Příběhy ze stavebních úřadů. Potížista vyblokoval úředníka na plný úvazek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Potřebovali jsme jen doma v panelákovém bytě vybourat příčku. Měli jsme vypracovaný projekt, kladné vyjádření statika. Úřednice na stavebním úřadě nás ještě chválila, jak máme vše předem připravené,“ začíná povídání Hana. Celé jméno sdělit nechce.

S rodinou se nedávno v Brně pustili do rekonstrukce bytu. Měli také souhlas od vedení sdružení vlastníků, přesto se z triviální akce stalo trápení bez nejasného konce. „Museli jsme zpozdit opravy, stavební firma pak dělala práce rychle, možná i na úkor kvality. Byl to hrozný stres, po uhánění úředníků nám bylo řečeno, že se nepodařilo doručit oznámení jednomu ze spoluvlastníků, který bydlí jinde. Šedesátidenní lhůta vypršela, úřednice nám arogantně řekla, ať si klidně stěžujeme, že se to ještě víc zpozdí,“ dodává s tím, že úřad si za vyřízení účtuje pět tisíc korun.

Seznam Zprávy zjišťovaly, na co lidé ještě před červencovou „revolucí“ ve stavebním řízení – jak ji nazývají vládní činitelé – při řešení staveb narážejí.

Úřad městské části v brněnském Králově Poli zmíněný případ neřešil. Potvrzuje však, že potíže s doručováním bývají časté navzdory takzvané fikci doručení, která po 10 dnech od uložení považuje písemnost za doručenou. „Pokud nemáme doručenku od pošty, můžeme to reklamovat. Pokud není možné uvést, že fikce doručení nastala, musíme postupovat podle správního řádu a doručovat veřejnou vyhláškou. Až po patnácti dnech na úřední desce je to považované za doručené a pak běží dalších patnáct dní na odvolání. Celé řízení se pak velmi protahuje,“ vysvětluje Hana Černá, vedoucí Odboru územního a stavebního řízení na tamním úřadě.

Podobné zkušenosti mají také v Židlochovicích na Brněnsku. Podle tamních úředníků fikce doručení neřeší zdaleka všechny situace. „Jsou případy, kdy mezitím někdo umře a řeší se dědictví nebo vlastník žije v Austrálii. Doručenka se nám jednou vrátila po tři čtvrtě roce,“ popisuje vedoucí stavebního odboru Milan Komenda.

Zdůrazňuje však, že řízení vůbec nejčastěji zdržují sami jeho účastníci. Nejčastěji jde o problematické sousedské spory. „Máme tu občana, který postupně rozjel 12 řízení. Táhnou se pět let. Napadá veškeré sousedy od fasád až po stavby bazénu. Krajský úřad nám v tom moc nepomůže. Řízení se dokola vlečou, zastupuje nás soubor právníků. A jen těmito případy je zatížený celý jeden úvazek na úřadě,“ stěžuje si Komenda.

Podle něj tak dochází k nekonečnému „ping-pongu“ mezi účastníky a úřady, brzdou jsou také námitky o podjatosti úřadů či jejich zástupců. „V podstatě se ani nedostaneme ke konečnému rozhodnutí, které povolí zídku, plot, pergolu, oplocení, protože jsou napadána dílčí usnesení,“ zdůrazňuje.

Novela má část tohoto typu problémů vyřešit, protože se řízení zjednoduší a odvolací úřad má rozhodnout s definitivní platností.

„Nicméně se domnívám, že obstrukční námitky nevymizí,“ říká úřednice Černá.

Paní Jitka, která z obav před úředníky nechce sdělovat příjmení, pracuje jako architektka a projektantka přes třicet let. Říká, že bohužel občas naráží na málo kompetentní úředníky kvůli jejich velké fluktuaci. „Nedávno jsem s jedním z magistrátních odborů řešila povolení retenční nádrže na dešťovou vodu na pozemku investora. Nová úřednice se patrně v problematice dost neorientovala, protože několikrát přerušovala a zastavovala řízení kvůli formálním drobnostem, které šlo obratem vyřešit. Přitom stačilo jen zvednout telefon nebo napsat mail. Kvůli tomu trvalo vyřízení celý rok,“ namítá.

Úředníci upozorňují, že ani digitalizace tento problém nevyřeší. Noví pracovníci úřadu s vysokoškolským titulem často začínají na platu okolo 25 tisíc korun měsíčně, také proto se na těchto pozicích často mění.

Na velkou vytíženost si stěžují třeba úředníci v desetitisícové Mohelnici v Olomouckém kraji. Osm pracovníků tam ročně řeší tisícovku spisů. Tajemnice Věra Sigmundová shrnuje hned několik „brzd“ v povolovacím procesu.

„Jsou to procesní obstrukce účastníků řízení, alibismus odvolacího orgánu, který raději vrátí věc k novému projednání, než aby odvoláním napadené rozhodnutí změnil, problémy se získáváním pracovníků splňujících kvalifikační požadavky stanovené stavebním zákonem, či fluktuace a s ní související neustálé zaučování nováčků,“ shrnuje úřednice.

Jak už redaktoři popsali, úředníci či investoři teď žijí v nejistotě, jak se nový systém rozjede. Teprve v těchto dnech se seznamují s Portálem stavebníka, někde stále čekají na nové počítače.

Problémy přiznává i starosta desetitisícové Kuřimi na Brněnsku a krajský zastupitel Drago Sukalovský (STAN). „Zatím to nevypadá, že se digitalizace k prvnímu červenci rozjede. Nefunguje nic, nemáme hardware, neexistují prováděcí předpisy, nemáme zaškolení. Nicméně digitalizace povolování určitě zrychlí,“ popisuje.

Jeho kolega a místopředseda STAN Lukáš Vlček říká, že se s kolegy snaží působit jako „prostředníci“. „Ze samospráv si stěžují hlavně na nedostatek informací a malé proškolení úředníků. Také by rádi dostali nějakou beta verzi, aby si to mohli zkušebně projít, proklikat, seznámit se dopředu s tím, jak systém reaguje,“ říká.

Ministr Ivan Bartoš pro Seznam Zprávy uvedl, že novelizovaný stavební zákon a digitalizace urychlí řízení o 30 procent. „Není jasné, jak přišel na toto číslo. Některé procesy se snad zrychlí, ale nejasností je spousta. Tu největší vidím v tom, jak a jestli bude fungovat Portál stavebníka. O možnosti vyzkoušet si ho jsme byli informováni právě dnes, ale protože nám musí nejdřív náš lokální administrátor přiřadit role a navíc je úřední den a pořád někdo chodí a volá, ještě jsem neměla šanci se byť jen podívat,“ říká Sigmundová ve středu.

S přispěním Lucie Stuchlíkové.