Obtěžování ve veřejné dopravě. V Praze na něj upozorňuje nová kampaň

Úřad vlády si nechal před třemi lety udělat průzkum na výskyt sexuálního obtěžování ve veřejné dopravě. Z něj vyplynulo, že s obtěžováním ve veřejné dopravě se setkává přibližně každá třetí žena a každý desátý muž. 97% dotazovaných respondentů se také shodlo, že mezi nejhorší projev sexuálního obtěžování patří pokus o sexuální styk výhrůžkami či nátlakem.

„Nejčastěji se mezi sexuální obtěžování řadí vstup do intimní zóny, zírání, masivní pohledy, různé pokřikování nebo posílání polibku vzduchem. Pak se ale také setkávají obtěžovaní lidé i třeba s tím, že jim někdo zamezuje v pohybu. Postaví se jim přede dveře a nechce je nechat vystoupit. Někdy to jsou velmi dotěrné snahy o to pozvat někoho na rande, ale třeba i dotazy na sexuální život. Hodně lidí se také setkalo s tím, že před nimi někdo onanoval. A nejen ženy, ale i muži,“ popisuje výkonná ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová, co všechno se dá považovat za obtěžování.

Právě Konsent a pražský dopravní podnik teď spouští kampaň „Obtěžování do MHD nepatří. Ani nikam jinam.“ Začít měla původně v pátek, lidé už ji ale mohou zaregistrovat. „Některé plakáty se podařilo vyvěsit dřív, takže je cestující mohou vidět už teď. Nejsou ale zatím vyvěšené všechny, celkově jich má být po Praze 150,“ popisuje Johanna Nejedlová.

Konsent také nabízí na svých webových stránkách možnost pro oběti sexuálního násilí, aby se anonymně svěřily. Dopravnímu podniku a ROPIDu poté chce předat zpětnou vazbu s tím, co lidé v dopravním prostředku zažívají. Organizace se snaží také apelovat nejen na řidiče MHD, ale hlavně na okolí, které může oběti pomoct.

„Samozřejmě ve chvíli, kdy to jde, tak řidič může být dobrou pomocí, ale zároveň je to většinou těžké, když jedete třeba v narvaném metru, takovou situaci s někým řešit. My se v rámci kampaně snažíme spíš apelovat na přihlížející, kteří mohou být největší pomocí, když si něčeho takového všimnou. Řidiči zároveň také nemají vždycky kapacitu nebo možnost a všechny dovednosti k tomu, aby tyhle situace vyřešili. Pomoc od spolucestujících je v tomhle okamžiku nejúčinnější,“ říká Nejedlová.

Konsent získal už několik pozitivních reakcí na nově spuštěnou kampaň. Ženy jsou vesměs rády, že město přistupuje k tomu, aby se o tématu mluvilo. „Spousta z nich sdílela nějaké svoje vlastní zkušenosti na margo toho, že tohle viděly, protože to s nimi rezonovalo. Protože jim někdo konečně řekl, že v tom nejsou samy, že to je věc, kterou i dopravní podnik chce řešit,“ dodává Nejedlová.

Organizace ale zaznamenala i některé kritické ohlasy. „Bylo to především od mužů, kteří té problematice asi tolik nerozumí nebo s tím sami nemají zkušenosti. Měli pocit, že už nemohou jet v tramvaji a ani se na nikoho podívat, což samozřejmě není pravda. Podívat se na někoho je úplně normální, ale nemůžete na někoho zírat tři zastávky a sjíždět jej pohledem z jeho výstřihu, přestože jasně vidíte, že je to tomu druhému nepříjemné,“ uzavírá Nejedlová.

Z průzkumu agentury Focus pro Úřad vlády také vyplynulo, že 51 % žen v ČR starších 15 let za svůj život zažilo sexuální obtěžování a 66 % se jich vyhnulo nějakému veřejnému místu z důvodu strachu z fyzického nebo sexuálního napadení. V rámci Evropské unie se jednalo o jedny z nejvyšších hodnot.

„Obtěžování ve veřejném prostoru je poměrně stejně častý jev jak v Česku, tak třeba v Británii nebo ve Francii. Možná jsou někdy ta čísla v zahraničních státech ještě vyšší, protože lidé o tom mnohem více mluví,“ vysvětluje Nejedlová.

Podle letošního průzkumu organizace proFem, která obětem sexuálního násilí pomáhá, vyhledá ročně 123 550 žen zdravotní péči v důsledku sexualizovaného násilí. Zhruba třetina žen, která lékařskou pomoc potřebovala, tak ale neučinila. V průzkumu také stojí, že s nějakou formou sexuálního násilí se setkalo 58 % žen, z čehož každá pátá byla znásilněna.

„Obtěžování s námi řeší i muži, nemáme však přesnou statistiku, kolik jich ho zažilo v MHD či jinde. Z našich zkušeností jednoznačně vyplývá, že sexuální násilí zažívají v mnohem větší míře ženy od mužů. Muži tvoří zhruba osm procent našich klientů a jejich počet narůstá,“ sdělila Seznam Zprávám Michaela Černá z organizace proFem.

Nejčastější případy s obtěžováním se ale podle Johanny Nejedlové objevují u náctiletých dívek. „Nesouvisí to čistě třeba s tím, že by si někdo mohl myslet, že jsou mladé ženy atraktivnější. Ale ti pachatelé si to třeba dovolují vůči někomu, u koho si myslí, že jim to snáz projde. U sedmnáctileté ženy můžete předpokládat, že se méně ohradí, než pětačtyřicetiletá rázná žena, která už trochu ví, jak se za sebe postavit,“ odpověděla Johanna Nejedlová.

Organizace proFem pak vyvrací úvahu, že by k sexuálnímu násilí mohlo vést vyzývavé oblečení. „To je jeden z velkých mýtů. Motivem sexuálního násilí není sexuální touha. Při sexuálním násilí jde především o uplatnění moci a kontroly, o ponížení a zneužití fyzické nebo jiné převahy, kterou pachatel nad obětí má. Sexuální touha nehraje v těchto případech téměř žádnou roli,“ přidává se Michaela Černá.