Článek
Veřejný ochránce práv loni vyřídil meziročně více podnětů, bylo jich asi 7450, o rok dříve to bylo asi 7000. Bezmála 500 úřadům vytkl chyby, což bylo zhruba stejně jako o rok dříve. V 98 procentech případů úřady chybu napravily. Ombudsman Stanislav Křeček o tom v úterý informoval na tiskové konferenci. Zajímal se zejména o podmínky dětí v zařízeních, stát podle něj pomoc dětem často nezvládá.
Ombudsman loni dostal asi 7560 podnětů, více než 5600 lidí využilo informační linku ombudsmana, přes 400 jich přišlo osobně. Zahájil přes 700 šetření, z toho 50 jich bylo z vlastní iniciativy. Podal přes 260 legislativních připomínek.
Věnoval se například podmínkám lidí v zařízeních různého typu, kdy prověřoval podmínky v dětských domovech, psychiatrických nemocnicích či ve věznicích. Nejvíce návštěv uskutečnil právě v zařízeních určených dětem. Opakovaně se podle pracovníků veřejného ochránce práv ukázalo, že stát pomoc dětem často nezvládá. Zaměstnanců v zařízeních je nedostatek, chybí nastavení metod práce s dětskými traumaty či agresí.
Největším problémem je podle zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma zastaralost právní úpravy. „Není to, že bychom objevili Ameriku. Spíš konstatujeme, že mezi námi a samotnými řediteli takových zařízení je shoda v tom, že ta právní úprava je zastaralá. Projevuje se to především v tom, že mezi těmi režimy, v nichž ty děti jsou, nejsou dost velké rozdíly na to, aby dokázaly reagovat na specifické potřeby dětí. Stává se tak, že děti s různými potřebami se ocitají pod jednou střechou,“ poukázal zástupce ombudsmana. Někdy tomu podle něj napomáhá i rozhodování soudů, které místo toho, aby problémovým dětem nařídily ochrannou výchovu, ponechají je v ústavní péči.
Ombudsman provedl i výzkumy, týkaly se například přístupnosti veřejných budov a služeb lidem s postižením či zveřejňování soudních rozhodnutí v databázi Ministerstva spravedlnosti. Dlouhodobě se věnuje například snaze „zlidštit“ úřední jazyk. Usiluje o to, aby stát komunikoval přístupněji a srozumitelněji.
Křeček má obavy o fungování dětského ombudsmana
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček má obavy o fungování institutu dětského ombudsmana. Zřízen je od začátku července, zvolen by ale zřejmě mohl být až na jaře 2026. Navíc dosud podle Křečka není jasné, kolik lidí na to bude k dispozici či s jakými finančními prostředky se může počítat. Než bude zvolen dětský ombudsman, bude jeho povinnosti vykonávat zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Podle Křečka je zřejmé, že Sněmovna v tomto složení nestihne dětského ombudsmana zvolit a zvolení tak lze čekat až někdy na jaře 2026. Agendu tak dočasně bude vyřizovat zástupce ombudsmana. „Já se obávám toho, že veřejnost bude zklamána z fungování institutu dětského ombudsmana. My budeme dělat, co budeme moci, ale problém je v tom, že ta instituce byla zřízena a dosud nám nikdo neřekl ani to, kolik lidí dostaneme. Nemůžeme se na to odpovědně připravit,“ uvedl Křeček. Podle něj je otázkou, zda to vláda myslí se zřízením dětského ombudsmana vážně.
Podle Schorma je navíc možné, že se vyřizování podnětů obecně zpomalí, protože pokud bude úřad ombudsmana dostávat více podnětů a nebude mít další lidi, podněty navíc budou muset vyřizovat současní zaměstnanci úřadu.
Zřízením pozice dětského ochránce práv Česko vyhoví požadavku Výboru OSN pro práva dítěte, který se opírá o Úmluvu o právech dítěte. Úmluva začala platit v bývalém Československu v roce 1991. ČR patří k posledním zemím Evropské unie, které dětského ombudsmana nemají.
Dětskému ombudsmanovi bude pomáhat poradní orgán složený z dětí, půjde o jeden z budoucích pramenů informací o tom, jaké starosti a přání má mladší generace. Novým prvkem je také pravomoc dětského ombudsmana podat návrh na zahájení vybraných soudních řízení nebo do nich vstoupit v případě ohrožení práv dítěte. I z toho mají v kanceláři ombudsmana obavy, soudních řízení jsou totiž desetitisíce.
