Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nejasné financování i nedostatek informací vyčítají místní projektu závlahového systému na jižní Moravě. Jak nedávno Seznam Zprávy informovaly, Státní pozemkový úřad postoupil v povolovacím procesu miliardové vize, o níž se dlouhé roky jen mluvilo.
Nejsušší oblast Česka chce vybavit 40 kilometry potrubí a zajistit tak vláhu pro bezmála deset tisíc hektarů půdy v okolí Novomlýnských nádrží.
Rozvětvená soustava má propojit Nové Mlýny s existující nádrží Těšany, přivede vodu do vinohradů a sadů. Jen úvodní etapa obřího projektu podle plánu stojí dvě miliardy korun. Projekt se týká nejméně osmnácti obcí, jejichž představitelé si stěžují na nedostatek informací.
Ač pozemkový úřad předložil více než 80stránkový záměr do procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), místní zatím detailnější finanční analýzu postrádají.
„Podle předběžné domluvy by projekt měl být financován z 95 procent prostřednictvím dotačního programu Ministerstva zemědělství. Zároveň je obecný požadavek na 5procentní spolufinancování ze strany koncových uživatelů,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí úřadu Petra Kazdová.
Doplnila, že se stát s uživateli podělí o náklady na provoz. „Představa je zatím taková, že náklady na údržbové práce a opravy by platil stát, náklady na provoz (zejména energie) by platili koncoví uživatelé,“ dodala.
Nejhlasitěji proti projektu vystupují v Horních Bojanovicích na Břeclavsku. Bývalý starosta a zastupitel Jiří Šlancar (ODS) vidí ve financování výrazné mezery. Plány počítají se vznikem vodní nádrže v obci, která zadrží až 4,5 milionu kubíků vody, což se mnoha místním nelíbí.
„Celý projekt jsou vyhozené peníze ze státní kasy. Je to utopie, hloupost. Pokud má být něco takového podpořeno, musí být zajištěná ekonomika a udržitelnost projektu. Jsou to miliony korun ročně jen na přečerpávání vody. Ze strany zemědělců, kteří se na tom mají podílet, je to nesmysl,“ reagoval.
Obce postrádají komplexnější analýzu dopadů miliardové stavby na krajinu i místní rozpočty. „Je to gigantická záležitost. Nikdo nám neřekl, kdo bude správcem sítě, kdo ji bude udržovat. Pokud bychom to měli spravovat, ani nevíme jak, protože na to nemáme finance ani lidi,“ sdělila pro Seznam Zprávy starostka Hustopečí Hana Potměšilová (NK).
Její kolega z Popic Marek Sekanina (NK) podotýká, že závlahy nezasahují do územního plánu obce. „Jde to mimo zastavěnou část Popic. Pokud má projekt pomoci vinařům a zemědělcům a nutně jej chtějí, tak ať si ho zaplatí. Upřímně bych měl problém, kdybychom měli jako obec přispívat, když z toho nic nebudeme mít,“ namítl starosta.
Závlahový systém považuje za nezbytnost viceprezident Agrární komory a šéf její jihomoravské odnože Václav Hlaváček. „Máme zpoždění ve vybudování strategické závlahové infrastruktury nejen na Moravě, ale i v Polabí a severních Čechách. Stát se této problematice vůbec nevěnuje a podceňuje ji. Jižní Morava je nejohroženější z hlediska sucha a eroze půdy a v budoucnu se bez závlah neobejde,“ zdůraznil.
Podle něj státní úředníci váhají a oproti sousedům máme více jak desetileté zpoždění. „Voda, elektřina, doprava a také produkce potravin jsou páteří bezpečnosti státu. Zemědělci nemohou platit infrastrukturu. Hlavní závlahové zařízení musí být majetkem státu,“ doplnil.
Hlaváček před pěti lety spoluzakládal spolek Závlahy Hustopeče. Nyní tvrdí, že zastupuje zájmy asi tří desítek vinařů, zemědělců či majitelů sadů.
Váhající vinaři
Mezi členy spolku patří třeba Vinařství Sonberk. Také tam však netuší, jestli by vodu ze závlahového systému byli schopní zaplatit. „Odbočka má jít blízko vinařství, tak bychom se na ni napojili. Ale dnešní ceny elektrické energie jsou jinde a nevím, jestli to bude dávat ekonomický smysl,“ přemítal vinohradník Roman Slouk.
Podle něj zatím vinná réva sucha na Moravě zvládá. „Umí si s ním poradit dobře. Jakmile zavedete do vinice vodu, je to takové průmyslové hrozno. Zatím chceme ten produkt dělat co nejvíc v souladu s přírodou. Na druhou stranu člověk neví, co bude za dvacet let,“ dodal.
Hornobojanovický zastupitel Šlancar tvrdí, že miliardový plán prosazuje úzká skupina lidí se soukromými zájmy. „Chtějí zrealizovat něco, jako když bývalý prezident Zeman prosazoval plavební kanál Dunaj–Odra–Labe. Smysluplnost pro naši krajinu to nemá,“ míní.
Plány na zavlažovací systém jsou staré více než padesát let. Jeho části dokonce fungovaly v 80. letech minulého století. Viceprezident Agrární komory Hlaváček připomíná, že část systému úspěšně obnovili ve Strachotíně na Břeclavsku, kde ze závlah těží vinaři. „Moc dobře vědí, že se to vyplatí,“ dodal.
K plánu se při povolovacím procesu nedávno vyjadřovali také úředníci krajského úřadu. Podle nich může záměr kolidovat s jinými záměry nadmístního významu. Zmínili třeba stavby vysokorychlostní železnice, ropovod nebo plynovod. „Nelze s dostatečnou mírou jistoty vyloučit dotčení výše uvedených nadmístních záměrů,“ konstatovali mimo jiné.
Státní pozemkový úřad už dřív uvedl, že vzhledem ke složitým povolovacím procesům stavba rozdělená do několika etap nezačne dříve jak v roce 2028.
