Občanka v mobilu zatím spíše zdržuje. Úřady trápí fronty, lidé se bojí o data

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jsou prázdniny, na úřadech v pracovní hodiny moc lidí není, úředníci mají, jak sami říkají, „docela pohodu“. Při diskuzi o eDokladech, které od začátku července nově musí přijímat další desítky úřadů, se většina z nich usmívá, práci jim ale letošní novinka prý neusnadňuje.

„Naopak, trvá to déle. Kdyby tu byla nějaká velká porada a dvacet lidí se chtělo prokázat digitálně, bylo by to trochu peklo,“ říká pracovnice pražského finančního úřadu.

Ostatní úředníci s ní souhlasí, občanka v mobilu je podle nich vlastně dobrá věc, jen zatím nedotažená. Někdy se podle pracovníků na úřadu kvůli délce protahování tvoří fronty.

Někteří úředníci mají k systému papírový tahák, třeba na Ministerstvu vnitra. „Digitálně se prokážou denně jeden až dva lidi, většinou s tím není problém, jen je škoda, že se údaje nepropíší do systému a všechno tak musíme ručně opisovat z monitoru,“ vysvětluje starší policista.

Jeho mladší kolega se mu při testovacím prokázání dívá přes rameno, třebaže policie eDoklady akceptuje už od dubna, sám se prý s prokazováním ještě nesetkal.

Podobné příběhy zažívají od začátku léta také pracovníci na úřadech práce, soudech, nebo městských úřadech. Někde digitální občanky brali dokonce dříve, než jim to nakazoval zákon. „My jsme byli vždycky napřed,“ sděluje mluvčí šesté městské části Marek Zeman. Ten za úřednicemi zaběhl dolů k přepážce, aby se ujistil, že ověření probíhá v pořádku.

„Zatím si nikdo nestěžoval. Lidé se jen diví, že to trvá déle než s klasickou občankou,“ vysvětluje úřednice.

V praxi je při prokazování digitální občankou největší rozdíl v tom, jestli mají úřady vygenerovaný svůj QR kód, který uživatel načítá přes aplikaci, nebo používají metodu „mobil na mobil“, takže jsou obě strany odkázány na internetové připojení, potažmo bluetooth nebo kvalitu mobilu a jeho fotoaparátu.

„Občas to blbne, už jsme se s tím ale naučili, zas tak složité to není - zapnete, načtete kód, odkliknete a je to,“ názorně ukazuje pracovnice na Ministerstvu obrany, která má pro eDoklady speciálně vyčleněný mobil, jenž vytahuje z originální krabice.

Digitální ověření je podle ní spíše vzácnost, kterou chtějí lidé vyzkoušet ze zvědavosti nebo když si zapomenou peněženku.

Teď trochu čísel: Na začátku července bylo podle Jakuba Palaty z oddělení komunikace Digitální a informační agentury (DIA) zaregistrováno pro ověřování eDokladů celkem 1268 orgánů veřejné moci, 1235 podnikajících fyzických osob a 229 právnických osob. Někde už se do systému digitálních dokladů registrovaly subjekty, které na to mají podle zákona čas až do konce roku.

„Jedná se například o některé notáře, exekutory, obce prvního a druhého typu nebo vysoké a střední školy, ale také i OSVČ nebo právnické osoby,“ informuje Palata. Doplňuje však, že registrace neznamená, že by všichni digitální občanky hned akceptovali.

Podle posledních statistik si aplikaci eDoklady zatím stáhlo přes 464 tisíc lidí, za poslední měsíc zaznamenala DIA nárůst o více než čtyřicet tisíc uživatelů. V lednu, kdy agentura aplikaci spustila, si ji stáhlo kolem 250 tisíc lidí. Češi mají podle nového průzkumu o možnost mít doklady v mobilu zájem, děsí je ale, že kvůli digitalizaci přijdou o soukromí.

Využívat aplikaci eDoklady k prokazování své totožnosti je v Česku připravena zhruba polovina uživatelů a lidí. Podle posledního průzkumu společnosti ESET, který byl zaměřen právě na všeobecné povědomí o této alternativě ke klasickým občanským průkazům, však zatím třetina dotázaných neví, kdy aplikaci začne využívat.

„Aplikacím bychom vždy měli udělovat pouze minimální oprávnění. V případě aplikace eDoklady je dokonce možné povolit přístup k fotoaparátu a bluetooth pouze při samotném ověření, není nutné mít tato oprávnění zapnutá neustále,“ radí Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET.

Mezi největší obavy spojené s využíváním aplikace patří jednoznačně riziko kybernetických útoků a krádeže dat v aplikaci. Jako pomyslný protipól pak uživatelé uváděli tu výhodu, že s aplikací již nebudou muset nosit plastovou verzi dokladu.

„Lidé se v souvislosti s využíváním aplikace eDoklady obávají toho, že jejich data z občanského průkazu mohou být odcizena nebo ohrožena kybernetickými útoky. Bohužel takové riziko hrozí téměř u každé aplikace, kterou máme v telefonu a která používá nebo uchovává naše osobní údaje. Uživatelé sami mohou přispět ke snižování kybernetických hrozeb tím, že budou dodržovat obecné zásady zabezpečení telefonu, například používání zámku obrazovky nebo spolehlivého antivirového řešení,“ doporučuje expertka.

Další bezpečnostní funkce jsou zajištěny na straně aplikace. „Patří mezi ně například přihlášení do aplikace pomocí biometrických údajů, odhlášení při delší neaktivitě nebo zamezení možnosti pořizovat v aplikaci snímky obrazovky,“ doplňuje Žáčková.

Přibližně od roku 2026 začne Evropa postupně přecházet na celoevropskou peněženku digitální identity. „Jsme napřed, lidé budou mít čas si na eDoklady zvyknout, přechod tak bude jednodušší,“ řekl již dříve vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš. Mezi další doklady, které by mohly v aplikaci v budoucnu přibýt, zmínil řidičský průkaz, kartičku pojištěnce nebo potvrzení o studiu.