Obří stavba má zachránit Moravu před suchem. Hladina v přehradě půjde výš

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Letní sucha ve střední Evropě v letech 2015 a 2019 představovala podle vědců nejteplejší období v regionu za posledních dva tisíce let. V Česku jím nejvíce utrpěla jižní Morava.

Právě tam stát chystá sérii opatření, která podle příslušných úřadů zajistí víc vody pro vysušenou krajinu. Státní pozemkový úřad dál živí padesát let starou vizi na obří závlahovou soustavu, začal se složitým povolovacím procesem. Musí však vypořádat řadu překážek a námitek.

Čtyřicet kilometrů potrubí má obsloužit vodou tisíce hektarů zemědělské půdy. „Jedná se o novou vodohospodářskou stavbu určenou k ochraně před účinky sucha v zemědělské oblasti Hustopečsko. Hlavním účelem navrhovaných závlah je zejména podpora rozvoje speciálních kultur vinic a sadů,“ napsal úřad v záměru, který projde posuzováním vlivu na životní prostředí EIA.

Proti oživení starých plánů se vymezují aktivisti. „Pokračují zbytečné práce. Vidím v tom umanutost bývalého ministra zemědělství Miroslava Tomana, který si vymyslel nějaký pomník a státní úřady v tom slepě pokračují,“ řekl pro Seznam Zprávy předseda spolku Děti Země Miroslav Patrik.

Bývalý ministr s médii nekomunikuje, nicméně úřady zmiňují ekologické i zemědělské přínosy.

Soustava má propojit Nové Mlýny s existující nádrží Těšany na Brněnsku. Proteče jí až osmnáct milionů kubíků vody ročně a zavlaží skoro deset tisíc hektarů půdy. Z nádrží by mohla odčerpávat až 1200 litrů vody za sekundu.

Projekt se přímo dotýká osmnácti obcí na Břeclavsku a Brněnsku. Včetně potřebného vypořádání vlastnictví pozemků počítá s nejméně dalšími pěti lety příprav. „Z toho vyplývá reálná možnost zahájení stavebních prací nejdříve v roce 2028,“ uvedla mluvčí Petra Kazdová. Rozpočet první etapy projektu činí asi dvě miliardy korun.

Mimo jiné zahrnuje vybudování nové nádrže Horní Bojanovice pod stejnojmennou obcí. Vodní dílo má zadržet 4,5 milionu kubíků vody. Někteří z místních už proti plánům bojují.

Autor záměru však musí vypořádat řadu dalších námitek, a to nejen od aktivistů. Krajský úřad Jihomoravského kraje v nedávném zjišťovacím řízení podotkl, že plán může kolidovat s jinými nadregionálními záměry, třeba vysokorychlostní tratí či zdvojením ropovodu Družba. „Přitom na základě údajů uvedených v oznámení záměru lze předpokládat, respektive nelze s dostatečnou mírou jistoty vyloučit, dotčení výše uvedených nadmístních záměrů,“ konstatovali krajští úředníci.

Jejich kolegové z odboru životního prostředí „zásadně nesouhlasí“ s kácením dřevin v lesích. Záměr totiž počítá s lesními průseky o šířce patnácti metrů v trase potrubního vedení, které má být ale z většiny vedeno pod zemí.

A velké výhrady mají i aktivisté. „Je to absurdní. V době klimatických změn a zvyšujících se teplot přece nebudeme pěstovat plodiny, které potřebují hodně vody. Třeba pro kvalitní vinařství není tolik vody potřeba,“ míní Patrik ze spolku Děti Země.

Obřímu projektu má předcházet další diskutované opatření. Povodí Moravy finalizuje plán, který má navýšit hladinu Nových Mlýnů o 35 centimetrů, na kótu 170,35 metru nad mořem. Je to míra, s níž počítali tvůrci nádrže při kolaudaci. Umožní tak zadržet o 9 milionů kubíků vody navíc.

Na žádost povodí vede krajský úřad řízení, které může navýšení povolit. Podle informací Seznam Zpráv však přijde další zdržení o několik měsíců. „Ve věci byla účastníkem podána námitka podjatosti na Krajský úřad Jihomoravského kraje,“ potvrdila mluvčí úřadu Alena Knotková.

Nadřízený správní orgán, tedy Ministerstvo zemědělství, má na rozhodnutí dva měsíce. Pokud shledá podjatost, bude o navýšení hladiny rozhodovat jiný krajský úřad.

Do řízení se přihlásily čtyři spolky ekologických aktivistů, které se záměrem nesouhlasí. Jsou to Voda z Tetčic, Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, Spolek Obchvat a Egeria.

Střední nádrž Nových Mlýnů je součást přírodní rezervace, je to jedna z nejvýznamnějších ptačích oblastí ve střední Evropě. Podle Patrika změny naruší biotopy deseti zvláště chráněných druhů živočichů, včetně rybáka obecného, a jsou v rozporu s plánem péče o rezervaci, platným do roku 2026.

„Není zřejmý hlavní důvod opatření. Zvýšení vodní hladiny o 35 cm je jen zbytečné a drahé utrácení státních peněz, neboť pro zavlažování půdy se nyní používá asi jen jedno procento z asi 40 milionů m3 vody v nádrži,“ namítl.

Povodí Moravy odmítá, že se má hladina měnit kvůli plánům na obří zavlažovací systém. „Tvrzení Dětí Země jsou účelově formulovaná a zavádějící. Využití vody pro závlahy není hlavním důvodem pro navýšení objemu, neboť většina vody je a má být využívána pro ekologické účely,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Zmínil hlavně nadlepšování průtoku Dyje v sušších období, řízené povoďnování lužních lesů nebo zvyšující se potřebu doplňování vody do některých rybníků, třeba Nesytu.

Připomněl, že v nejsušším období od června do srpna roku 2018 dotovaly Nové Mlýny řeku Dyji 30 miliony kubíků vody. „Je to obrovské množství vody, bez kterého by řeka nebyla schopná zabezpečit základní funkce významného vodního toku, zejména při naředění vypouštěných odpadních vod z čistíren měst a obcí,“ doplnil Chmelař.

Státní podnik podle něj také splnil požadovaná opatření na ochranu ptáků, jako jsou nové plovoucí ostrovy, instalace vlnolamů či pastviště pro husy. „S jistotou můžeme říct, že podmínky pro hnízdění a život ptactva jsme výrazně zlepšili,“ dodal Chmelař.

Podle ornitologů jsou však zatím splněná jen některá opatření. Navýšením totiž zanikne část mělčin, mokřadů a dojde k většímu rozplavení některých ostrovů. „Tyto biotopy musí být nějak nahrazené. Jsme v první fázi ze tří. Vzhledem k významu lokality je nutný celý komplex opatření. Jen v takovém případě bude ochrana fungovat,“ sdělil Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické. Podle něj je potřeba zpevnit další ostrovy a ochránit další mokřady.

Kdy a zda se hladina navýší, zůstává nejasné. Pokud krajský úřad na změnu kývne, lze se proti rozhodnut odvolat k ústřednímu vodoprávnímu úřadu, tedy Ministerstvu zemědělství.