Článek
Obavy z nárůstu tuberkulózy a řady další infekcí v Česku se objevovaly zejména v prvních týdnech války na Ukrajině a s ní spojené uprchlické krize.
Důvody jsou zřejmé: na Ukrajině je nižší proočkovanost jak v dětském věku, tak třeba proti covidu-19. Hojně se tam také vyskytují i některé infekce, které si Češi už ani nepamatují.
„Další riziko infekcí představovaly válečné podmínky na Ukrajině, velké nahromadění migrujících osob a špatné hygienické podmínky uprchlíků během cesty,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství.
Srovnání dat za prvních sedm měsíců roku 2022 se stejnými měsíci v letech předcházejících podle něj ale jasně ukazuje, že k žádné změně ve výskytu infekcí v Česku nedošlo.
„Počty bakteriálních střevních infekcí byly letos stejné nebo nižší. Oproti letům 2020 a 2021 výrazně stoupl počet případů střevní chřipky, ale jedná se vlastně o návrat na dobu před pandemií – ta omezila kontakty zvláště v dětském věku. A podobně se chovají třeba neštovice, těch bylo letos 47 645, bez souvislosti s Ukrajinou,“ popsal lékař.
Jak je to s pojištěním uprchlíků?
Pouze 150 dnů od udělení víza dočasné ochrany hradí Česko zdravotní pojištění lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Výjimek je však spousta, které mezi ně patří?
Spalničky a zarděnky se dle aktuálních dat Státního zdravotního ústavu nevyskytly žádné a příušnice byly hlášeny ve 40 případech.
„V předchozích letech šlo ale o stovky až tisíce. Není hlášen žádný případ cholery, po jednom případu u tetanu a záškrtu. Výskyt černého kašle byl velmi nízký – 48 případů, zatímco v letech 2013 až 2020 se počty pohybovaly od 269 do 1 785 nemocných. Meningokokových infekcí bylo pouze 11. Plynatá sněť u dvou pacientů nesouvisela s válečnými útrapami,“ doplnil šéf infektologů.
Co zákeřná TBC?
Data tedy zatím nepříznivému vlivu uprchlické krize na veřejné zdraví nenasvědčují. Situace se přitom nezměnila, ani pokud jde o tuberkulózu, tedy TBC.
„Víme o 16 případech – z toho jsou tři děti. Jde jak o pacienty diagnostikované již na Ukrajině, kteří pokračují v léčbě, tak o pacienty diagnostikované až v České republice,“ popsal pro Seznam Zprávy Jiří Wallenfels z Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, která spadá pod Fakultní nemocnici Bulovka.
Očkování proti TBC
Ukrajinské děti se od roku 2016 proti tuberkulóze povinně očkují už v porodnici, v roce 2020 jich vakcínu podle UNICEF (Dětského fondu OSN) dostalo téměř 89 procent. V Česku se proti TBC plošně očkovalo od roku 1953, povinné očkování bylo zrušeno v roce 2010.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) má Ukrajina čtvrtý nejvyšší výskyt tuberkulózy v zemích evropského regionu. Aktuální data nejsou dostupná, například v roce 2020 ale bylo v zemi diagnostikováno víc než 17 tisíc nových případů. V Česku to loni bylo asi 221 případů.
Vysoký je ale na Ukrajině také výskyt na léčbu vysoce odolných forem tuberkulózy: 4 490 případů versus 8 případů v Česku.
Ostatně i nyní jsou podle lékaře mezi nemocnými uprchlíky někteří s multirezistentní tuberkulózou. Zpravidla to znamená, že je nemoc odolná vůči nejúčinnějším lékům a zdravotníci musejí zkoušet jiný lékový režim. Léčba je tak mnohem komplikovanější a zdlouhavější.
Stovky případů HIV
„Mohu mluvit jen za naše pracoviště, ale měli jsme větší obavy z množství infekčních chorob mezi uprchlíky z Ukrajiny, než se zatím prokázalo,“ říká k aktuální situaci Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob z Fakultní nemocnice Brno.
Více znepokojivá jsou na první pohled jiná čísla. Podle přednosty Husy lékaři z FN Brno zaznamenali velký nárůst HIV pozitivních. „Těch od začátku konfliktu přibylo 83 původem z Ukrajiny. Pro srovnání: občanů ČR a jiných národností bylo za toto období 28. V našem centru je léčeno asi 500 HIV pozitivních,“ doplnil.
O nárůstu pacientů s HIV, tedy virem, který může způsobit onemocnění AIDS, mluví i celostátní data Státního zdravotního ústavu.
„Kumulativně od března do června 2022 včetně bylo evidováno 383 HIV pozitivních uprchlíků z Ukrajiny. Z toho 113 mužů a 270 žen. Mezi nimi bylo 14 dětí do 15 let,“ uvádí poslední dostupná data z konce června.
„Naprostá většina z těchto uprchlíků (cca 95 %) věděla o své HIV pozitivitě, léčila se dosud na Ukrajině a důvodem návštěvy HIV centra bylo zajištění kontinuity léčby,“ dodává ústav.
Podle Pavla Dlouhého je pochopitelné, že se téměř 400 příchozích s pozitivním testem na HIV ve statistikách projevilo.
„Ale léčený pacient s HIV infekcí není infekční a nepředstavuje pro své okolí žádné riziko. Zásadní je také skutečnost, že se příchod uprchlíků méně proočkovaných proti covidu-19 nijak neodrazil ve výskytu této infekce v ČR. Ukrajinci stonali stejně často jako Češi a průběh onemocnění ani jeho závažnost se nelišily,“ doplňuje infektolog Dlouhý.
Pokud jde o HIV, patří Česko dlouhodobě spíš k zemím s nižší úrovní infekce v rámci Evropy. Loni podle statistik přibylo v republice celkem 233 lidí žijících s HIV a rok předtím okolo 250 – počty tedy klesaly.
Podle webu HIV Prevence za tím zároveň nebylo menší množství testů, těch se loni dělalo dokonce víc. Výrazně ale vzrostl počet uživatelů PrEP, tedy preexpoziční profylaxe (léků chránících rizikové proti nákaze, pozn. red.).
