Obchody bez prodavačů. Malé prodejny hledají cesty, jak se udržet

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco v roce 2000 bylo v Česku téměř 19 tisíc obchodů do 400 m2 rozlohy, do roku 2020 jich ubylo téměř o sedm tisíc, a to hlavně na venkově. Nejenže nezvládají odolat konkurenci supermarketů, v malých obcích jim rovněž chybí personál i zákazníci.

Pro fungování obcí jsou přitom malé obchody zásadní - ať už kvůli dostupnosti potravin, nebo jako místo setkávání občanů.

Provozovatelé proto zkouší nové cesty. Jednou z nich jsou prodejny, které jsou otevřeny i poté, co personál odejde domů. Pilotní projekty se zatím testují v Lipně nad Vltavou, Ústí nad Orlicí nebo v Českém Krumlově.

„Během běžné pracovní doby se prodejna chová, jako se chovala doteď,“ uvedl mluvčí spotřebitelských družstev COOP Lukáš Němčík. „V okamžiku, kdy personál odejde, přepne se do automatu a prodejna funguje v automatickém režimu,“ vysvětlil.

Po odchodu prodavačů se pak do prodejny zákazníci dostanou načtením své bankovní identity z mobilu.

Podle Němčíka nemá většina zákazníků s bezobslužným fungováním prodejen problém .„Jsou to lidé třeba 60 let plus, kteří jsou k tomu opatrnější,” uvedl Němčík a dodal, že v  časech, kdy chodí senioři nakupovat, funguje prodejna nadále s obsluhou.

Provozovatelé experimentují také s malými modulárními prodejnami nebo doručovacími boxy, do kterých si lidé objednají jídlo přes e-shop.

Bezobslužné prodejny potravin nezkoušejí jen velká družstva, ale také malí podnikatelé. Jako zastupitelka Olga Dvořáková (NK), která provozuje obchod v Bítovanech v Pardubickém kraji. V obci žije zhruba 400 obyvatel.

„Já jsem do toho šla s tím, že ten obchůdek bude hlavně pro mladší generaci sloužit jako taková obecní spižírna, že když někdo bude něco nutně potřebovat, tak si tam skočí,“ řekla Dvořáková. „Cílem naší obce bylo zajistit základní obslužnost,“ shrnula.

Na významu venkovských obchodů se s Dvořákovou shoduje i Asociace českého tradičního obchodu.

„Malé obchody plní roli obchodní obslužnosti venkova a zároveň dnes často fungují jako jediné sociální centrum v obcích. To souvisí se silným trendem zavírání venkovských hospod. Význam malých obchodů ukázala například pandemie covidu-19, kdy tyto obchody byly pro místní často jedinou možností, jak si bezpečně a jednoduše nakoupit základní potraviny,“ uvedl pro Seznam Zprávy předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Malé obchody s potravinami umožňují podle Březiny obyvatelům venkova také vybírání hotovosti, placení složenek nebo vyzvednutí poštovních zásilek.

Na provoz prodejen proto řada obcí finančně přispívá ze svého rozpočtu, devět procent z nich je dokonce provozuje samo.

Podle Miloslava Hlavsy, ředitele družstva Konzum, ale nutnost dotovat prodejny z obecních rozpočtů ani s novými technologiemi nezmizí.

„Obávám se, že při jisté velikosti obce, standardně do těch 1000 obyvatel, to dlouhodobě bez veřejné podpory v podstatě nebude udržitelné. Je to sice nepříjemné, ale bohužel to je tak,“ komentoval Hlavsa.

Některé obce ale mají k dotování prodejen výhrady. Jejich rozpočet je totiž mnohdy omezený.

„Jednáme a snažíme se najít řešení, které by bylo přijatelné pro obě strany, aby to obce sice nějakým způsobem finančně podporovaly, ale ta částka se nešplhala do nějakých horentních výšin. A aby i ze strany COOP byla maximální snaha o udržení té prodejny,“ popsal Seznam Zprávám starosta Martinic Michal Drápela (ČSSD).

Asociace českého tradičního obchodu tvrdí, že pokles počtu prodejen na venkově stále pokračuje. Vloni malých prodejen do 400m2 v Česku sice přibylo, to ale pouze díky obchodům vznikajícím ve městech.

Pozn.: Údaje za rok 2022 jsou pouze odhad, úplná data budou k dispozici v létě 2023. Zdroj: NielsenIQ.

Jako svoji konkurenci vidí malí prodejci nejen supermarkety, jejichž nízkým cenám nemohou dostát, ale také večerky, které malé obchody předčí zejména dlouhou otvírací dobou.

„Konkurovat těmto subjektům je pro obchodníky, kteří dodržují zákoník práce a platí všechny daně, poměrně obtížné. Je však třeba dodat, že i mnoho českých obchodníků se nechová v souladu se všemi daňovými a dalšími povinnostmi. Po zrušení EET čekáme, jak stát bude přistupovat celkově k řešení problému šedé ekonomiky v oblasti obchodu, který reálně existuje,“ sdělil Seznam Zprávám Březina.