Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Automaticky vznikne na základě schválené novely zákona v příštím roce datová schránka všem živnostníkům, ale i právnickým osobám, jako jsou nadace, spolky nebo společenství vlastníků.
Současně se vytvoří datová schránka automaticky každému člověku, který začne využívat on-line komunikaci se státem. Konkrétně když využije nástroj identifikace občana včetně bankovní identity. Ta slouží jako on-line ověření totožnosti a hojně se využívá například u žádosti o některou z dávek. Stát takového člověka totiž začne chápat jako digitálně zdatného.
Neziskové organizace ale varují, že nemusí vždy platit úměra, že lidé, kteří použili identitu občana, skutečně ovládají práci s počítačem.
„Můžou z toho vznikat problémy. Třeba při doručování, že lidé nebudou schránky vybírat, a zprávy tak budou doručované fikcí,“ upozorňuje Jan Vobořil, ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium, která prosazuje digitální svobody.
Doručení fikcí znamená, že určitá písemnost je považována za doručenou, i když jste ji nikdy nepřevzali a s jejím obsahem se neseznámili. Za doručenou je písemnost považována po deseti dnech v datové schránce.
Úskalí ilustruje Vobořil na konkrétní zkušenosti s paní, která jako podnikatelka získala datovou schránku, přestože si s počítači nerozuměla. „Že má datovou schránku, se dozvěděla asi až po třech letech. Nechodila jí pošta, vše šlo do datovky a bylo doručené fikcí. Upomínky, zprávy od soudu… a skončila v exekuci,“ vypráví ředitel nevládní organizace.
Problém i pro seniory
Automatického vzniku datových schránek se obává i Soňa Morawitzová, ředitelka Nadace Krása pomoci, která se zaměřuje na seniory.
„Vidíme tam dva problémy. Jeden je, že identitu občana využije senior za pomoci blízkého, například dítěte, a pak už v on-line světě nefunguje, ale i tak mu vznikne datová schránka a on se to třeba vůbec nedozví,“ říká ředitelka s tím, že úřad následně seniorovi posílá zprávy do datové schránky a senior o tom vůbec nemusí vědět.
Druhým problémem může podle Soni Morawitzové být, že lidé ani nemají příliš informací o tom, jak datové schránky fungují.
Datové schránky od 1. 1. 2023
Občané:
- Stát datovou schránku automaticky zřídí těm, kdo se ke kterékoli digitální službě státu přihlásí prostředkem pro elektronickou identifikaci (bankovní identita, mojeID, eObčanka apod.). Bude je totiž považovat za digitálně gramotné.
- Fyzická osoba může datovou schránku znepřístupnit pro veškerou komunikaci.
Podnikající fyzické osoby (OSVČ):
- Stát jim automaticky zřídí datovou schránku při zápisu do příslušné evidence OSVČ.
- Všechny OSVČ budou mít povinnost datovou schránku užívat, nebudou ji moct zablokovat jako občané.
Právnické osoby:
- Stát automaticky zřídí datovou schránku všem právnickým osobám zapsaným v registru, který vede Český statistický úřad.
- Tento registr osob eviduje právnické osoby a organizační složky právnických osob, podnikající fyzické osoby, podnikající zahraniční osoby a organizační složky zahraničních osob, organizace s mezinárodním prvkem, organizační složky státu a orgány veřejné moci.
- Nově se tak povinnost mít a používat tuto schránku bude vztahovat například na některé typy společného vlastnictví jednotek.
Všichni podnikatelé (právnické osoby a OSVČ):
- Přes datovou schránku budou muset přijímat úřední korespondenci a řešit daně.
- Pokud jim do ní napíše soukromá osoba nebo firma, bude platit tzv. fikce doručení. Z právního pohledu je taková poštovní datová zpráva zcela rovnocenná odeslání doporučeného dopisu nebo dopisu do vlastních rukou. (Toto platí už od letošního února pro existující datové schránky podnikatelů.)
- Nebudou ale muset datovou schránku používat pro odeslání zpráv.
„Mažou se tam zprávy a neukládají se. Když se do schránky podívají po čtyřech měsících, tak tam zpráva není, nebo si musí připlatit,“ dodává ředitelka další úskalí a mluví o tom, že je třeba na datové schránky veřejnost dobře připravit.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je právě velmi podrobná marketingová kampaň připravena. „Velmi intenzivní bude listopad a prosinec,“ říká ministr. Sám připouští pochybnosti, ale jak říká - novelu zákona zdědil po předchozí vládě.
„Jako poslanec jsem upozorňoval, že direktivní povinnost je přeci jenom trochu moc. Ten zákon byl ale schválen. Troufám si říct, že masivní kampaní to budeme schopni zvládnout,“ dodává ministr a zdůrazňuje, že se bude snažit zapojit do kampaně i různé profesní organizace a například i starosty měst a obcí.
Krajní řešení: deaktivace datové schránky
Potíže mohou nastat zejména u lidí, kteří žádají on-line o různé státní dávky, a to právě za pomocí identity občana. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) spustilo během letošního roku například žádosti o příspěvek pro solidární domácnosti, které pomáhají uprchlíkům z Ukrajiny, o jednorázový příspěvek na dítě, nebo o příspěvek na bydlení, který má fungovat jako vládní pomoc s rostoucími cenami za energie. On-line lze ale žádat i o rodičovský příspěvek nebo pravidelný přídavek na dítě.
Na osvětové kampani se pracuje od jara
Na lednový „velký datovkový třesk“ má upozornit kampaň. Ministerstvo vnitra na ní pracuje od jara a vyjít má na 38 milionů korun.
Ministerstvo se neobává, že by automatické zřizování datových schránek zbrzdilo zahájenou digitalizaci žádostí.
„Neočekáváme, že by kvůli automatickému zřizování datových schránek lidé méně využívali naše on-line kanály. Jednak existuje možnost si schránku deaktivovat, ale datová schránka obecně přináší výrazné pohodlí do komunikace občana a státu,“ říká Jakub Augusta z tiskového oddělení MPSV.
Jan Vobořil z Iuridicum Remedium připouští, že lze datovou schránku deaktivovat, ale zdůrazňuje, že je to opět potřeba aktivně vyřídit. „Spousta lidí to neudělá, protože si to neuvědomuje,“ říká.
Podle posledního údaje k letošnímu srpnu bylo dosud zřízeno bezmála 1,4 milionu datových schránek. Během příštího roku by se jejich počet mohl až ztrojnásobit.
