Obec má unikátní školu, žáků plno. Trest přijde vzápětí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jestli se dá nějaká obec v Česku označit za zasvěcenou školství, je to Březová na Uherskohradištsku.

Do místní školy totiž chodí více dětí než má obec obyvatel. Na základku skoro 1200 žáků, k tomu dalších 120 na lyceum. Březová jako taková přitom nemá dohromady ani tisíc obyvatel.

Jako první škola v Česku tady místní základní škola začala nabízet skutečně propracovaný systém dálkového vzdělávání. Nic takového česká legislativa sice vyjma krizových časů nezná, tady ale v rámci individuálního vzdělávání nebo ze zahraničí mají žáci k dispozici souvislou online výuku.

Po reformě regionálního financování, která změnila vyplácení peněz pro školy za děti na domácí výuce, se Ministerstvo financí zaměřilo v rámci konsolidačního balíčku i na obecní prostředky. Z rozpočtového určení daní, odkud obcím jde jejich příjem, totiž vyškrtlo peníze za individuálně vzdělávané žáky.

„Změna byla provedena na základě požadavku MŠMT. Hlavním důvodem je zrušení zvýhodnění škol, u nichž jsou formálně registrováni žáci navštěvující např. zahraniční školy nebo mající individuální výuku, kdy žák do školy pravidelně fyzicky nedochází,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva financí Anna Vasko, jak se novela dostala do konsolidačního balíčku.

Ač je součástí úsporných opatření, tento krok žádné nové peníze do státního rozpočtu nepřinese. Pouze dojde k odklonu financí od obcí, které mají takových žáků hodně, směrem k těm, které jich mají málo nebo žádné.

„Navržená změna tak posílí příjmy obcí zřizujících základní školy, do nichž nejsou ve větší míře zapsáni žáci podle § 38 a 41,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Aneta Lednová. Zmíněné paragrafy popisují žáky vzdělávané v zahraniční škole a individuálně.

Na výuku žáků vzdělávaných z domova nebo mimo Českou republiku dostávají školy finance přímo z rozpočtu MŠMT, i když výrazně snížené oproti prostředkům na výuku těch, kteří chodí běžně do školy. To jsou jiné peníze, než přijdou na účet obcí z rozpočtového určení daní (RUD).

„Předmětný parametr RUD byl do zákona vložen proto, aby kompenzoval výdaje obcí – tj. zřizovatelů škol – s provozem škol,“ vysvětluje Vasko.

Jinak řečeno: nově zákon o rozpočtovém určení daní říká, že obce nemají nárok na peníze za individuálně vzdělávané žáky, protože jim za ně nevznikají žádné náklady navíc. S tím ale starosta obce Březová Josef Trecha nesouhlasí. Podle něj nejen pro školu, ale i pro obec vznikají dodatečné náklady.

„Kromě všech výdajů kolem školy jsme museli přistavět třeba parkoviště, protože k nám přijíždějí na přezkoušení děti z celého světa,“ jmenuje jeden příklad nutného výdaje pro obec Trecha.

V důvodové zprávě ale MŠMT argumentuje, že obec Březová má momentálně srovnatelné příjmy za školou povinné děti jako desetkrát větší Přelouč. Tamní žáci ale všichni docházejí do školy prezenčně.

Málokdy se stane, že budoucnost ani ne tisícové obce řeší hned dvě ministerstva. V případě Březové se problém dotýká dokonce tří rezortů. Jak to bude do budoucna s místním individuálním vzděláváním, zajímá také Ministerstvo zahraničních věcí. Se školou má totiž podepsané memorandum a studují tady děti zaměstnanců vysílaných na mise do zahraničí.

„Když to nepůjde, tak to nebudeme nabízet. A ať si s tím Ministerstvo školství dělá, co chce. Jenomže co si počnou rodiče, kteří mají takto individuálně vzdělávané děti?“ ptá se starosta Březové. Tady mimochodem zvládnou „odbavit“ 13 procent ze všech individuálně vzdělávaných žáků v Česku.

Po republice je jenom pět obcí, ve kterých se vzdělává doma více než sto žáků. Paradoxně nejlidnatější hlavní město Praha je až páté. Před ním jsou kromě Březové ještě Bečov na Mostecku, Tanvald v okrese Jablonec nad Nisou a Kněževes u Prahy.

Všechny tyto obce musí nově oželet řádově miliony korun, se kterými mohly dosud počítat.