Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jestli jsme v Česku v něčem na vrcholu, jsou to odklady školní docházky. Máme jich skoro 25 procent. Tohle číslo se poslanci rozhodli co nejvíce snížit – návrh, který podepsali zástupci všech politických stran, čeká další projednávání ve Sněmovně. Odklady by se tak měly udělovat už jen výjimečně.
Zaprvé by krok měl pomoct dětem, aby nezůstávaly zbytečně před prahem základních škol. Zadruhé z toho bude těžit i stát. Změně se věnovala v nové studii výzkumná organizace PAQ Research, která vypočetla, že snížení míry odkladů by státnímu rozpočtu mohlo přinést 2 až 3 miliardy korun ročně.
„Pokud bude zajištěná dostatečná podpora, tak se vynaložené náklady rozhodně vyplatí,“ popisuje analytik PAQ Research Václav Korbel.
S návrhem se ale pojí i některá rizika a hlavně dost neznámých. Například nemáme informace o tom, jak dnes prochází děti s odkladem vzdělávacím systémem. A tedy ani nevíme, jak moc pomáhají dětem, které by mohly ve školních lavicích selhávat.
Podle PAQ Research je důležité snížit podíl odkladů, zároveň ale nelze zaručit, že alespoň přechodně nedojde ke zvýšení vzdělávací neúspěšnosti. Tedy že budou zaostávat žáci, kteří by dosud nastupovali s odkladem. Záležet bude na tom, jakou podporu děti dostanou.
„Existuje riziko, že školy na změnu nebudou dostatečně připravené. Největším zádrhelem ale je, že nám obecně chybí dostatek dat. Ideální by bylo nejprve nějaké pilotní ověření,“ dodává Korbel.
Odkladů je příliš, říká expert
Novela počítá s celou řadou kroků – v první a druhé třídě se nebude známkovat, ale slovně hodnotit, bude zakázáno propadání po prvním ročníku stejně jako dodatečné odklady, každá první třída s 15 a více žáky dostane automaticky přiděleného asistenta pedagoga.
Předkladatelé novely počítají i s myšlenkovou změnou – dítě nemá být připravené na školu, ale škola na dítě.
„Za socialismu bylo u nás odkladů kolem 3 procent, na počátku 90. let kolem 7 procent a na této úrovni to zůstalo i na Slovensku dodnes, ale u nás to narostlo na 17 až 25 procent populace, což už je opravdu neobhajitelně vysoko,“ potvrzuje David Greger, ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
Co všechno se změní
- Kvůli celkové nezralosti už dítě odklad nedostane. Za doporučením bude muset být konkrétní diagnóza od odborného lékaře nebo klinického psychologa, nikoliv pouze praktického lékaře pro děti jako dosud.
- Pracovníci poraden budou provádět depistáže ve školkách na začátku posledního roku před nástupem do školy. Budou tedy vyhledávat, jestli některé dítě nepotřebuje speciální podporu.
Někteří psychologové ale zmiňují, že je třeba i nadále pamatovat na děti, které nejsou ani v šesti letech dostatečně zralé pro přechod na základní školu.
„Souhlasil bych s nimi, ale o školní nezralosti se hovořilo u asi 3 procent populace, v případě nárůstu na každé čtvrté až páté dítě jde ale o sociální fenomén, a ne o potřebnost dětí,“ říká Greger.
„Vlastně jsem přesvědčen, že by pomohlo, kdybychom o odkladech přemýšleli podobně jako o opakování ročníku v ZŠ. Mělo by být využívané výjimečně pro děti se skutečnými vzdělávacími či zdravotními obtížemi,“ dodává.
Nejde o úplný zákaz
Novela zákona počítá s tím, že odklady nebude možné udělovat pro celkovou nezralost. Ta je přitom dnes nejčastější příčinou pro odklad. Lékaři budou muset stanovit konkrétní diagnózu, pro kterou není nástup do školy vhodný. A nebude to smět už udělat pediatr nebo praktický lékař jako dnes, ale vždy jen specialista nebo klinický psycholog.
Jak ale vysvětluje poslanec Pavel Klíma (TOP 09), který za návrhem stojí, opravdu nezralé děti budou mít na odklad stále nárok, ale půjde už jen o výjimečný krok, nikoliv o skoro plošné udělování jako dnes.
„Stanovovat to bude specialista,“ popisuje Klíma, že na děti, které odklad budou potřebovat, novela pamatuje.
Stejně tak je otázkou, jak se podaří připravit učitele nebo asistenty pedagoga na to, že bude do škol nastupovat více dětí, které budou potřebovat trochu jiný přístup. Podle Klímy bude na tohle dostatek času. Jednotlivé body novely by totiž měly nabíhat postupně od roku 2026.
„Omlouvám se, že to takhle řeknu, ale já se naopak obávám, aby to neprošlo kvůli některým drobným výhradám. A pak za 10 let budeme zase řešit, proč má 30 procent dětí v ročníku odklad,“ dodává Klíma.
Jak už bylo řečeno, na návrhu panuje vzácná politická shoda. Pod poslaneckým návrhem jsou podepsaní zástupci všech sněmovních stran, jak těch koaličních, tak opozičních.
