Osm mužů, kteří chtějí vládnout České televizi

Zájemců bylo původně třináct. Pět kandidátů ale nesplnilo všechna předem stanovená kritéria, a ze soutěže tak byli vyřazeni. Současnému generálnímu řediteli, kterým je Petr Dvořák, vyprší mandát na konci září.

Jedním z favoritů výběrového řízení je stávající šéf veřejnoprávní televize. Vede ji už od roku 2011, mandát už jednou obhájil – v roce 2017 – a letos se o to pokusí znovu.

Dvořák je absolventem Českého vysokého učení technického v Praze. V 90. letech spoluzaložil PR agentura B.I.G. a v roce 1993 navázal spolupráci s finanční skupinou PPF.

Právě spolupráce s PPF mu později otevřela cestu do médií. Roku 2003 se stal generálním ředitelem TV Nova a v této funkci setrval až do roku 2010.

Dvořák si je prý vědom nových výzev, kterým Česká televize čelí. „ČT stojí na velkém rozcestí. Prostředí se velmi mění. Jsou tu nové streamovací platformy, objevují se nové distribuční cesty, technologie, jiná očekávání uživatelů i diváků. Česká televize na to musí reagovat rychle, bez tápání a zbytečných chyb,“ vysvětlil Dvořák pro Seznam Zprávy své priority.

V boji o „generálské“ křeslo se proti Dvořákovi postaví také ředitel brněnského studia ČT Jan Souček. Absolvent práv Masarykovy univerzity svoji kariéru svázal se světem médií, ve kterých působí od roku 1994.

Začínal jako redaktor na Nově, později se vypracoval do vedoucích pozic v Českém rozhlasu. Své angažmá v ČT odstartoval v Brně jako moderátor pořadu Dobré ráno a pracoval i jako šéfdramaturg tamního Centra zábavné tvorby. Brněnské studio ČT vede od roku 2014.

„Televize potřebuje nové impulzy a myslím, že jí mám co nabídnout,“ řekl Souček pro ČTK, když svoji kandidaturu oznamoval. „V posledním období se můj názor, kudy by se měla televize ubírat, lehce liší od toho, co navrhoval současný management, a rád bych tak Radě ČT svou představu předložil. Nesouvisí ani tak s tím, jaké pořady vyrábět, ale s tím, jakým způsobem by se měl stavět rozpočet a kolik peněz televize na svoje fungování potřebuje,“ pokračoval.

Souček vnímá i další výzvu, které musí média v dnešní době čelit. Podle něj jde o krizi důvěry. „Je to velký úkol stojící přede všemi médii veřejné služby, která mají být garantem toho, že lidé dostávají důvěryhodné a relevantní informace,“ dodal.

Dalším uchazečem o pozici je Jan Štern, někdejší kreativní producent ČT. Vystudoval ekonomii a před rokem 1989 vydával samizdatový časopis Prostor. V období revoluce se angažoval v Občanském fóru, za které se později stal i poslancem.

Politickou činnost ale Štern brzy ukončil a začal se angažovat v médiích, zejména jako producent televizních pořadů a seriálů. Na svět přivedl projekty jako Katovna, Uvolněte se, prosím, Čtvrtá hvězda nebo Bohéma.

Štern svou vizi ohledně vedení ČT popsal v příloze Salon deníku Právo. Podle něj je program televize diktován primárně sledovaností na úkor kulturní a vzdělávací hodnoty. Do veřejnoprávní instituce by chtěl vrátit hlavně uměleckou svobodu.

„Veřejnoprávní televize je prorostlá rakovinou maloměšťáckého vkusu, divácké podbízivosti, umělecké průměrnosti, duchovní vyprahlosti a tvůrčí nesvobody,“ napsal ve zmíněném textu.

O pozici se uchází i Jiří František Potužník, který má zkušenosti nejen z médií, ale i z politiky nebo kultury. O post se v minulosti ucházel už třikrát, úspěšný ale nikdy nebyl.

Také on prošel Českou televizí. Nastoupil do ní v roce 1993, působil v její zahraniční redakci a několik let sloužil i jako zpravodaj v Bruselu.

Potužník od roku 2008 pracoval také jako mluvčí českého předsednictví Evropské unii za vlády Mirka Topolánka. Od roku 2009 se věnoval české účasti na světových výstavách. Coby generální komisař vedl tuzemskou účast na Expu.

„Změny, které navrhuji, nejsou revoluční, ale evoluční,“ uvedl pro ČTK.

Českou televizi podle svých slov chápe jako velice důležitou instituci, která má veřejnosti zprostředkovávat zpravodajství a informovanost bez politických a ekonomických tlaků. Právě toto vnímá Potužník jako svoji prioritu, kterou by chtěl v případě zvolení realizovat.

Ondřej Vrbík je kandidátem bez zkušenosti v médiích, což ale vnímá jako svoji přednost. „Nemůžete vědět, jak auto vypadá zvenku, když v něm několik let sedíte,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy.

Vrbík vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém. V současné době působí jako architekt na volné noze a několik let pobýval ve Velké Británii, USA či Německu.

Hlavním důvodem, proč se do řízení přihlásil, je jeho vlastní nespokojenost s formátem a obsahem vysílání ČT, které častokrát považuje za plytké a prázdné.

Své záměry shrnul souslovím „návrat ke kořenům“, znamená to podle něj třeba to, že pořady bude moderovat vždy dvojice muž a žena.

S ohledem na stárnutí populace by také rád obnovil program ČT 3, který by byl zcela retro. „Chci ho obnovit pro lidi, kteří vybudovali tuto zemi,“ řekl Vrbík pro Seznam Zprávy. Stanice by podle něj měla být v dobovém aranžmá, bez použití čtecích zařízení a s moderátory oděnými v módě osmdesátých let.

Za důležité považuje také klást větší důraz na zprávy z regionů či rozšíření dosahu zpravodajství třeba do Asie a Austrálie.

Na seznamu uchazečů je i Martin Konrád, někdejší ředitel televize Prima. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a v médiích pracuje od roku 1996.

Po zkušenosti v deníku Metro začal pracovat v televizi Prima. Tam nejprve několik let fungoval jako obchodní ředitel a v roce 2013 nastoupil na post generálního ředitele. Z funkce odešel o rok později a v současnosti řídí mediální agenturu MMB Media Agency Czech.

Jedním z hlavních cílů, které by si Konrád jako šéf ČT vytyčil, je spojování polarizované společnosti. Chtěl by zaručit co nejkvalitnější nestranné zpravodajství, které by se stalo spolehlivým zdrojem informací pro celou veřejnost.

„Po 12 letech by měla přijít změna,“ řekl Konrád pro Seznam Zprávy. Poukázal tak na dlouholeté působení stávajícího ředitele Dvořáka. Svět médií vnímá jako velmi dynamický a neustále se vyvíjející. „Proto je třeba podnikat praktické kroky, aby v něm byla schopna Česká televize obstát,“ uvedl.

Do boje o ředitelskou funkci se zapojil i manažer Pavel Hřídel. V minulosti pracoval jako pilot, manažer nebo třeba konzultant.

Hřídel vystudoval Vysokou vojenskou leteckou školu v Košicích, po jejím ukončení působil několik let jako vojenský pilot. S letectvím skončil coby profesionál v roce 1994, poté pracoval v řadě společností, které se soustředily hlavně na výrobu filtračních materiálů.

V letech 2019 až 2022 vedl Teplárnu Strakonice a aktuálně působí ve firmě Batist Medical, která vyrábí zdravotní materiál.

Jako důvod své kandidatury uvedl současný stav ČT. Seznam Zprávám řekl, že podle něj přestává veřejnoprávní médium plnit svoji povinnost a potřebuje nové impulzy a změny.

Jaké, ale Hřídel sdílet nechtěl. „V tomto okamžiku není jasné, koho Rada ČT vybere do finálového kola, a proto se zatím nebudu více vyjadřovat,“ vysvětlil.

Osmý kandidát Ondřej Cón vystudoval Vysokou školu finanční a správní. Uvedl, že pak více než deset let pracoval v oblasti stavebních zakázek.

Cón by v případě svého zvolení chtěl veřejnoprávní televizi víc přiblížit lidem. „Česká televize musí zvýšit kvalitu a úroveň svého zpravodajství tak, aby bylo nestranné, vyvážené, ale zároveň dostatečně kritické. Za naprosto nepřípustné považuji její tendenční směřování,“ napsal ve svojí koncepci směřování ČT.

Chtěl by proto založit „nový kanál s převzatým zpravodajským obsahem od externích autorů“. Posílil by také tvorbu vlastních zábavných pořadů a naopak snížil v tomto žánru množství těch převzatých.

Jako svou výhodu vnímá také to, že z médií žádné zkušenosti nemá, nepodléhal by tak podle svých slov jejich tlakům.

Aktualizace: Doplnili jsme vizi kandidáta Ondřeje Cóna.