Hlavní obsah

Stížnost na předčasné důchody: Po neúspěchu s valorizací má u soudu malou šanci

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Poslanci hnutí ANO na podzim napadli u Ústavního soudu i zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Středeční zamítavý verdikt soudu o zvyšování penzí oslabil šance opozice na úspěch, myslí si ústavní právník Pavel Uhl.

Článek

Do předčasného důchodu lze od loňského podzimu jít nejdříve tři roky před řádným termínem, dříve byla pravidla komplikovanější, ale lidé mohli odejít do předčasného důchodu v 60 letech.

I v tomto případě se opoziční poslanci hnutí ANO obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení novely. Podobně jako učinili po úpravě mimořádné loňské valorizace.

ANO argumentuje tím, že vypadlo ustanovení přechodné doby a změny se tak projevily neadekvátně rychle. A současně prý došlo i k porušení demokratických principů a jednacího řádu Poslanecké sněmovny stanovením pevného času hlasování.

Podle Pavla Uhla, právníka a odborného asistenta na Katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, se středeční zamítnutí návrhu opozice na zrušení úprav mimořádné valorizace ovšem patrně promítne i do tohoto případu.

K Ústavnímu soud opoziční poslanci podali návrh na zrušení části zákona, konkrétně předčasných důchodů. Lze ze středečního nálezu usuzovat, že se jejich naděje na úspěch zmenšila?

Myslím, že lze. Protože základní důvody jsou v návrhu v podstatě dva. Jeden je okruh procedurálních problémů. Některé bych vypořádal na první dobrou, jako třeba ten, že z vlády to šlo v nějaké podobě a potom došlo k pozměňovacímu návrhu, se kterým vláda souhlasila, tak to jsou věci, které do ústavnosti nevstupují. Pak tam mluví o zkrácení diskuze a současně přiznávají, že poslanci měli možnost se s tím seznámit a někteří i vyjádřit, ale veřejnost tu možnost neměla.

Jak se zpřísnily předčasné důchody

1) Prvním omezením je posunutí věkové hranice: Nově má platit podmínka, že lidé mohou odejít do předčasného důchodu nejdříve tři roky před řádným termínem. Dříve přitom platila daleko komplikovanější pravidla, která se dají shrnout takto:

Do předčasného důchodu šlo odejít po dosažení alespoň 60 let.

V intencích středečního názoru Ústavního soudu by to obstát nemělo. Problém je, že to můžu těžko posoudit. Musel bych znát repliku vlády k tomuto návrhu, současně lépe středeční nález a musel bych si otestovat skutkové okolnosti, jestli tam není něco, co návrh posouvá jinam.

V obecnější rovině, například argument, že mají poslanci právo na obstrukci, se středečním nálezem padl?

Foto: Profimedia.cz

Právník Pavel Uhl.

Dostal se do jiného světla. Ústavní soud řekl, že mohou obstruovat, ale pak nefňukejte.

Mohou navrhovatelé – skupina poslanců v čele s Alenou Schillerovou z hnutí ANO – svoji argumentaci ještě nějak doplnit nebo rozšířit?

Můžou a je dokonce možné, že to udělali. Předpokládám, že na jejich návrh byla replika vlády. Já, když zastupuji skupinu senátorů nebo poslanců, se k vyjádření vlády ještě často vyjadřuji. A samozřejmě Ústavní soud musí zvážit všechny argumenty.

Vyjádření Aleny Schillerové k druhému návrhu poslanců:

Návrh na zrušení červencové novely zákona o důchodovém pojištění byl na Ústavní soud podán a věříme v jeho brzké posouzení.

Napadáme zejména okamžitou změnu podmínek pro odchod do předčasného důchodu bez stanovení adekvátního přechodného období, v důsledku čehož se lidé nemohli na takto zásadní životní krok připravit a zároveň došlo k vytvoření nepřípustné nerovnosti mezi dvěma skupinami obyvatel.

Bez ohledu na středeční nález věříme v nestranné a rigorózní posouzení. Každý případ začíná od začátku a jsme přesvědčeni, že naše právní pozice je pevná.

Kdyby ji ale Ústavní soud chápal jako nadbytečnou, tak by rychle věc uzavřel, ne?

Není to tak. Jednak nadbytečnost dovozujete ve světle středečního názoru soudu. A jsou to věci, které nejsou v režimu zjevně neopodstatněné, návrh na zrušení zákona je potřeba projednat a věcně vypořádat. Musí nechat vyjádřit protistranu a potom zase navrhovatele, vypracovat nález a ten vyhlásit a vypořádat všechny argumenty.

Středeční rozhodování bylo navíc na Ústavní soud relativně rychlé. Já mám u stejného soudce zpravodaje věc dva a půl roku.

Takže ani nelze odhadnout, kdy se budou druhým návrhem zabývat?

Bude záležet na soudci zpravodaji a i na tom, jestli se ho budou na jednotlivých plenárních schůzích ptát, jak je daleko. Byl bych raději, kdyby se ptali na moji věc.

Alena Schillerová pro Seznam Zprávy uvedla, že každý případ začíná znovu od začátku. Lze s tím souhlasit?

Soud je vázaný svými nálezy. Procesně začíná každý soud od začátku. Je logické, že to říká v této situaci, ale když už stejné argumenty byly jednou vypořádané, je hodně nepravděpodobné, že by to dopadlo jinak.

Další argument poslanců směřoval k přechodnému ustanovení. Ten může obstát?

Podle mě taky ne. Jsou to argumenty nové, ale když vezmeme v úvahu, že soud je k těmto otázkám zdrženlivý, myslím si, že nenajde porušení ústavnosti.

Je třeba zdůraznit, že to není nový a starý soud. Kdybyste si odečetl soudce, kteří byli jmenováni za Pavla, tak i většina soudců za Zemana (jmenovaných exprezidentem Milošem Zemanem, pozn. red.) hlasovala pro zamítnutí návrhu.

Samotný středeční nález Ústavního soudu byl podle vás dostatečně srozumitelný?

Oceňuji, že se soud nevyhnul žádnému argumentu a se všemi se vypořádal a vypořádal je kategoricky. Že řekl: Tyhle věci neřeším a tyhle věci jsou v pořádku. Takže to nastavil. Dávání do kontrapozice, že tady skupina důchodců žila v nadějích, tady bych si spíš kladl otázku, kdo to vyvolal, a jsem z toho spíše rozpačitý.

Je dost možné, že na tom nemá Ústavní soud vinu a že někdo spojil jejich rozhodování s politickou nadějí někoho jiného.

Doporučované