „Tudíž nepochybujeme o přítomnosti trnu ve schránce, kam byl vložen při zhotovení koruny, jak o tom informuje latinský nápis,“ doplnil a zároveň nevyloučil další průzkum do budoucna.

Posvátný charakter koruny od doby Karla IV. umocňovala skutečnost, že šlo o korunu relikviářovou. Do křížku na jejím vrcholu byl údajně zasazen trn z Kristovy trnové koruny. Má to dokládat latinský nápis na koruně „Hic est spina de corona Domini“ (Zde je trn z koruny Páně).

Český král tak byl symbolicky korunován stejnou korunou jako Kristus. Netýká se to však Karla IV., protože relikvie byla do zlatého křížku se safírovou kamejí v podobě ukřižovaného Krista vložena pravděpodobně až na sklonku Karlova života.