Článek
Pokud děti z Ukrajiny nebudou mít doklad o absolvování povinného očkování, nebude stačit, že se za ně rodiče písemně zaručí čestným prohlášením. Očkování si ve většině případů nejspíš budou muset alespoň nějakou formou zopakovat. Vyplývá to z informací sdružení dětských praktiků i České vakcinologické společnosti.
„Takový postup se netýká jen dětí z Ukrajiny, ale všech, kdo nedokážou doložit, zda jsou řádně proočkováni, nebo ne. Například vstup do mateřské školky je skutečně podmíněn doložením základního povinného očkování. Pokud jej zákonný zástupce nedoloží, je na dítě nahlíženo jako na neočkované a řeší se, jak a kdy ho doočkovat,“ popsala pro Seznam Zprávy lékařka Jana Kulhánková, místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.
Není podle ní dostačující, aby dítě absolvovalo místo očkování například test na protilátky. To potvrzuje i šéf České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. „Takový test nemá smysl, je neprůkazný a o ničem nevypovídá. Nedoporučujeme provádět žádné vyšetření protilátek v souvislosti s očkováním,“ uvedl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) tuto variantu v odpovědi na dotaz Seznam Zpráv zcela nezavrhl, i když ji označil za nejméně vhodnou. „Světová zdravotnická organizace doporučuje začít očkovat od začátku znovu podle českého kalendáře. Samozřejmě je varianta – ale tam je to hodně na rozhodnutí lékaře, který očkování provádí – vyšetřit protilátky a postupovat podle nich. Podle podmínek se najde optimální řešení,“ uvedl.
Evropská unie se podle Válka do budoucna zároveň pokusí centrálně přes vládní struktury dokumentaci získat.
Vakcinologové už začátkem března doporučili, aby všichni běženci z Ukrajiny měli nárok na bezplatné očkování podle českého kalendáře, a to včetně nepovinných vakcín. Nyní pracují na další aktualizaci doporučených postupů.
Povinná očkování v Česku
Hexavakcína
Pravidelné (povinné) očkování dětí hexavakcínou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilus influenzae b a dětské obrně se provádí třemi základními a jednou posilující dávkou od 9. týdne (3. měsíce) věku.
Kombinovaná vakcína proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím
Pravidelné (povinné) očkování dětí proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím se provede živou očkovací látkou, a to mezi 13.–18. měsícem po narození dítěte. Přeočkování se provede jednou dávkou v 5. až 6. roce dítěte.
Kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli
Přeočkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli se provádí v 5. až 6. roce věku.
Kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně
Přeočkování proti záškrtu, tetanu, černému kašli a dětské obrně se provádí v 10. až 11. roce. (ockovacicentrum.cz)
„Bohužel rodiče si to mohou plést, nemusí přesně vědět, proti čemu dítě očkováno bylo, pletou si vakcíny či nemoci. Spoléhat tedy jen na jejich prohlášení by mohlo být do jisté míry rizikové. Menší riziko je jim alespoň jednu dávku očkování dát a mít větší jistotu,“ míní šéf vakcinologů.
Po zdravotní stránce to podle něj není problém, dodal s odkazem na různá očkovací schémata v zahraničí či běžnou praxi dodatečných dávek při cestách do zemí s vyšším výskytem dané nemoci.
Lékařka Kulhánková připomíná, že jako doklad o očkování běžencům stačí i okopírovaná či ofocená kopie originálu. „Pokud mohou přes rodinné příslušníky na Ukrajině očkování dohledat, stačí poslat průkaz ofocený. V části Ukrajiny internetové spojení funguje a neměl by to být takový problém. Jinak je ale třeba vyhledat dětského praktika a věc vyřešit. V některých lokalitách už lékaři nemají kapacitu pro přibírání do dlouhodobé péče. Určitě se ale najde prostor pro akutní ošetření a pomoc,“ dodává.
Spalničky a tuberkulóza
Důvodem, proč odborníci očkování uprchlíků řeší, je mimo jiné odlišná epidemická situace v Česku a na Ukrajině. Kromě ochrany zdraví běženců je podle nich důležité zabránit rozšíření infekčních nemocí.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) má Ukrajina čtvrtý nejvyšší výskyt tuberkulózy v zemích evropského regionu. Aktuální data nejsou dostupná, například v roce 2020 ale bylo v zemi diagnostikováno víc než 17 tisíc nových případů. Vysoký byl také výskyt léčby vysoce odolných forem tuberkulózy (4 490 případů versus 8 v Česku).
Ukrajinské děti se však od roku 2016 proti tuberkulóze povinně očkují už v porodnici, v roce 2020 jich vakcínu podle UNICEF (Dětského fondu OSN) dostalo téměř 89 procent.
Výraznějším rizikem jsou tak podle lékařů aktuálně spíše spalničky. V letech 2017 až 2019 proběhla na Ukrajině rozsáhlá epidemie této nemoci s více než 100 tisíci hlášených případů a několika desítkami úmrtí. „Případy spalniček byly také v minulosti opakovaně importovány do ČR právě z Ukrajiny. V letech 2004–2020 tvořily 50 % všech importovaných případů. V letech 2018 až 2019 byla zaznamenána epidemie spalniček u občanů Ukrajiny také v ČR,“ uvádí vakcinologové.
V porovnání s Českem je podle nich proočkovanost na Ukrajině nízká. „V roce 2020 byla hlášena proočkovanost 81 % proti záškrtu, tetanu a černému kašli, 82 % proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a 80 % (rok 2021) proti poliomyelitidě (přenosné dětské obrně, pozn. red.),“ upřesňují s tím, že proočkovanost v některých oblastech Ukrajiny může být významně nižší.
