Obce za pokuty od řidičů inkasují stamiliony. Peníze si někde dělí

Rychlé řidiče často rozzlobí dopis s pokutou za vysokou rychlost. Ještě to však neznamená, že peníze skončí v kase obce, kde šofér až příliš šlápnul na plynový pedál.

V Česku rychle přibývají stacionární i úsekové radary - je jich přes 400 - a s tím se taky množí otázky, kde výnosy z pokut končí. Řidiči za ně totiž ročně zaplatí obcím vyšší stovky milionů korun.

Jak vyplývá z odpovědí 15 měst, která Seznam Zprávy oslovily, jen jejich úřady loni vybraly na pokutách z radarů okolo čtvrt miliardy korun. Obcí s rozšířenou působností, jež se dle zákona starají o zajištění radarů i administraci, je v Česku 206.

Z reakcí měst také plyne, že k dělením pokut přistupují různě. Některé radnice výnosy posílají i sousedům, na jejichž silnicích radary měří. Jinde striktně poslouchají zákon a peníze si nechávají ve vlastním rozpočtu.

Třeba Benešov u Prahy provozuje 10 radarů. Zařízení měří rychlost například v Chotýšanech, Soběhrdech, Vranově či v Týnci nad Sázavou. „Obcím, ve kterých jsou radary umístěné, radnice na základě veřejnoprávních smluv poskytla příspěvky účelově vázané na opatření zvyšující bezpečnost v obcích,“ uvedla pro Seznam Zprávy tajemnice úřadu Magda Zacharieva.

Příklad ze Šumavy zase ukazuje, že radar automaticky není továrnou na peníze. Vimperk jako obec s rozšířenou působností úsekově měří na čtyřech částech vytížené silnice I/4. Dvě z míst leží v sousedních obcích Kubova Huť a Horní Vltavice.

Radary v tamní oblasti loni zaznamenaly přes 40 tisíc přestupků, na pokutách to dělá přes 24 milionů korun. Tyto tři obce se přitom dělí o náklady na provoz i výnosy. Dvě sousední vesnice přispívají Vimperku na platy příslušných úředníků i administrativní náklady. A vychází to různě.

„V roce 2024 získal Vimperk do svého rozpočtu z úsekového měření 8,5 milionu korun, Kubova Huť pak tři miliony a naopak Horní Vltavici stála služba úsekového měření téměř 300 tisíc korun z rozpočtu obce, protože výběr pokut nepokryl pronájem měřicího zařízení,“ vysvětlil mluvčí Vimperka Milan Brabec.

Malá obec Horní Vltavice leží na vytíženém tahu I/4 ve směru na Německo a efekt zařízení, které hlídá dodržování padesátky, si pochvaluje. „Se spoluprací s Vimperkem jsem naprosto spokojený. Před zřízením radaru 80 procent aut projíždělo obcí více než šedesátkou, při našem posledním zhodnocení pokutovost vycházela na sedm promile z celkového počtu aut,“ zhodnotil účinnost starosta Horní Vltavice Pavel Kraml.

Dle něj zatím neleží na stole nějaká změna ve výběru či dělení nákladů. „Nemám teď před sebou přesná čísla, která uvádíte. Pokud by tam byl nějaký větší deficit ohledně nákladů na radar, tak vše na zastupitelstvu zvážíme,“ doplnil starosta Kraml k tomu, že jeho obec na měření loni doplácela.

Třeba v jihomoravských Židlochovicích pak díky výběru pokut i v okolních obcích zajišťují pro sousedy také městskou policii.

Většina oslovených měst se však o vybrané peníze se sousedy nedělí. Radar tak na daném místě má kýžený efekt v podobě vyšší bezpečnosti na silnici, příslušná obec však peníze z pokut neinkasuje.

Valašské Meziříčí na Vsetínsku loni vybralo na pokutách téměř 17 milionů korun. Kromě 6 stanovišť ve městě fungují radary také v sousedních obcích Poličná a Zašová. Město výnosy dle vyjádření radnice investuje zpět do silnic i do posílení bezpečnosti nebo městské hromadné dopravy, kterou mají cestující zadarmo. Nicméně se sousedy se nedělí. „Příjem z radarů je příjmem obce s rozšířenou působností, proto další rozdělování takto vybraných financí mezi městem a dotčeným obcemi není ze zákona možné,“ sdělil mluvčí města Jakub Mikuš.

Podobně reagují třeba ve východočeském Trutnově, který zajišťuje sedm stacionárních radarů, jež loni městu „zajistily“ výběr pokut za více než 10 milionů korun. Největší počet záchytů eviduje radar v Mladých Bukách na trase dále do Krkonoš. „Cílem není nejvyšší výběr pokut, ale zvýšení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Tomu také svědčí skutečnost, že měřené úseky mnohdy zahrnují převážnou část intravilánu obce,“ řekl tajemník trutnovského městského úřadu Jan Seidel.

Také tam postupují s výnosy dle zákonných regulí. „Dělení se s obcemi není možné, neboť příjem pokut je dle zákona příjmem obce, která pokutu uložila. Nehledě na fakt, že příjem z pokut nerovná se ‚čistý příjem‘, neboť je třeba vzít v úvahu náklady na poštovné, platy, spotřební materiál, software a jiné,“ dodal tajemník.