Boj proti nové CHKO. Ochranu „Moravské Amazonie“ napadá 30 žalob

Vláda Petra Fialy si v polovině ledna „odškrtla“ jeden z bodů svého programového prohlášení. Po desítkách let slibů a debat se unikátní lužní lesy v jihovýchodním cípu Moravy v okolí řek Moravy a Dyje dočkají nového stupně ochrany.

Chráněná krajinná oblast Soutok, která formálně vznikne 1. července, však čelí desítkám správních žalob. „Mimo jiné s návrhem na přiznání odkladného účinku či vydání opatření o předběžném účinku. Tři z podaných žalob jsou unikátní, ve zbylých případech mají žaloby shodné znění,“ vysvětlila mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí, proti jehož postupu žaloby míří.

Od místních zaznívá, že ministerstvo příliš tlačilo na termín vyhlášení a nerozptýlilo obavy, že samospráva ztratí kontrolu nad dotčeným územím.

Jednu z třicítky zmíněných žalob podaly Vodárny a kanalizace Břeclav. Upozorňují, že cenné území je zdrojem vody pro 70 tisíc lidí. „Naše žaloba upozorňuje na pochybení ve správním procesu, ke kterým z našeho pohledu došlo. Ve faktické rovině se pak například při nové výstavbě infrastruktury musíme spoléhat na to, že dostaneme výjimku, která nám ji umožní,“ uvedla mluvčí městské akciové společnosti Eliška Windová. Podnik provozuje 975 kilometrů vodovodní sítě.

„Argument, že tam nebude možné provozovat a opravovat vodovod vychází z dvouleté lhůty v zákoně, ale to je úplné zmatení pojmů,“ upozornil zástupce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny Pavel Pešout. Právě on s kolegy za stát vedl s místními stovky jednání.

Dle něj obavy pramení z takzvané „předběžné ochrany“ uvedené v zákoně. „V území však institut platí ode dne oznámení - tedy od září roku 2023 - a nikdo tam v žízni nepadá. Nikdo tam není ohrožený,“ namítl Pešout.

Vodárny sdělily, že po jednáních nepovažují za problém údržbu stávající infrastruktury, ale přejí si silnější záruky pro výstavbu nové. „Víme, že bude potřeba vybudovat nové napojení na úpravnu vody v Břeclavi přes oblast I. zóny ochrany budoucí CHKO. Projekt vznikl v rámci studie propojování vodárenských soustav Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina,“ doplnila Windová.

Z pohledu ministerstva ale žaloba vodáren nemá „racionální důvod“. Resort zdůrazňuje, že vodárenská infrastruktura funguje i v jiných chráněných oblastech a jedním z úkolů Soutoku má být právě ochrana pitné vody. „VAK Břeclav mají prameniště také v Chráněné krajinné oblasti Pálava a mají dobré zkušenosti. Ministerstvo nerozumí postupu vodáren, když všechny obavy byly vyvráceny,“ uvedla jeho mluvčí Krejčí.

Žaloby však iniciovaly také obce. Mezi nimi Lanžhot, jenž leží v centru oblasti. „Město není a priori proti ochraně přírody, ovšem překotnost a způsob přípravy záměru byly spíše ke škodě věci. Navíc se domníváme, že celý správní proces vyhlašování záměru trpí tak závažnými vadami, že jej lze označit dokonce za nezákonný,“ sdělil starosta Ladislav Straka (NK). Dle něj stát mimo jiné nedostatečně informoval slovenské vlastníky pozemků.

Zdůraznil, že se 80 procent plochy města nachází v nově chráněné oblasti. „Požadovali jsme mimo jiné podíl samosprávy na řešení zásadních otázek spojených se správou území a ochrany přírody na něm obdobně, jak je tomu u Národního parku,“ řekl. Dle něj mohlo sídlo CHKO či návštěvnické centrum ve městě otupit odpor místních, zatím to však vypadá, že bude správa sídlit jinde.

Městu také vadí, že ministerstvo s vyhlášením oblasti nepočkalo na vypořádání žalob.

Proti nové ochraně Soutoku vznikla také petice, kterou do konce loňského roku podepsaly téměř čtyři tisíce lidí. „Záměrně jsme petiční archy dali do obcí, které jsou oblastí dotčené,“ uvedl člen petičního výboru Michal Blažej z Lanžhota. Iniciátoři argumentují, že se pod tento dokument podepsali místní, na rozdíl od jiné petice na podporu vzniku CHKO.

Ministerstvo totiž odkazuje na petiční archy pro vznik CHKO Soutok s 15 tisíci podpisů, které však pocházejí z celé republiky.

Blažej zároveň zmiňuje obavy místních o přílišný zásah do hospodaření na polích. Namítá, že nová státní organizace bude zadávat a schvalovat dotace pro neziskové organizace, nebo je sama čerpat.

Iniciátoři pak v petici tvrdí, že vyhlášení CHKO „nemá jednoznačné vědecké opodstatnění, a je tak pouze experimentem, jehož důsledky bude plně vnímat až následující generace.“

„Celé území už dostatečně chráněné je. Stát neprojednává věc s majiteli pozemků, kterým bez kompenzací vstupuje do vlastnických práv. Na prvním místě není ochrana přírody, ale vytvoření investičních pobídek. Hraje se jen o peníze. Vytvoří se jedna instituce, která bude na všechno dohlížet. Vracíme se tím zpátky do totality,“ tvrdí Blažej. Dle něj je případ v rukou právníků a řeší se žaloby ze strany vlastníků parcel. Dodal, že jsou lidé ochotní bránit se až u Ústavního soudu.

Správní žaloby má projednávat Městský soud v Praze. Ministerstvo míní, že vyhlášení chráněné oblasti nemohou ovlivnit. Termín projednání zatím není stanovený.

Resort životního prostředí uvedl, že při stovkách jednání návrh CHKO podléhal kompromisům a změnám. „Na základě návrhů místních partnerů se začala rozvíjet celá řada společných projektů. Namátkou například obnova v minulosti narušeného vodního režimu, program likvidace silně alergenní a rychle se na Podluží šířící ambrozie peřenolisté, systém prevence vzniku komářích kalamit nebo šetrnější péče o nivní louky,“ reagovala Krejčí.

Například břeclavské vodárny vzkázaly, že věc nechtějí řešit přes média, a jsou otevřené dalšímu jednání. V případě ústupků ze strany státu jsou ochotné svou žalobu stáhnout.

„Celkově vnímáme značný tlak na všechny aktéry procesu a vlastníky nemovitostí v daném území na rychlé vyhlášení CHKO, ale dle nás pečlivějším a delším, možná i férovějším jednáním ze strany státu bylo možné většinu námitek předem eliminovat,“ uvedla mluvčí podniku Windová.