Článek
Knihovna byla součástí Strahovského kláštera už v době jeho počátků, které se datují do 12. století. Světového významu pak klášter nabyl poté, co sem byly v kulisách třicetileté války převezeny z německého Magdeburgu ostatky svatého Norberta, zakladatele premonstrátského řádu.
Na začátku se v knihovně nacházely nižší tisíce svazků, dnes jejich počet šplhá ke čtvrt milionu.
Knihovna je dnes zároveň rozdělena do dvou sálů. Ten starší, teologický, byl postaven v 70. letech 17. století a – jak napovídá už jeho název – nachází se v něm výhradně knihy teologického zaměření, včetně různých exemplářů bible.
Za zlatou mříž se zamykaly v té době zakázané svazky. „Nejčastěji šlo o knihy, které s vírou nebyly úplně konformní,“ přibližuje historik David Černý, který je současně autorem projektu Miluju Prahu.
„Premonstráti jsou zpravidla všichni kněží, čímž se docela odlišují od jiných řádů, a současně jsou to lidé, kteří hodně studují. Takže samozřejmě mohli nahlédnout i do knih zakázaných, jde hlavně o to, že nebyly veřejně přístupné,“ podotýká historik.
V teologickém sále je umístěna i socha apoštola svatého Jana Evangelisty, který v ruce drží knihu v takzvané sáčkové vazbě. Šlo o speciální exempláře, které byly vyrobeny pro pohodlnější přepravu rukopisů.
Ke konci 18. století se pak tehdejší opat Václav Mayer rozhodl rozšířit knihovní prostory o další sál, který je ve srovnání s tím teologickým o něco větší i honosnější.
Mobiliář knihovny z ořechového dřeva byl výhodně odkoupen ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma.
Police pokrývají tisíce knih z různých vědních oborů od filozofických a vědeckých publikací až k herbářům.
Nicméně vyplatí se i zvednout hlavu od knih o něco výš, …
... kde uvidíte nástropní malbu, která vyobrazuje prolínající se vliv lidského poznání a náboženství. Jejím autorem je vídeňský malíř Anton Maulbertsch, který ji namaloval během šesti měsíců roku 1794 jen s jedním pomocníkem, píše se na webu kláštera.
Najdete tu biblické výjevy, antické filozofy, motivy ze Starého zákona, ale i odkaz na francouzské encyklopedisty.
V teologickém sále se pak nachází i nástroj vyrobený přímo pro knihovnu – takzvané kompilační kolo, které sloužilo jako obdoba pracovního stolu pro sestavování textů. Na jednotlivých policích byly umístěny knihy, mnich si pak mohl s kolem libovolně otáčet a čerpat z více zdrojů současně. „Byl to takový internet své doby,“ glosuje Černý rafinovaný mechanismus.
David Černý ukazuje další raritu knihovny – tajné schodiště schované za dveřmi maskovanými předsádkami knih.
Touto cestou se dá vystoupat až na horní ochoz knihovny.
„Naopak tyhle krásné dveře jsou falešné a nic za nimi není,“ dodává historik.
Ptáte se proč? „Důvodem je to, že v klášteře v Louce v tomto místě funkční dveře nejspíš byly. Nicméně tím, jak se celá původní knihovna vzala jako jeden kus a přemístila do Prahy, nebylo už nejspíš možné je zprůchodnit,“ vysvětluje Černý.
Strahovský evangeliář je nejstarší knihou, kterou lze v knihovně najít. Byla napsána kolem roku 860 v klášteře ve francouzském městě Tours. Originál je uchován v trezoru, na snímku je jeho faksimile (věrná kopie, pozn. red.). „Na českém území v té době nikdo ani neuměl psát, tehdy jsme tu ještě běhali po lesích a teprve se tu začínaly psát dějiny,“ směje se Černý.
Unikátem je podle historika i 1500 prvotisků, takzvaných inkunábulí, které jsou v knihovně uloženy. Jde o tisky z období od vynálezu knihtisku do konce 15. století.
Ve spojovací chodbě mezi sály se nachází Kabinet kuriozit, který Černý označuje jako jistého předchůdce muzea. Jsou tam vystavena různá vycpaná zvířata, všelijaká mořská fauna, minerály i exempláře z říše hmyzu.
„Nejslavnější exponátem je – na snímku zachycený – exemplář blbouna nejapného, který ale není pravý. Ve skutečnosti je vyřezán z rejnoka. Nicméně ke konci 18. století byly podobné kabinety velmi populární a vázaly se i na nastupující vlnu nacionalismu,“ říká historik Černý.
Oba sály knihovny jsou dnes k nahlédnutí veřejnosti, nicméně kvůli specifickému klimatu, které je potřebné pro zachování knih i fresek, byl návštěvnický okruh zkrácen.
