Článek
Používání zábavní pyrotechniky může mít velmi negativní vliv na životní prostředí a na zdraví domácích i divoce žijících zvířat. Dlouhodobě na to upozorňuje mimo jiné Český svaz ochránců přírody nebo Česká společnost ornitologická.
Podle nich například ptáci vylekaní hlukem z ohňostrojů v panice prchají ze svých úkrytů, jsou dezorientovaní a ve tmě narážejí do překážek, jako jsou budovy, mosty, trolejové vedení a další. Ryby se zase mohou přiotrávit zbytky pyrotechniky ve vodě v rybnících.
Na nebezpečné látky obsažené v pyrotechnice pár dní před silvestrovskou nocí upozorňují také vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR. Na základě spotřeby pyrotechniky spočítali, že kvůli ohňostrojům se každý rok do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia.
Baria, které se užívá pro dosažení zelené barvy, se uvolní asi 10,5 tuny, dále jedna tuna stroncia, způsobujícího červenou barvu, a pro efekt modré barvy asi půl tuny mědi. V raketách je dále přítomen červený fosfor, síra, práškový zinek a další látky.
Podle chemika Petra Klusoně se pak tato toxická směs dostává do plic, kde může leptat tkáně. Některé z látek se potom v těle ukládají nebo v něm cirkulují. Pro lidský organismus je to obrovský šok.
„Lidé tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí,“ říká Klusoň.
Tyto látky poté postupují dál do životního prostředí, do vody a půdy, případně mohou vstupovat do potravních řetězců. „Nutno zdůraznit, že bez ohňostrojů by se řada zmíněných prvků v měřitelném množství v životním prostředí vůbec nevyskytovala,“ dodává ve zprávě AV ČR hydrochemik Martin Pivokonský.
Některá česká města používání pyrotechniky omezila anebo upustila od pořádání vlastních ohňostrojů na oslavu začátku nového roku. Například Praha už před dvěma lety ve svém centru ohňostroje úplně zakázala. V Brně a v Ostravě už takový zákaz platí také, ale s dvoudenní výjimkou 31. prosince a 1. ledna každého roku.
Z dalších krajských měst už vlastní ohňostroj nepořádají například v Jihlavě nebo Českých Budějovicích. Také Pardubice se bez něj na Nový rok obejdou, avšak dopřávají si ho každoročně na podzim během městských slavností.
„Máme za to, že jednou za rok to stačí, a během hezkého podzimu si ho lidé užijí více,“ vysvětlil mluvčí pardubické radnice Radim Jelínek.
Zato v Olomouci se po dvouroční pauze těší na obnovení novoročních oslav i s ohňostrojem. „Vedení města zvažovalo i jiné možnosti, jako videomapping nebo dronovou show, ale kvůli nákladům jsme nakonec zvolili tradiční ohňostroj. Ten letošní vyjde město asi na 75 tisíc korun,“ popsala Seznam Zprávám mluvčí města Olomouce Radka Štědrá.
Z dalších krajských měst pořádají novoroční ohňostroj z městského rozpočtu například v Hradci Králové, Zlíně nebo Ústí nad Labem. V menších městech je to potom ještě obvyklejší. Letos bude k vidění například v Kutné Hoře, Valašském Meziříčí nebo Klatovech.
