Článek
Nejdřív nedostatky léků, pak protest lékařů. České zdravotnictví zažilo perný rok a s jeho dozvuky se bude ministerstvo, lékaři i pacienti setkávat i v roce 2024.
Projděte si přehled toho nejzásadnějšího, co nás letos čeká v ordinacích i nemocnicích. Pro pacienty se otvírají třeba zajímavější možnosti péče nebo nově hrazená očkování.
Platy lékařů a jejich přesčasy
Ačkoliv prosincový protest nakonec lékaři odvolali, v letošním roce bude pokračovat debata o délce přesčasů i platech zdravotníků. Lékařům se sice od nového roku navýší finanční ohodnocení o pět až 15 tisíc korun, někteří ale výpovědi z přesčasové práce zpět nevzali.
Ostatně většina lékařů má napracováno v posledních 12 měsících tolik, že ani legálně už navíc sloužit nemohou. Od ledna se tak nemusí ve všech nemocnicích vrátit provoz do běžného režimu.
Novela zákoníku práce sice od 28. prosince legalizuje dosud protiprávně sloužené 24hodinovky, jenže jde stále podle zákona o výjimečnou možnost. Takže celodenní služby nebude možné plánovat dopředu. Zároveň se vrátil zpět na polovinu maximální limit ročního objemu přesčasů.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil, že během roku 2024 připraví nový zákon o odměňování lékařů, který jim zajistí 1,5- až trojnásobek průměrné mzdy podle délky praxe.
Změny, nebo rušení nemocnic?
Nemocnice, které poskytují nepřetržitou péči, budou muset kvůli naplnění zákoníku práce měnit své fungování. Například přejít na směnný provoz. Už nyní ale chybí v Česku tisíce lékařů a situace se rozhodně nezlepší. Stávající počet zdravotníků tak nemůže zabezpečit současný počet vyšetření a operací, aniž by přitom nedocházelo k porušování zákoníku práce.
Příští rok tak Česko čeká vážná debata o poskytování péče pacientům. Mohlo by se tak výrazně měnit spektrum zákroků a ošetření, které budou například nabízet regionální nemocnice. A do budoucna může dojít i k rušení nebo slučování některých zdravotnických zařízení.
„Pro rok 2024 se otvírá naléhavý úkol něco s tím začít dělat. Pravděpodobně tedy formou restrukturalizace a revize sítě nemocnic. Určitě se ale nedá předpokládat, že se mávnutím proutku zavře každá druhá nemocnice,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
„Dělal jsem si takovou prezentaci, ve které mi vyšlo, že výkony mimo zákoník práce odpovídají běžné pracovní době asi 5 tisíc lékařů. Tolik jich nikde neseženeme. Buď tedy budeme muset redukovat síť, nebo ji zásadně změnit,“ souhlasí poslanec a předseda správní rady VZP Tom Philipp (KDU-ČSL).
Boj s výpadky léků
Na jaře i na přelomu léta a podzimu si pacienti museli hrát na detektivy. Penicilin v lékárnách byl jen těžko k dostání. Naštvaní lékárníci odkazovali pacienty na ministra zdravotnictví Válka. Příští rok ale začne platit novela zákona o léčivech, která má s výpadky podle ministerstva pomoci.
Pokud Ministerstvo zdravotnictví označí některé léky jako nedostatkové, budou muset distributoři od června držet minimálně jejich měsíční zásobu a v případě potřeby ji uvolnit do lékáren. Kritici z řad výrobců i lékárníky ale varují, že novela s výpadky nepomůže, naopak může problémy ještě prohloubit.
To je ale jen jeden z kroků, kterým se chce Ministerstvo zdravotnictví vypořádat s nedostatkem léků. Ministr Válek slíbil, že v Česku vznikne továrna na výrobu penicilinu, která se začne stavět nejdéle v roce 2025.
Zdražení v lékárnách
Pacientům se po přelomu roku mohou zdražit některé volně prodejné léky. Snížené sazby DPH se totiž sjednotí na 12 procent. Pro léky to bude znamenat zvýšení o dva procentní body, z původních 10 procent.
Dopadnout může zdražení také například na antikoncepci nebo kojeneckou výživu, u níž rovněž DPH poskočí výše. Naopak u zdravotnických prostředků, kam patří různé věci od obvazů až po invalidní vozíky, a přístrojů dojde k poklesu DPH na 10 procent. U první skupiny z 15 procent, u druhé ze současných 21 procent.
Z nemocnice rychleji domů
Pro pacienty se letos otevírají nové možnosti díky úpravě úhradové vyhlášky. Rozvoj čeká jednodenní medicínu. V úhradové vyhlášce se objevilo dalších třicet zákroků, po kterých bude moct pacient jít domů hned druhý den. Jde například o jednoduché operace ramene, prstů nebo odstranění nosní mandle. Celkem jde o 47 různých výkonů.
Dětští psychiatři budou moct také nově nabízet vyšetření nebo konzultace online. Bude ale záležet vždy na rozhodnutí ošetřujícího lékaře, jestli je pro pacienta takový postup vhodný. Navíc první vyšetření bude nadále nutné absolvovat v ordinaci.
Rozšíření očkování i prevence
Další novinky se týkají očkování. Rozšiřuje se hrazené očkování proti meningokokům. Ty způsobují závažné infekce, které mohou končit ztrátou sluchu nebo zraku, amputací končetin nebo i úmrtím. Ze zdravotního pojištění se mladistvým očkování hradí nově o rok déle, od 14 až do 16 let věku.
Také očkování proti HPV viru bude možné podstoupit v delším okně, od ledna bude hrazené pro děti od 11 do 15 let (dosud od 13 do 14 let). Virus se může jak u žen, tak u mužů projevit zhoubnými nádory.
Proti rakovině míří pak i další krok Ministerstva zdravotnictví. V Česku se od ledna rozeběhne program časného záchytu karcinomu prostaty. Určený je zejména mužům ve věku 50 až 69 let. Rakovina prostaty je totiž co se týče nádorových onemocnění jednou z nejčastějších příčin úmrtí.
