Hlavní obsah

Zdravotníci vyhráli obří spor, který v Česku nemá obdoby. Jde o peníze za covid

Foto: HZS Královéhradeckého kraje

Ilustrační foto.

Tak masivní spor v Česku nikdy nebyl. Sedm stovek záchranářů se domáhalo doplacení covidových odměn. A uspěli. I za své kolegy. Jde o stovky milionů korun, popisuje šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.

Článek

Záchranáři přišli o stovky milionů korun. Kvůli tomu, že jim v rozporu se zákonem jejich zaměstnavatelé nezapočítali covidové odměny do průměrného platu. Nejvyšší soud to potvrdil, začal tak ale závod. Zbývaly jen týdny do promlčení nároků sedmi a půl tisíce zaměstnanců, kterých se problém týkal.

Odbory spolu se sedmi sty záchranáři tak spustili masivní právní akci. Všichni se domáhali svých nároků. A uspěli, mimochodem i za své kolegy, kteří se k takovému kroku neodhodlali.

Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, o kolik peněz šlo i kde se ještě na výplatu čeká.

Jaká část záchranářů už má peníze zpětně doplacené na účtu?

Záchranářů je zhruba sedm a půl tisíce, včetně lékařů a řidičů zdravotnických záchranných služeb. Asi 90 procent z nich už peníze dostalo k výplatě. Zůstává jen Královéhradecký kraj, který přislíbil, že do konce roku finanční prostředky také uvolní.

Proč se to opozdilo zrovna tam?

Případ Královéhradeckého kraje je trochu zvláštní. Vedení zdejší zdravotnické záchranné služby a krajská reprezentace požadovaly nejprve ukončení konkrétního soudního sporu (nad rámec dřívějšího precedenčního rozhodnutí Nejvyššího soudu, pozn. red.), který se týkal zdravotnických záchranářů. Čekalo se tedy na to, až bude rozsudek pravomocný.

Každý dostal 52 tisíc

Kolik dostal průměrně každý záchranář díky vyhranému sporu?

Částka se pohybovala kolem 43 tisíc korun, k tomu je potřeba připočítat úroky z prodlení. Průměrně to tak bylo okolo 52 tisíc korun.

A celková částka?

Celkově to vychází asi na 400 milionů korun, tedy za všechny zdravotnické záchranné služby.

Abychom to vysvětlili. Covidové odměny záchranáři dostali, nebyly ale započítány do průměrného výdělku. Co to tedy pro ně konkrétně znamenalo?

To, že se nezapočítaly do průměrného výdělku, poznamenalo všechny, kteří čerpali dovolenou, protože o to měli menší náhrady. Stejně tak to dopadlo na všechny, kteří sloužili přesčasy, měli pracovní neschopnost nebo odcházejí do důchodu. Ve výpočtech se totiž vychází právě z průměrného příjmu a částka 120 tisíc korun na odměnách je poměrně zásadní.

Unikátní soud

Celému sporu šlo ale velmi jednoduše předejít, protože například stejné odměny vyplácelo také Ministerstvo práce a sociálních věcí a do průměrného příjmu se započítávaly. Kde se tedy podle vás stala chyba?

Primárně chyba vznikla na straně Ministerstva zdravotnictví, které mělo v té době jiný právní názor než Ministerstvo práce a sociálních věcí. V první vlně vyplácení odměn totiž Ministerstvo zdravotnictví vydalo stanovisko, že se jedná o jiné finanční prostředky, než které jsou vypláceny zaměstnancům za práci, a je tedy možné je nezahrnout do průměrného příjmu.

My jsme to kritizovali, získali jsme oporu i ve stanovisku Ministerstva práce a sociálních věcí, stejně tak k tomu odborná stanoviska vydaly i renomované právní kanceláře. Ministerstvo zdravotnictví na to ale nereagovalo, takže nebyla jiná cesta než opravdu dojít k tomu precedenčnímu sporu.

Byl tady už někdy takto masivní soudní spor, jako je tento?

Nebyl, je to opravdu unikátní soudní spor, který navíc proběhl ve velmi krátké době od chvíle, kdy vyšel precedenční rozsudek Nejvyššího soudu, že odměny zdravotníků měly být zahrnuty do mzdy, což bylo koncem dubna.

V průběhu měsíce května se organizovali záchranáři. Vyzývaly se záchranné služby k doplacení nároků, posléze se chystaly předžalobní výzvy, až to v některých případech došlo k podání žalob a posléze k rozsudkům jednotlivých okresních soudů. To všechno v průběhu pár měsíců. Ani tohle nemá v Česku obdoby, aby soudy rozhodly v tak krátkém časovém úseku.

Nezapočítání covidových odměn do průměrných příjmů se ale netýkalo jen záchranářů, ale také pracovníků nemocnic. V jejich případě ale už uběhla promlčecí lhůta. Vyzvala byste ale přesto nemocnice a Ministerstvo zdravotnictví, aby se k tomu postavily čelem?

My jsme tuhle otázku otevřeli na Ministerstvu zdravotnictví. Chtěli jsme řešit například přímo řízené nemocnice. Ale bylo nám sděleno, že Ministerstvo zdravotnictví považuje tuto záležitost za uzavřenou.

Doporučované