Odmítnout evakuaci? Pokuta může být až 100 tisíc, ale je to jinak

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je to častý obrázek posledních dní, před kterým v neděli večer varoval i ministr obrany Vít Rakušan: Lidé nechtějí opustit domov ani před povodňovou vlnou, ale později - už v extrémní situaci - žádají o evakuaci.

Příklady mohou být třeba ze 12tisícového sídliště Kateřinky v Opavě. V sobotu večer, hodiny před kulminací řeky Opavy, zůstávaly v osmipatrových bytovkách stovky lidí. Paradoxně jim mohla uškodit i zkušenost z podobné katastrofy v roce 1997. „Dědek mi říkal: Trochu vody a vy jste posr… Až bude vojna, to bude sranda. Ne teď,“ hlásil v dobrém rozmaru čtyřicátník Kamil v ulici Antonína Sovy. Ve druhém patře byl připravený povodeň doma zvládnout.

Hlídky se často nedozvonily. „Tam, kde svítilo světlo v přízemí, se snažily lidi oslovit. Mnohdy bez reakce. Někdy lidé reagovali agresivně. Ale chápu ty nervy,“ řekl mluvčí radnice Roman Konečný.

Nutno říct, že sobotní evakuace byla ještě dobrovolná a městský krizový štáb apeloval s odchodem jen na lidi z nižších pater.

Někteří se opatřili zásobami a byli připravení zůstat. „Jsme ve čtvrtém patře. Máme nakoupené zásoby. Počítáme s tím, že nám vypnou elektřinu,“ říkala už v neděli ráno Jiřina Matějová a chystala se na perné dny.

To už se však situace začala dramaticky měnit. Voda rychle stoupala a řada obyvatel tváří v tvář velké vodě už reagovala jinak. Reportér přihlížel záchranným akcím dobrovolných hasičů i speciálních jednotek WASAR.

Sídlištěm už projížděli na člunech. „Jsme tu styčné stanoviště pro evakuaci osob z přilehlých domů, koordinaci jednotek na vodě a zajišťujeme také transport osob do evakuačních středisek,“ popsal velitel jednotky dobrovolných hasičů Tomáš Marek.

Lidé vykukovali z vyšších pater. Byly jich desítky. „Pokud na nás mávnou, je to signál pro evakuaci. Vezmeme je na člunech a vytáhneme je tady na souš. Naštěstí lidé spolupracují. Možná je to strachem i z vody, která přišla,“ dodal velitel.

Opodál zůstávalo na parkovišti několik aut místních. „Jsme na kopečku a stejně sem voda došla. Třeba jsou pryč někde na dovolené,“ řekl hasič na obranu místních.

Ze člunu po chvíli vysedal i třicátník Lukáš. S rodinou, včetně čtyř dětí, v neděli opustili byt za dramatických chvilek. „Klobouk dolů před hasiči. Dole je hrozně moc vody. Ani se nedalo dostat dovnitř. Rozhodli jsme se odejít, protože odpojili plyn a elektriku. Potřebujeme dětem uvařit. Nepočítali jsme, že odpojí také plyn. Půjdeme ke švagrové,“ popsal.

Mezi pomáhajícími hasiči je i Jakub Marek. „Jestli to lidé podcenili? Asi jak kdo. Někdo čekal, že to bude pohoda. Ale vidíte, že paneláky jsou docela plné. Spousta zůstává a říká, že to bude ok,“ popsal.

Pomoc lidem však bere jako poslání. „Je to naše práce. Musíme to udělat.“ Jeho jednotka do dvou odpoledne odvezla na člunu asi 10 lidí.

Náš hovor přerušuje prosba ženy z posledního patra. „Prosíme evakuaci.“

Vedení města podle mluvčího Konečného nemohlo mít detailní přehled, kolik lidí v bytech zůstalo. „Ale co je pozitivní, většina z nich už předem odjela. Na parkovištích mnoho aut nezůstalo,“ dodal.

Na řadě míst mohlo být otálení fatální. Třeba v Jeseníku či Hanušovicích, kde řadu místních povodňová vlna zaskočila a odřízla.

Potíže dělali během evakuací také někteří lidé v Olomouckém kraji. Podle mluvčí olomouckých hasičů Lucie Balážové tím riskují nejen životy své, ale také záchranářů, kteří je později musí ze zaplavených domů vyprošťovat.

„Bavíme se o velice nebezpečných situacích, naši hasiči musí v rozbouřených řekách využít čluny nebo cisterny, a to v místech, kde už je to velice nepřístupné. Potom přichází na řadu vrtulníky, což je vysoce dramatická a nebezpečná situace. Takto jsme zachraňovali v neděli v Jeseníku ze střech a podkroví z několika domů, ve kterých lidé zůstali. Ty domy byly komplet zatopené,“ popisuje mluvčí.

V případě neuposlechnutí během nařízené evakuace jde podle ústavního právníka Jana Kudrny o přestupek. Pokud by někdo teoreticky během povodní utonul ve svém vlastním domě po neuposlechnutí výzvy a jeho rodina chtěla následně žalovat nějakou ze státních složek, neměla by podle ústavního právníka u soudu šanci.

„Odpovídat může každý jen za to, co způsobil. Stát v takovém případě nezpůsobil nic,“ uvádí Kudrna a doplňuje, že ho nepřipravenost některých lidí po zkušenostech z minulých povodní a evakuací překvapuje.

Ústavní právník Jan Kysela dodává, že za stavu nebezpečí je oprávněn krizovým nařízením stanovit povinné evakuace hejtman. „Fyzická osoba je povinna strpět omezení vyplývající z krizových opatření,“ konstatuje Kysela. Nesplnění povinnosti je v takovém případě přestupkem se sankcí do 20 tisíc korun. „Pokud by důsledkem odmítnutí evakuace byly další škodlivé následky, mohou být posuzovány samostatně,“ vysvětluje právník.

Pokuta může být teoreticky ještě vyšší. Zákon o IZS mluví o „strpení omezení“, neodkazuje přímo na krizový stav a stanoví limit až 100 tisíc korun.

„Klíčovou osobou je velitel zásahu. Krizový zákon ukládá při vyhlášení stavu nebezpečí na základě mimořádné události podle IZS na toto odkázat. Pak bude záležet na tom, kdy přesně a komu bylo odmítnuto strpení evakuace. Podle toho by byl zřejmě přestupek kvalifikován a sankce stanovena,“ dodává Kysela.

Nicméně realita je třeba v zatopené Opavě úplně jiná. Na už zmíněném sídlišti Kateřinky zůstaly v domovech odhadem stovky lidí. Při komplikovaných zásazích je někdo bude na místě těžko pokutovat.