Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Děhylov je jednou z téměř dvou set obcí v Česku, které kvůli vpádu ruských vojsk na Ukrajinu přišly o peníze uložené u ruské banky Sberbank. Ke svým účtům se nyní nemůže dostat, musí počkat na rozhodnutí České národní banky o dalších krocích. Jiná možnost není.
Přesto ji vedení obce hledalo. Radní Monika Pchálková (za Děhylov 2018–2022) žádala ve své bance o radu, kde ji nasměrovali na firmu I.P.R. Advisors. Ta jí poslala návrh smlouvy.
Firma se sídlem v Praze malé obci v Moravskoslezském kraji slibovala, že zajistí finance uložené ve Sberbank „nad rámec bankovní garance“. Za to podle návrhu smlouvy, kterou má server Seznam Zprávy k dispozici, žádala pět procent z provize.
„Na radě to zamítli, návrh se jim nelíbil, i když jsem jim říkala, že je to nějaká univerzální smlouva,“ řekla Pchálková pro Seznam Zprávy.
„Firma uvedla, že půjde o jednání s Komerční bankou, která měla vzít tyhle pohledávky, a že s nimi budou jednat. Teprve potom s námi uzavřou další smlouvu, kde bude napsané, jak to bude probíhat,“ popsala jednání se zástupci firmy. Likvidátor ale dosud určen nebyl. Radním navíc podle ní vadilo, že firma byla založená teprve před třemi měsíci.
Že nakonec obec smlouvu odmítla, potvrdil i místní starosta Miroslav Honěk (za Rozvoj Děhylova 2018). Nejdříve ji ale konzultovali. „Zavolal jsem do banky a tam se mi začali smát, že neexistuje způsob, jak to urychlit,“ zmínil.
První verze smlouvy?
Mimo to také návrh poslal na Svaz měst a obcí a ani ten mu nedoporučil smlouvu uzavřít. Šéf svazu František Lukl Seznam Zprávám napsal, že na něj smlouva působí „nedůvěryhodně“.
Ředitel firmy Ivo Velička nicméně vysvětlil, že firma chtěla pouze „mandát“, aby mohla jednat s bankou a dalšími partnery. „Je to o tom, že se obchoduje s úvěrovými rámci. Banka bude úvěrové rámce prodávat a je variantou, že si je někdo koupí a vyplatí z nich ty poškozené klienty,“ popsal pro Seznam Zprávy. „Nikomu jsme neřekli, že to stoprocentně vymůžeme. Ale můžeme se o to pokusit,“ dodal.
Podle Lukla by takový záměr byl v pořádku, problém ale je, že z návrhu smlouvy jasně nevyplývá. „Nic takového v té smlouvě není. Pokud by to byla fér nabídka, pak by byla úplná,“ uvedl.
S tím ale šéf firmy Velička nesouhlasí. „Smlouva není úplná, protože mi nikdo nedal žádnou oficiální poptávku. Paní Pchálková mi jen volala, že by měla zájem, a já jsem jí poslal draft smlouvy bez vyplnění s formulářem. Nic se mi nevrátilo zpátky. Nemohu mít úplnou nabídku, když nevím, co konkrétně klient požaduje,“ bránil se.
‚Proces nejde ovlivnit‘
Šéf Svazu měst a obcí František Lukl upozornil, že nejasných smluv, jako byla ta v Děhylově, se teď objevuje mnoho a nehledě na záměr musí být města obezřetná. „Na obce se obrátily nejrůznější společnosti, které jim slibují něco, co je naprosto nereálné. Není při tom možné někoho předřadit,“ uvedl.
Nakonec ale žádná z obcí podle jeho informací podobnou smlouvu neuzavřela.
Že v současnosti mohou poškozená města a kraje jen čekat, potvrdila serveru Seznam Zprávy i mluvčí Ministerstva financí Michaela Lagronová.
„Důrazně doporučujeme obcím a krajům na tyhle nabídky nereagovat. Zprostředkovatel, který se jim nabízí, nemůže proces jakkoli ovlivnit,“ řekla. Města a kraje tak musí počkat, než Česká národní banka určí likvidátora.
Lagronová nicméně připomněla, že resort obcím nabídl dočasné řešení. Dostanou už nyní příspěvek určený od května do konce roku na přenesenou působnost státní správy. Obce tak budou mít k dispozici alespoň nějakou hotovost. „Společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu hledáme řešení u Národní rozvojové banky. Ve hře je výpůjčka se zvýhodněným úrokem,“ vysvětlila.
Česká národní banka situaci komentovat nechtěla. „V obecné rovině bychom rádi upozornili na desatero spotřebitele a jmenovitě šest „P“ uvedených na závěr – Přemýšlejte, Ptejte se, Porovnávejte, Poraďte se, Propočítejte, (až poté) Proveďte,“ napsala mluvčí Petra Vodstrčilová.
