Článek
„Zobrazování některých jevů může vyvolávat rozporuplné pocity: estetický odpor se mísí se soucitem třeba při čtení syrového popisu alkoholového deliria v Zabijákovi. Na tento román z cyklu Rougon-Macquartové, který napsal francouzský prozaik ····· (1840–1902), čelný představitel charakterizovaného směru, volně navazuje příběh prostitutky Nany.“
To je část textu k úloze z maturitního testu z češtiny, na kterou si žáci letos hojně stěžovali. Na prázdné místo měli doplnit příjmení francouzského prozaika.
Většinu z nich otázka potrápila. Správně ji podle dat Cermatu zodpovědělo jen 42 procent maturantů. Celkově byla ale až třetí nejtěžší testovou úlohou, a to i kvůli tomu, že hodnotitelé z organizace, která testy každoročně připravuje, byli na maturanty velmi mírní.
V úloze dostali žáci za úkol vyplnit skutečně pouze příjmení, přičemž podle zadání muselo být zapsáno „bezchybně“ a za chybu se považovaly „jakékoli nesprávné (tedy i nepožadované) informace“. Odpověď Émile Zola tak měla být vyhodnocena jako chybná.
Reálně hodnotitelé uznávali nejen tuto variantu, ale i jakýkoliv nepřesný zápis, který se alespoň trochu blížil originálu. Tedy jak samotná zpitvořená příjmení jako Zolla, Zóla nebo Zolá, tak v kombinace s nepřesným křestním jménem, jako například Emil Zola nebo Emile Zóla.
Úplně nejméně se ale maturantům dařilo v otázce číslo 14, kterou zvládlo jen 21 procent nejlepších.
Úloha se ptala na název funkčního stylu, ke kterému patřil úryvek z knihy Paměť mojí babičce spisovatelky Petry Hůlové. A jelikož šlo o otevřenou úlohu, žáci nemohli ani moc dobře tipovat. Správná odpověď byla umělecký. Pětici nejtěžších uzavřených otázek si můžete sami vyzkoušet.
Mimo slovní úlohy i příklad
Mezi nejtěžšími otázkami v testu z matematiky se objevila klasika i překvapení. Jako už tradičně se maturantům nejméně dařilo ve slovních úlohách. Tentokrát to byla úloha 11 zaměřená na kombinační čísla. První část zvládla ani ne třetina žáků, druhou podúlohu dokonce jen 12 procent maturantů.
Překvapivě se ale mezi nejtěžšími úlohami objevila i uzavřená otázka. Úlohu 22 správně zodpovědělo pouze 35 procent žáků. Roli mohlo hrát, že šlo o poměrně neoblíbené goniometrické funkce i že úloha byla jednou z posledních, a tak na ni nemusel žákům zbýt čas.
Didaktický test z matematiky nezvládlo letos 10,1 procenta maturantů. Loni to bylo 16,6 procenta. V českém jazyce pak nezískalo dostatečný počet bodů 9,4 procenta maturantů. Neúspěšnost se tak po loňském pozitivním výkyvu vrátilo do běžných čísel předchozích let, kdy test nesložilo zhruba 10 procent žáků.
