Článek
Podle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče a Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) je potřeba navýšit úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze z veřejného zdravotního pojištění.
Navýšení o 15 % by podle předsedy LOK-SČL Martina Engela přišlo na asi 11 miliard korun.
Chtějí se kvůli tomu sejít s premiérem Petrem Fialou (ODS), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně v pondělí uvedl, že s navýšením tarifů kromě policistů, vojáků a hasičů nepočítá.
Zdravotní pojišťovny mají podle odborů na účtech na konci měsíce 60 miliard korun. Systém navíc podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové nakonec každý rok vybere více peněz, než kolik se odhaduje.
Díky automatické valorizaci plateb za státní pojištěnce se podle ní navíc příjmy pojišťoven opět výrazně zvýší. „Při současné inflaci a pokud dopadne predikce Ministerstva financí a platy ve státní sféře se zvýší o 7 % průměrné mzdy, bude navýšení příjmů poměrně razantní,“ řekla s tím, že finanční kondici zdravotních pojišťoven by navýšení úhradové vyhlášky neohrozilo.
Svaz zdravotních pojišťoven na konci srpna uvedl, že růst úhrad za péči by neměl být meziročně vyšší než 5 %, aby byl systém veřejného zdravotního pojištění stabilní.
Zdravotní pojišťovny letošek – i přes snížení plateb za státní pojištěnce – díky rezervám zvládnou, v roce 2023, ale již nebude možné úhrady výrazně zvyšovat. „Na výrazné zvýšení úhrad už prostředky nejsou. Nemocnice proto budou muset v příštím roce také využít své zisky z minulých let,“ uvedl svaz, jehož šest pojišťoven pokrývá zhruba 40 % obyvatel.
Nedostatek personálu
Zdravotníci jsou podle odborů po více než dvou a půl letech epidemie přetížení, frustrovaní a vyhořelí. A už nyní jich je nedostatek.
Žitníková uvedla, že nedostatek personálu již nyní vede k omezení provozu některých nemocnic. Problémy jsou podle ní zejména v regionálních nemocnicích, například na dětských nebo porodních odděleních, kde personál chybí nejvíce. To podle ní zároveň vede k zatížení větších zařízení.
Nemálo zdravotníků má podle Žitníkové také zdravotní problémy, často způsobené prodělaným covidem. Pro tyto případy sice Ministerstvo zdravotnictví vydávalo poukazy na zdravotní i terapeutickou péči. Podle šéfky odborového svazu je ale mnoho lidí kvůli nedostatku času využít nemohlo.
Příjmy zdravotních pojišťoven
| 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkem (v miliardách Kč) | 284,8 | 309,8 | 331,5 | 358 | 407,1 | 428,8 | 458,7 | 477,1 |
| Od státu (v miliardách Kč) | 65,3 | 68,4 | 71,8 | 97,3 | 126,3 | 129,1 | 139,7 | 145,9 |
| Podíl plateb od státu (v miliardách Kč) | 22,9 | 22,1 | 21,7 | 27,2 | 31 | 30,1 | 30,5 | 30,6 |
Zdroj: Ministerstvo financí, v letech 2022–24 prognóza
„Plat neodpovídá kvalifikaci“
Jaký hodinový plat reálně zdravotničtí pracovníci berou, je podle odborářů těžké spočítat.
„Dlouhodobě žádáme ÚZIS, aby nám reálnou hodinovou mzdu vypočítal, protože velká část platu vychází z obrovských odměn za přesčasy, víkendy a svátky,“ popsala Žitniková důvody, proč se platy zdravotníků zdají být nadstandardní. Mohou za to prý také covidové příplatky a odměny.
Reálný průměrný hrubý plat zdravotní sestry se podle Martina Engela pohybuje kolem 50 tisíc korun, u lékaře až 90 tisíc korun. „Je potřeba říci, že aby lékař nebo sestra získali důstojný plat, musí pracovat i dvojnásobek hodin, tedy v podstatě dva úvazky,“ řekl Engel s tím, že bez přesčasové práce by si lékař vydělal zhruba 70 tisíc.
„Za šest let školy, atestace a neustálé dovzdělávání a také náročnost a zodpovědnost, nám taková mzda přijde opravdu nedůstojná,“ doplnil.
Reálná odměna pracovníků v sociálních službách se pak podle Žitníkové pohybuje kolem 28 tisíc korun.
Odchod do zahraničí
Martin Engel ve čtvrtek řekl, že v tuto chvíli není problém v tom, že by lékařské a jiné zdravotnické školy studovalo málo lidí. „V poslední době jsme zažili obrovský nárůst zájmu o práci sestry a lékaře. Tím, že si ale stát práce zdravotníků takto neváží, zájem určitě neporoste a bojím se, že bude i klesat,“ nastínil obavy.
Čerství absolventi navíc podle něj v Česku zůstávají často jenom proto, aby získali praxi a poté odchází za vyššími platy do zahraničí.
Engel upozornil, že neustálé obměňování lidí v týmech vede ke zhoršení kvality poskytované péče. „Kvalitní lékařský tým se tvoří mnoho let. Pokud se v něm neustále obměňují lidé, je to v podstatě plýtvání energií,“ uzavřel s tím, že stabilizace lékařských týmů je otázkou pěti až deseti let.
