Článek
Pondělí, pár minut před sedmou ráno. Venku je ještě tma, teploměr v brněnské Bystrci ukazuje osm stupňů Celsia.
V chodbě prodejny německého řetězce, který má v Česku více než tři stovky filiálek, postává asi 15 lidí.
Většinou jde o starší zákazníky. Právě na klienty nad 65 let cílí týden seniorů i poměrně netradiční slevová akce, která budí vášně. Pokud se nakupující u pokladny prokážou dokladem s fotografií, mají na vybrané potraviny desetiprocentní slevu.
Lidí v chodbě přibývá. Vnější dveře reagující na pohyb se otevírají a zavírají. Stále dokola.
Mezi čekajícími je i šedovlasý Josef v modré prošívané bundě. O slevové akci ví a přiznává, že přišel ze zvědavosti i kvůli ní. „Je to tady napsané, však se podívejte,“ ukazuje na velkou žluto-červenou tabuli s nápisem Dárek seniorům 65+.
Za nákupem míří také sedmdesátník, který si nepřeje uvést jméno. „Nechodím takto pravidelně, ale jdu právě z noční, tak si koupím jen pár základních věcí,“ vysvětluje.
O týdnu pro seniory předem nevěděl. „Budu mít nákup do stovky a kdo ví, jestli. Mohl bych, ale co mně to pomůže? Kdyby to byl velký nákup za tisícovku, tak by to za to stálo, ale takto?“ pokračuje.
„Když už nás okradli o tolik, tak toto si mohou strčit… víte kam. A nemyslím tím obchodní řetězce. Tušíte, koho myslím,“ zlobí se kvůli zdražování na „ty nahoře“. Na tom, do jaké míry může za vlnu zdražování vláda, zemědělci, výrobci či obchodní řetězce, se doposud neshodnou ani experti.
Zajímalo spíš včerejší pečivo
Také o několik kilometrů dál, v Králově Poli, lidé čekají před obchodem ještě za tmy. Těsně před otevřením jich tu postává kolem 30.
„Jdu sem pro pečivo ze včera, jak je ve slevě 70 procent,“ říká paní Hladká s tím, že desetiprocentní akce ji nezajímá.
Potvrzuje tak, že ranní klienti pádí spíše za jinými, tradičními slevami. Chleby se 70procentní slevou nebo desetikorunové balíčky starých kaiserek, rohlíků a ostatního menšího pečiva táhnou seniory víc než o desetinu levnější vajíčka a čerstvé pečivo. Je půl osmé a koše se zlevněným pečivem už jsou téměř prázdné.
Prodavačka Nikola nevnímá, že by byl zájem enormní. „Pár lidí už s občankou došlo, ale zatím to byli jen naši tradiční ranní zákazníci. Mají o každé akci moc dobrý přehled. Jinak se mi zdá, že o tom tolik lidí neví, nebo je to nezajímá, ale je ještě brzo,“ podotýká.
V kontrole občanek problém nevidí, zaměstnanci jsou podle ní zvyklí doklady kontrolovat například u teenagerů při prodeji alkoholu.
„Ti nahoře vůbec nevědí“
Základní ceny (pro seniory) zlevněných potravin nijak extrémně nevybočují ani nahoru, ani dolů. Rohlík za 2,90 koruny, deset vajec za 49,90, okurka hadovka za 19,90. Jiný řetězec tuto zeleninu nabízí za polovinu.
„Chtěli jsme vyjít vstříc seniorům. I proto jsme do nabídky zahrnuli produkty podle kategorií, které nakupují často. Zároveň se jedná o produkty, u nichž vlivem inflace za poslední dobu nejvíce vzrostla cena,“ objasňuje motivy jednatel firmy Vít Pravda.
Samotná akce vzbudila ohlas ještě před spuštěním, když se k ní na sociální síti X (dříve Twitter) vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Ceny zemědělských komodit výrazně klesají za poslední měsíce. Tak bych ocenil, kdyby řetězce nedělaly za této situace podobné slevové akce, ale aby snížení cen komodit promítly ve svých cenách nejen pro seniory, ale pro všechny zákazníky,“ napsal.
Připomeňme, že na jaře se Jurečka zastal svého stranického kolegy a dnes už bývalého ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který shodou náhod ten samý obchodní řetězec chválil za levnější mouku, u níž ovšem byla cena podmíněna nákupem v určité hodnotě.
Někteří zákazníci akci vítají. „Řekla bych, že to je milé gesto,“ pousměje se s nadhledem paní Malá. S manželem akci pro seniory ale nehodlají využít, prý by ušetřili deset nebo 15 korun.
„Nehodlám kvůli akci nakupovat spoustu pečiva a zeleniny a to pak zamrazovat. To nám za to opravdu nestojí. Máme štěstí, že nám chodí dva důchody. Chápu, že pro lidi, kteří žijí na jednom opravdu nízkém důchodu, hraje každá koruna roli,“ hlásí.
Zaznívají ale i opačné názory. „Zrovna se o tom bavíme. Je to trapné, jen oblbují lidi,“ notují si dva pánové, kteří u prázdného nákupního vozíku gestikulují rukama.
Jeden se teprve chystá dovnitř, druhý odešel s prázdnou taškou. „Původně jsem si chtěl vzít občanku a koupit si jediný rohlík. Stojí běžně 2,90, stáhli by mi to na 2,60, a stejně to zaokrouhlí nahoru. Nejsme tak hloupí,“ krčí rameny.
Oba si stýskají nad zdraženými potravinami. „Ti nahoře vůbec nevědí, jak obyčejní lidé žijí. Cena by měla být nějaká normální pro všechny. Musíme hodně vybírat, abychom s tím vyšli.“
Opomíjená skupina?
Podle marketingového odborníka Ondřeje Slámy je cílení na starší lidi v pořádku. „Věková skupina nad 65 let je velká. Marketéři je někdy neprávem opomíjejí, ale přímá kupní síla teenagerů zvlášť pro potravinové řetězce nemusí být tak zajímavá jako cílovka seniorů,“ zdůrazňuje.
Připomíná, že někteří výrobci aut také nabízejí slevy některým vybraným profesím, pozastavuje se spíš nad formou kontroly.
„Jestli se nepletu, senioři mají i jiné cesty, jak mohou věk prokázat – třeba různými kartičkami. Ten mechanismus kontroly jde vykomunikovat dobře nebo nešťastně, což se mi zdá jako tento příklad. Chápu, že to u někoho může vzbudit emoce,“ říká.
S ukazováním občanky se nehodlá „ponižovat“ ani paní Hana. „Zdá se mi to vůči seniorům dehonestující. Už dávno do této kategorie spadám, ale určitě bych si takto neříkala o slevu. Ani omylem,“ má jasno.
Zároveň chápe, že jsou tací, co musejí počítat každou korunu. „Některým se žije hodně těžko. Musíme to nějak zvládnout. Holt nebudeme jíst dvakrát týdně lososa, ale koupíme si jen filé. I když to je taky drahé,“ loučí se.