Ostrá kritika nové D1. Smutné čtení, říkají experti ke zprávě kontrolorů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na manažerská pochybení i velké technické nedostatky podle části dopravních expertů poukazuje hodnoticí zpráva Nejvyšší kontrolního úřadu, která se zabývala modernizací 160 kilometrů D1 mezi Mirošovicemi a Kývalkou.

Kontroloři hodnocení uzavřeli už koncem loňského roku, zprávu úřad zveřejnil v úterý.

„Smutné čtení. Jen se potvrdilo, co před 10 lety publikovala Evropská rada pro silniční bezpečnost,“ řekl pro Seznam Zprávy Roman Budský, dopravní expert z Plaftormy Vize 0.

„Co týče projektů, patříme v Evropské unii mezi špičku, v realizacích jsme na samém chvostu. Realizační vystřízlivění bývá v České republice tradiční. A modernizace D1 je skutečně typický příklad,“ podotkl.

Podle kontrolorů modernizace stále neskončila, opravenou vozovku poškozují přetížené kamiony a dodavatelé nekvalitně odstraňují závady, které při modernizaci vznikly.

Osmadvacetistránková zpráva působí na Budského objektivně. „Nezdá se mi, že by to byl nějaký politický dokument. Napsali opravdu to, co zjistili. Zpráva ukazuje na hrubé chyby v řízení, slabý management, ale i hrubé nedostatky ve vlastním technickém provedení oprav,“ doplnil. Dokument vnímá jako zdrcující kritiku modernizace a podle něj by se jím měli zabývat poslanci a senátoři.

Mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota uvedl, že základní teze hodnoticí zprávy potvrdily dřívější obavy řidičů.

„Už teď se opravuje na některých úsecích, kde mělo být opraveno. Modernizace se oficiálně uzavřela v roce 2021, ale motoristé to vnímají jako politický tah. Ve skutečnosti hotovo není,“ sdělil Seznam Zprávám.

Prezident NKÚ Miloslav Kala uvedl, že náklady ve výši 28 miliard ještě nejsou konečné a skutečnou výši nikdo nezná. „Část projektů ŘSD finančně nevypořádalo a další projekty teprve chystá,“ sdělil.

Zpráva třeba zmiňuje protektorátní most Šmejkalka, který ŘSD dodatečně z modernizace vyňalo. Opravy čtvrtkilometrové stavby poblíž Senohrab u Prahy potrvají nejmíň do roku 2026, jsou vyčíslené na 1,7 miliardy korun.

Ředitelství silnici a dálnic kritiku kontrolorů odmítá. Podle něj je zpráva účelově negativní. „Obsahuje řadu polopravd a nepřesností vytažených z kontextu. Rozsáhlost problematiky v jejím technickém a organizačním rozsahu bohužel neumožnila kontrolorům pojmout ji komplexně. Výsledkem jsou jednoznačně zavádějící, z kontextu vytržené závěry,“ sdělil ředitel ŘSD Radek Mátl.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) si vyžádal stanovisko ŘSD, které mělo jako investorská a správcovská organizace modernizaci D1 na starosti. „Jde zejména o výtky k provádění oprav či opakovanému vzniku závad při reklamacích,“ uvedl mluvčí rezortu František Jemelka.

Současně se Kupka ohradil proti tvrzení kontrolorů, že ministerstvo neřeší systémové otázky, jako je stav mostů nebo vysokorychlostní vážení.

Podle Jana Málka z NKÚ, který měl kontrolu na starosti, se modernizací úplně nepovedlo zvýšit bezpečnost a komfort řidičů.

„Nad rekonstruovanou částí dálnice zůstává devět mostů a tři nadjezdy, které jsou ve špatném nebo velmi špatném technickém stavu. Například stav nadjezdu nad modernizovaným úsekem číslo 16 vyhodnotil stavební úřad v Jihlavě už v prosinci 2021 jako ohrožující zdraví a životy osob i bezpečnost a plynulost provozu. Po celou dobu pod nebezpečným nadjezdem projíždí desetitisíce aut denně,“ nechal se slyšet.

NKÚ vyčítá silničářům, že i navzdory tomu řeší opravy těchto staveb samostatně.

Ředitelství reagovalo, že neopravené nadjezdy představují jen šest procent z celkového počtu a že opravám bránily třeba soudní tahanice. To je případ i zmíněného nadjezdu u Jihlavy.

„V době přípravy modernizace byly o vlastnictví nadjezdu vedeny soudní spory, kdy ŘSD ČR přistupovalo k tomuto nadjezdu (převádí přes D1 místní komunikaci) jako k majetku obce Kamenice,“ uvedli silničáři.

„Není to v pořádku a motoristé nelibě nesou, že za takovou dobu není modernizace kompletní,“ reagoval Sirota.

Naopak podle Jiřího Kolíska, ředitele Kloknerova ústavu ČVUT v Praze, vyznívá dikce některých vět ve zprávě dramatičtěji než realita. „Zprávu vnímám jako jistý souhrn upozornění orgánům, které se o to mají starat. Vzkazují: ‚Napravte to, co má být napraveno.‘ Mně to nepřijde nijak dramatické.“

Kontroloři také zpochybnili, zda si silničáři dokáží pohlídat kvalitu staveb. Poukázali na více než 140 reklamací a 600 závad na 13 z 20 úseků. K dalším nedostali podklady i kvůli kybernetickému útoku, který zničil řadu dat silničářů. „Množství závad určitě není konečné. Dokumentace nebyla úplná a byly v ní rozpory a nejasnosti. Odstranění závad trvá i rok, což zvyšuje riziko poškození dalších vrstev vozovky,“ uvedl Kala.

Kolískovi nepřijde počet závad nepřiměřeně vysoký. „Otázkou je, jaké jsou to vady. Jestli je 500 reklamací typu ‚opravte spáru‘, tak mi to nepřipadá tak dramatické. Samozřejmě jde o závažnost. Záleží, jestli jde o nenatřené zábradlí, nebo rozvlněnou dálnici,“ řekl Kolísek.

Podle Budského by se dokumentem měli zabývat politici. V krajním případě prý hrozí vracení peněz z evropských fondů. „Je tam zjevně odvedená nekvalitní práce. Mělo by se řešit, jestli jsou dostatečně nastavené smlouvy s dodavateli. Všechno lze řešit v zárukách, abychom nemuseli dodatečně platit z národní kasy. Pakliže jsou někde záruční doby prošvihnuté, má padnout otázka, kdo za to může. Tato pochybení mají vždy viníka,“ dodal Budský.

Advokátka Tereza Jelínková míní, že je prokázání odpovědnosti vždy problematické. „V úvahu zcela jistě přichází civilní odpovědnost, nicméně trestní odpovědnost si dovedu v dané situaci představit až v okamžiku, kdy by v důsledku vadného postupu při zhotovení díla došlo k neštěstí, například by se dodatečně ukázalo, že zhotovitel užil levný a nekvalitní materiál,“ sdělila Seznam Zprávám.

Reklamace či trestní řízení v tomto odvětví jsou podle ní úkony vždy náročné na dokazování. „Takřka s jistotou se neobejdou bez znaleckých posudků,“ doplnila.

Kontroloři se také pozastavili nad tím, že na evropské páteřní dálnici nefunguje vysokorychlostní vážení. Speciální váha fungovala jen dva měsíce, za tu dobu odhalila asi 17 tisíc přetížených vozidel. ŘSD poslalo ke správnímu úřadu jen zlomek z nich.

„Je pro mě záhada, proč s tím silničáři nic nedělají. Vysokorychlostní vážení mělo být součástí projektu modernizace. Měli jsme dát zahraničním kamionům najevo, že se nevyplatí jet Českem přetížený, protože to okamžitě zjistíme a budeme to přísně trestat. To se nestalo,“ podivil se Budský.

Podle ŘSD došlo k problémům s napájením váhy. „Tato vada byla reklamována ze strany ŘSD ČR u zhotovitele a dochází k nápravě, aby váha byla opět funkční,“ uvedl mluvčí silničářů Jan Studecký.

Šéf ŘSD Mátl obvinil úředníky, že při kontrole cíleně hledali negativa. Podle něj ve zprávě ignorují, že D1 byla před modernizací v havarijním stavu. „Kontrola dehonestuje tvrdou práci tisíců lidí – od projektantů, stavařů, stavebních dozorů, technologů až po dělníky,“ opáčil.

Sirota vnímá jako důležité, že je modernizace z významné části hotová. „Ale zůstávají nedodělky, které zní jako něco malinkatého. Ale není to pravda. Bude to stát ještě hodně peněz a času, kdy se omezí doprava. Kdybych měl modernizaci hodnotit jako ve škole, rozhodně to jednička a nejspíš ani dvojka nebude,“ řekl.

Podle Budského zpráva vypovídá o kvalitě řízení velkých projektů. „Český stát si neumí pohlídat a manažersky uřídit významné projekty, které pak mají dopad na desítky let do budoucna,“ dodal.