Článek
Co nejvíce větrejte. Doporučení, které školám poslední dva roky neustále opakovalo Ministerstvo zdravotnictví. Především kvůli tomu, aby se bránilo šíření covidu-19, ale i dalších respiračních nemocí, které se na podzim a v zimě nejvíce objevují.
Úřad ale nyní otočil a naopak chce, aby školy snížily větrání o třetinu. Podle navrhované vyhlášky má stačit každému dítěti 20 metrů krychlových čerstvého vzduchu za hodinu, místo dosud platných 30 kubíků. Stejných 20 metrů krychlových má stačit i v tělocvičnách, kde se dosud počítalo s 4,5násobkem, tedy 90 kubíky.
„Ponecháme-li v tabulce sjednocený požadavek na větrání 20 m³/h přiváděného vzduchu na dítě, zajistíme tím dostatečné větrání při snížení energetické náročnosti celého systému větrání,“ říká ale za Ministerstvo zdravotnictví jeho mluvčí Ondřej Jakob.
Podle úřadu se sice liší potřeby na odvádění oxidu uhličitého z místnosti podle věku, ale i nejstarším středoškolákům má stačit 20 metrů krychlových. Například podle uznávaného mezinárodního standardu ASHRAE ale potřebují nejmenší školáci ve třídě alespoň 27 metrů krychlových a v tělocvičnách je minimum stanoveno na 83 kubíků na hodinu pro jednoho sportovce. I Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) je pro ponechání původních limitů větrání.
Stihnou se vytisknout maturity?
„Harmonogram prací je takový, že 5. ledna bychom měli začít tisknout první část maturit. Tenhle termín je hodně na hraně. Zakázku jsme v pondělí poslali ke schválení na ministerstvo školství. Doufám, že ji zveřejníme do dvou týdnů. V půlce listopadu by se měly podávat nabídky. Budeme se snažit, aby nové řešení bylo v provozu začátkem ledna,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy nový ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.
„Navrhované snížení hodnot na 20 m³/h na dítě je zhruba o čtvrtinu nižší, než doporučují mnohé zahraniční normy pro tento účel. Existuje řada studií, které jasně ukazují, že nedostatečné větrání, popřípadě zvýšená úroveň koncentrace oxidu uhličitého, způsobuje nejen horší soustředěnost a výkonnost žáků i učitelů, ale i větší nemocnost,“ říká výkonná ředitelka CZGBC Simona Kalvoda.
Větrání bylo už dost
Důležitý je ale i samotný signál směrem ke školám. Už Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo v srpnu vyhlášku, podle které se omezí topení nejen ve školách v případě energetické nouze. A hygienici oslovení Seznam Zprávami varovali, že by školy kvůli nařízení mohly přestat větrat, což by bylo rizikové.
„Obávám se, aby nařízení o nižších teplotách ve třídách nevedlo k tomu, že školy budou topit méně, ale už nevyvětrají vůbec,“ uvedla už dříve pro Seznam Zprávy hygienička Marie Nosková. K tomuto kroku ale de facto nyní povede vyhláška Ministerstva zdravotnictví. Ta navíc rovněž mírně snižuje minimální teploty na chodbách nebo tělocvičnách.
Na prvním místě je totiž úspora energie na pozadí současné energetické krize, kterou zapříčinila především ruská agrese na Ukrajině.
„Větrání je vedle vytápění druhým energeticky nejnáročnějším opatřením k zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí budov,“ dodává Jakob.
Důvodová zpráva k vyhlášce ale neobsahuje žádnou konkrétní úsporu, kterou by snížení větrání mělo přinést. Seznam Zprávy se proto i na tuto otázku ptaly Ministerstva zdravotnictví. Úřad ji ale ponechal bez odpovědi.
Málo větrání = více absencí
Naprostá většina škol ale nemá systém řízeného větrání. Proto ani nemohou nové limity naplnit. Větrají totiž nárazově otevřením oken.
„Žádné čidlo většina škol nemá, a tak se ve třídě vyvětrá ve chvíli, kdy kantor usoudí, že už je tam vydýchaný vzduch,“ popisuje prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) už v připomínkovém řízení k vyhlášce poznamenala, že snížení větrání nepovede k žádné zaznamenatelné úspoře. A navrhované změny odmítla.
„Vše to povede k nárůstu nemocnosti. Rodiče s dětmi budou doma a vzniknou další škody. Nemocné učitele nebude mít kdo nahradit, a tak se bude zvyšovat výukový deficit předchozích ‚covidových‘ let,“ uvedla v připomínce ČMKOS.
„Nedostatečné větrání má i přímý dopad na zdraví. Zvýšení koncentrace CO2 kvůli nedostatečnému větrání o každých 100 ppm má za následek zvýšení absence žáků o půl dne za jeden školní rok,“ potvrzuje Kalvoda.
Pokud navíc některé školy už rekonstrukcí prošly, zřizovatelé mysleli především na energetické úspory a zateplení. Takové úpravy ale jen zvyšují nutnost větrání, protože budovy jsou téměř vzduchotěsně uzavřeny. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ale požadavek na větrání omezuje plošně.
