Článek
„Doufám, že to budou spíše jednotky měsíců.“ Těmito slovy hodnotí ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Stanislav Koukal dosavadní průběh jednání o vzniku chráněné krajinné oblasti Soutok na jihu Moravy.
Ta má zasahovat do katastru více než desítky obcí a podle Koukala dosud proběhlo přes 250 jednání.
Zatímco ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) začátkem března (tehdy ještě coby náměstek) hovořil o třech měsících jednání, podle Koukala je reálnější konec prázdnin.
Samotný proces vyhlašování chráněné krajinné oblasti (CHKO) má začít až po vyřešení sporných bodů, těch přitom není málo - jde o vymezení hranic území, hospodaření v oblasti nebo účast samospráv obcí na rozhodování o oblasti.
Do roka a do dne
Zhruba 80 procent oblasti má zasahovat do katastru ani ne čtyřtisícového Lanžhota. Otázka vyhlašování chráněné krajinné oblasti mezi místními vyvolává rozporuplné emoce.
„Někteří jsou pro, někteří proti. Je důležité to všechno pořádně vykomunikovat a připravit. Právě proto jsem nesdílel optimismus pana ministra, že do roka a do dne by to mohlo být vyhlášeno. Vím, že nálady jsou různé,“ řekl Seznam Zprávám starosta Lanžhota Ladislav Straka (Volba pro Lanžhot).
Například myslivci a rybáři podle něj vnímají vyhlášení CHKO jako omezení činnosti.
Kvůli nejasnostem v procesu a smíšeným reakcím veřejnosti poslalo v květnu vedení Lanžhota ministru Hladíkovi, hejtmanovi Jihomoravského kraje Janu Grolichovi (KDU-ČSL) a AOPK dopis, v němž předkládá několik požadavků.
Radnice chce například již zmíněné přesné vymezení hranic, aby ochrana oblasti nebránila dotčeným obcím v dalším rozvoji. Dále pak lanžhotští volají po zohlednění potřeb obyvatel, zájmových spolků či zemědělců hospodařících v lokalitě. O velkou část území se mimo jiné starají Lesy ČR.
Podstatným bodem je podle Straky vytvoření správní rady CHKO a zastoupení dané obce v ní. „Je to obrovské území, které by celé měla ve správě Agentura a ne obec. Při takovém rozsahu by to mohla být problematická záležitost,“ komentoval.
Na podmínky však doposud nepřišla žádná reakce. „Prozatím nemáme konkrétní odpověď, jestli se to v návrhu vůbec objeví a v jaké podobě,“ uvedl Straka.
Ministerstvo prý se zohledněním většiny požadavků počítá. „Cílem je dosáhnout s městem co nejširší shody, protože jeho katastrální území tvoří klíčovou část navrhované CHKO,“ reagovala na dotaz Seznam Zpráv mluvčí rezortu Lucie Ješátková.
Chráněné krajinné oblasti přitom obvykle vlastní správní radu nemají. Má ji pouze vyšší forma ochrany – národní park.
„Spolu s Lanžhotem chceme, aby vznikl poradní orgán CHKO, který by sdružoval starosty dotčeného území. Tento orgán je oficiální ve struktuře národního parku, ale AOPK nám přislíbila, že nad rámec zákona by to udělala i u CHKO,“ nastínil místostarosta Břeclavi Jakub Matuška (Mladí a neklidní Břeclav).
Ukvapená snaha
Otázka ochrany lokality soutoku Dyje a Moravy vyvolává mezi místními, politiky i lesníky spory už po desetiletí.
„Za více než tři desítky let se nenašla politická síla, která by tento moravský přírodní unikát ochránila celistvě. V aktualizovaném vládním programovém prohlášení jsme se zavázali, že rozšíříme plochu zvláště chráněných území a připravíme podklady k vyhlášení Národního parku Soutok,“ pravil v minulosti současný ministr Hladík.
To je podle ministerstva stále v plánu, a to i přes nevoli některých obcí. „Národní park z principu směřuje k bezzásahovosti, ale lužní lesy potřebují péči, jinak zarostou,“ vysvětlil Matuška. Pro Břeclav je za určitých podmínek schůdná varianta CHKO.
Podle starosty Lanžhota se jedná o ukvapenou snahu situaci vyřešit. „Připadá nám, že se o tom jedná v hodně krátkém čase. Řeší se to už několik let, ale v poslední době je ta příprava až hektická. Je to složitější věc, proto je potřeba všechno vykomunikovat a vyjasnit,“ řekl Straka.
Konkrétně lokality Soutok-Podluží, Niva Dyje a Soutok-Tvrdonicko jsou chráněny Ramsarskou úmluvou na evropské úrovni. Dodnes však chybí celoplošná národní ochrana.
V oblasti Soutoku hraje zásadní roli voda, síť slepých říčních ramen, meandrů, mokřadů a tůní. Žije zde mnoho vzácných a ohrožených druhů, jako jsou roháč obecný nebo orel královský. Území je známé pro svou mimořádnou biodiverzitu. Je často poslední lokalitou mnoha desítek organismů.
