Odebrat volební právo starším? Vyzývat k tomu je trestné, varuje expertka

Tyto veřejné projevy naplňují definici trestného činu, upozorňuje Veronika Bílková, členka Rady vlády pro lidská práva a vedoucí Katedry mezinárodního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Řeč je o článcích, které se v různých obměnách objevily za poslední měsíce na blogových platformách, webových stránkách i sociálních sítích. Společné mají to, že nabádají k omezení volebního práva na základě věku.

„Například by mohla být zavedena pravidelná zdravotní prohlídka nebo testy kognitivních schopností, které by pomohly posoudit, zda jsou senioři schopni učinit informovaná rozhodnutí při volbách,“ rozvíjí úvahy autor jednoho takového článku.

„Podobné veřejné projevy naplňují definici trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod,“ hodnotí to Bílková, která se dlouhodobě zaměřuje na humanitární právo.

Podle trestního zákoníku za takové jednání hrozí i odnětí svobody v délce dvou let. A Bílková dodává, že pokud jsou takovéto myšlenky šířeny prostřednictvím médií, včetně sociálních sítí, hrozí i zvýšený trest až tři roky.

Trest navíc podle práva hrozí jak autorovi textu, tak platformě, na které se podobné myšlenky objevují.

„Ustanovení mluví obecně o veřejném podněcování k omezování práv a svobod. Vyzývat k arbitrárnímu omezení volebního práva nějaké skupiny osob pod ustanovení nepochybně spadá,“ zdůrazňuje.

Podle Jany Ouředníčkové, předsedkyně spolku Senioři České republiky, jsou podobná veřejná volání po omezení volebního práva pitomá, ale i urážlivá.

„Může to bohužel některé lidi odradit od toho, aby šli k volbám. Že se budou stydět, protože někdo zpochybňuje jejich hlas,“ vykresluje možné dopady Ouředníčková.

„Abychom nedokázali činit za sebe rozhodnutí, to není otázka věku, ale je to otázka lékařské analýzy. Paušalizovat to je rozhodně špatné,“ odmítá podobné názory předsedkyně spolku sdružujícího seniory.

Za právním názorem, že vyzývání k omezení volebního práva pro seniory je trestný čin, stojí i Výbor pro práva starších lidí. Tomu donedávna předsedala právě Veronika Bílková.

„Nenávistný projev je nově přidán i do výroční zprávy o týrání, zneužívání a špatném zacházení se seniory, která se vydává na úrovni OSN,“ zdůrazňuje nová předsedkyně výboru Lucie Vidovićová, socioložka z Centra pro výzkum stárnutí (CERA).

Politolog a expert na volební systémy Roman Chytilek zmiňuje, že si vybavuje jediný příklad horního limitu u volebního práva. Jde podle něj o volbu papeže, kde volitelem jsou pouze kardinálové do 80 let.

Právník Jan Vobořil ze spolku Iuridicum Remedium, který se zabývá mimo jiné právy seniorů, s názorem Veroniky Bílkové souhlasí v obecné rovině – debaty o omezení práv by nepřipouštěl. „Rozhodně také vnímám společenskou škodlivost,“ říká Vobořil.

„Je to samozřejmě kontroverzní vznést takové téma do veřejné debaty, ale nestíhal bych to,“ míní ústavní právník Zdeněk Červínek z Právnické fakulty Univerzity Palackého.

Podle Veroniky Bílkové se při posuzování případného stíhání přihlíží i k dalším faktorům, jako je míra „veřejnosti“ daného sdělení nebo potenciál způsobit škodu. A obecně mluví o tom, že útoky na skupiny osob jsou pro společnost nezdravé a škodlivé.

„V okamžiku, kdy společnost začíná vnímat určitou skupinu negativně, tak jak to u starších lidí v poslední době nepochybně je, může série článků způsobit potenciální škodu,“ vysvětluje vedoucí katedry.

Další okolností je i dlouhodobost, s jakou se dotyčný zasazuje o omezování práv a nesnášenlivost. „Zase je to něco, co nahrává k tomu, že trestní stíhání by bylo namístě,“ zdůrazňuje.

Bílková zároveň dodává, že i právo na svobodný projev je důležité. „Ale není absolutní, to znamená, že ho lze do určité míry omezit při sledování dalších chráněných zájmů. Jeden z nich právě je, aby slova nevedla k násilným činům,“ říká a podotýká, že je potřeba posuzovat každý případ individuálně.