Obec nabízí 2+kk o milion levněji, než je na trhu. A bez hypotéky

Už příští týden mají pohořeličtí zastupitelé odklepnout založení spolku, který postaví více než 40 bytů za 150 milionů korun. Vedení šestitisícového města se pouští do neprobádané oblasti – místní samosprávy podobnou formu bydlení doposud opomíjely.

Seznam Zprávy přinášejí další díl unikátního projektu Jak se žije v Česku. Tento měsíc je tématem bydlení.

V Pohořelicích si přípravu spolkové výstavby bytů pochvalují. „Zájem je solidní. Od lidí jsme na dvou informativních schůzkách dostali zpět asi 80 dotazníků. Na prvním setkání s lidmi byl plný sál, okolo stovky lidí,“ pochvaluje si ve své kanceláři místostarosta města Patrik Pařil (ANO).

Pohořelice leží 25 kilometrů jižně od Brna, kam se místní dostanou autem za čtvrt hodiny.

I díky rychlému dopravnímu napojení skrze dálnici D52 se město rozvíjí o něco rychlejším tempem než jiná sídla na Moravě. Potvrzuje to i loňské sociologické srovnání, které sledovalo prosperitu 206 českých měst v letech 2018–2022.

Do poklidného městečka se často stěhují i majetnější lidé z Brna, za posledních 15 let nabobtnalo o víc než pětinu.

Nejrychleji se rozrůstá lokalita kolem Znojemské ulice. Dál tam vyrůstají moderní bytovky, několik komerčních developerů na velkých billboardech nabízí volné nemovitosti.

A právě tady město plánuje spolkové bydlení.

Zamýšlený projekt získal stavební povolení. Na místě dvou zanedbaných budov vznikne 44 bytů, nejčastěji o dispozici 2+kk.

Spolek si vezme úvěr z banky, jednotliví členové na začátek zaplatí 300 až 700 tisíc podle velikosti bytu. V katastru budou jednotky zaznamenané, nicméně jejich vlastníkem bude spolek. Lidé tak nebudou dlužníky v bance jako při běžném úvěru.

Hypoteční úroky mají být podle vedení města o něco nižší, než když si bere úvěr jednotlivec.

Nejběžnější byt v domě 2+kk o velikosti 50 m2 vyjde podle předloženého finančního modelu na 3,1 milionu korun. Splátka člena spolku činí přes 13 tisíc korun, i se zálohami na energie bude potřeba 19 tisíc korun měsíčně. „Spolek je sám sobě developerem. Město také poskytne pozemek, takže tam není přirážka za drahou parcelu. Je to o 25–30 procent levnější než běžný komerční projekt,“ tvrdí místostarosta Pařil a ukazuje na počítači ceny jednoho z developerů v Pohořelicích.

Srovnatelný dvoupokojový byt je tam dražší o více než milion korun.

Bytovky chystaného spolku mají nahradit zanedbané budovy bývalých kasáren, které jsou obložené harampádím a ve čtvrti s novou výstavbou teď působí nepatřičně.

Projekt zaujal třicátnici Veroniku, která tudy prochází se synem v kočárku a nedaleko bydlí v nájmu. „Je to zajímavý nápad. Spousta lidí nemá pět, šest milionů na drahé byty,“ ukazuje na rozestavěné bytové domy.

Veronika říká, že nájmy za dvoupokojový byt šplhají v Pohořelicích k 15 tisícům korun bez energií. „Máme brněnské ceny,“ směje se kadeřnice.

S rodinou plánuje stěhování na sever Brna do domku od přítelovy babičky. Pokud by tuhle možnost neměla, o spolkovém bydlení zauvažuje. „Zdá se mi to výhodné. Spousta lidí určitě bude mít zájem. Když jsme tady před pěti lety sháněli bydlení, nedalo se nic sehnat. I drahé nabídky byly okamžitě pryč,“ vysvětluje.

Pohořelice se rychle rozrůstají, tempo rozvoje bylo velké téma předchozích komunálních voleb. Místní často namítají, že nárůstu nestačí veřejné služby, lékaři či zubaři.

Nicméně nové byty už nejdou na odbyt tak rychle jako v době nízkých úrokových sazeb. „Asi jednou měsíčně sleduju nabídky. Hodně bytů teď zůstává na prodej dlouhou dobu,“ říká Milan Procházka, který žije s rodiči ve vlastním domě nedaleko školy.

O chystanou bytovku spolku se zajímá kvůli kamarádce, která žije v pronajatém bytě 3+kk za 18 tisíc měsíčně. Překvapila ho však výše splátek. „Přijde mně to jako zajímavá alternativa vůči pronájmům a hypotékám. Nicméně jsem se dozvěděl, že se splátky pohybují od osmi do 18 tisíc měsíčně, což mi přijde hodně podobné jako úvěr. Kamarádka by sice splácela sama sobě, ale pořád je pro ni 18 tisíc hodně,“ přemítá.

Místostarosta argumentuje, že na zpřísněné hypoteční úvěry nedosáhne každý. „Banka analyzuje vaši situaci, spolek tohle neřeší. Prostě platíte měsíční náklady. Předem se nezadlužíte. Když přestanete platit, odcházíte. Dostanete peníze, které jste do toho dal. Naopak banka vám byt v krajním případě vezme a peníze už nedostanete,“ vysvětluje.

Člen spolku se stává vlastníkem bytu až po 30 letech. Podíl může přepustit někomu jinému za 10 let, aby se zabránilo spekulacím s prodeji.

Radnice vizi připravila ve spolupráci s firmou Explica Consulting. Za poradenství jí zaplatila 330 tisíc korun. Experti společnosti tuto formu bydlení vyvíjejí od roku 2020. Pro pohořelickou radnici vytvořili varianty řešení a hlavně krok za krokem vyjasnili, jak celý koncept uvést v život. „Musíme ukázat modelace, vysvětlit právní aspekty a zodpovědět dotazy,“ upřesňuje jednatel firmy Michal Beník.

Společnost se také chce ucházet o administrační činnost pro budoucí spolek. „Nabízíme kompletní zajištění poradenství, včetně realizační fáze. Nastavíme systém. Budeme členům spolku říkat, co je potřeba dál řešit. Ale to si daná obec musí vysoutěžit v souladu se zákonem o veřejných zakázkách,“ objasňuje Beník.

Podle Pařila je forma bytové výstavby výhodná i pro Pohořelice. Město bude mít ve spolku důležitou pozici, nyní má přibližně 50 zastaralých obecních bytů, většinou určených k demolici.

Na místě kasáren chtělo stavět už před čtyřmi lety, jenže mělo potíže s úvěrem. „Chceme bytový fond rozšířit, jenže jsme s rychle rozrůstající se infrastrukturou zadlužili. A dluh nechceme navyšovat nad rámec kvót, které uvádí Ministerstvo financí,“ vysvětluje místostarosta.

Město si v projektu nechá 13 bytů, část úvodních splátek pokryjí peníze z pozemku, které radnice spolku poskytne, stejně jako projektovou dokumentaci. Jako další členové spolku pak za příslušné byty bude hradit měsíční výdaje. „Zaplatíme nájem sami sobě. Bude už na politické dohodě, jestli město byty poskytne třeba lékařům, učitelům nebo úředníkům, kteří jsou schopní platit komerční nájem, nebo nabídneme nějakou bytovku jednotku i sociálně slabším,“ říká Pařil.

Podle Beníka spolkové bydlení vyvažuje veřejný zájem se zájmy jednotlivých uživatelů. „Město sice poskytne pozemek, ale nedochází ke kanalizování veřejných zdrojů. Je to udržitelný systém podobně jako ve Vídni. Vložíte nějaké veřejné statky, ty rozvíjíte a průběžně z nich dostáváte peníze, abyste mohli reinvestovat,“ popisuje.

Poradenská firma vyvíjela koncept spolkového bydlení hlavně pro velká města jako Praha a Brno.

V hlavním městě zastupitelé už dříve k tomuto typu bydlení určili pět pozemků. Projekt však podle Beníka ztroskotal na obavách i politických tahanicích. „Češi obecně – a úřední soustava obzvlášť – jsou velmi konzervativní. V Praze byly určené pozemky, přišly volby a v projektu už se nepokročilo dál. Teď se ukazuje, že jsou menší města v tomto ohledu flexibilnější a rozhodovací mechanismy jsou přímo navázané na občany,“ říká Beník.

Lidé v Pohořelicích na dvou informativních schůzkách vyplňovali dotazníky, v nichž mimo jiné napsali, o jakou dispozici bytu mají zájem. Město chce na základě formulářů a zájmu přes prázdniny stanovit kritéria pro uchazeče. „Je jasné, že to budou lidé s trvalým pobytem v Pohořelicích, kteří nesmí vlastnit nemovitost na bydlení. Když bude uchazečů přebytek, podle toho případně kritéria zpřísníme,“ vysvětluje místostarosta.

Nové byty mají být podle něj hotové do konce roku 2025.