O víkendu má být 27 stupňů. „Varující“ předpověď, říká klimatolog

Víkendové teploty mají být až o víc než 10 °C nad dlouhodobým průměrem, Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) předpovídá, že na mnoha místech republiky budou padat teplotní rekordy, přičemž nejvyšší teploty se očekávají v neděli, kdy má být až 27 °C.

Absolutní dubnový rekord zřejmě nepadne. Ten totiž činí 31,8 °C a byl naměřen až na samém konci dubna roku 2012 na stanicích Plzeň, Bolevec a Brandýs nad Labem. Teploty kolem 27  °C jsou ale na začátek čtvrtého měsíce v roce nebývalé a jsou dalším dokladem extrémnosti letošního jara.

To by ostatně bylo výjimečně teplé, i kdyby se předpovědi na tento týden spletly a teplo nebylo, což není vůbec vyloučené, protože o víkendu může očekávaná maxima snížit písek ze Sahary. Česko totiž v posledních měsících zažívá jeden klimatický rekord za druhým.

Minulý měsíc byl podle předběžných dat (úplnou zprávu ČHMÚ ještě nevydal) nejteplejším březnem od roku 1961, přičemž jeho průměrná teplota byla o 3,8 °C vyšší než průměr z let 1991-2020 a o 0,8 °C vyšší než předchozí rekordní březnová průměrná teplota z roku 2014.

Únor byl ještě extrémnější. Od normálu byl průměrně teplejší o 6 °C a předešlý rekordní únor překonal o celé dva stupně, což je dokonce vůbec největší odchylka ze všech rekordních měsíců od roku 1961. „Letošní únor tak byl dokonce teplejší než většina březnů, dle průměrné teploty by se zařadil jako 5. nejteplejší březen,“ uvedl ČHMÚ.

Zmiňované bujení vegetace je letos posunuté o pět týdnů.

Poslední zima byla podle ČHMÚ celkově druhou nejteplejší v historii měření.

Rekordní byla například i topná sezona 2023/2024. Teplárenské sdružení ČR sdělilo ČTK, že spotřeba byla oproti průměru nižší o 15 %, a i přestože ještě zcela neskončila, už teď je jasné, že šlo o nejteplejší topnou sezonu od roku 1961.

Co nám ale víkendové teplo, potažmo rekordně teplé poslední měsíce, zima nebo rovnou celá topná sezona říkají o tom, jak se mění klima vlivem skleníkových plynů?

Dny, měsíce, a dokonce ani rok není pro vyvozování závěrů o vývoji klimatu dostatečně dlouhým úsekem. Jak ale řekl Seznam Zprávám klimatolog Pavel Zahradníček, i na rekordní dny se dá podívat z dlouhodobé perspektivy. A pak toho o vývoji klimatu něco říkají.

„V rámci impaktové zahraniční studie jsme analyzovali, jestli náhodou v Česku nepozorujeme trend nárůstu počtu denních rekordů. Bohužel vyšlo, že 50 % všech rekordních maxim od roku 1961 (skrz všechny měsíce, dny) nastalo v posledních 20 letech. Naopak rekordní minima pro jednotlivé dny nastala skoro v 70 procentech v letech 1961-1990 a jejich výskyt má klesající trend,“ řekl vědec působící na Ústavu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).

Předpověď na tento víkend je podle Zahradníčka „varující“. Obecně nicméně platí, že extrémy (třeba jako tento) se vyskytovaly i dřív, ale kvůli klimatické změně jsou častější. S tím, jak se tento proces intenzifikuje, se tedy brzy mohou stát tzv. „novým normálem“.

Jak se kvůli klimatické změně mění povaha jara, podle Zahradníčka dobře ilustruje například posun příchodu takzvaných letních dní, tzn. dní, kdy teplota překročí 25 °C.

Letos první letní den přišel už 1. dubna, kdy padla i celá řada místních teplotních rekordů. Důležitější ale je, že za posledních 60 let se příchod prvního letního dne v průměru posunul o 12 dní blíž k zimě a celkem se období letních dnů prodloužilo o 18 dní. Ještě horší je mimochodem tato statistika v případě tropických dní (nad 30 °C). Jejich sezona se prodloužila o 30 dní, začátek je posunutý průměrně o 18 dní a konec o 12.

U příležitosti nadcházejícího teplého víkendu Zahradníček také připomíná, jak důležitá je k pochopení oteplení také frekvence nadprůměrně teplých měsíců či let (a nikoliv jen intenzita). Vysvětlil to na sociální síti X na příkladu nejteplejších březnů měřených v Brně.

V moravské metropoli byl sice vůbec nejteplejší březen změřen už v roce 1836 a letošní březen byl až třetí nejteplejší. Když se ale podíváme na vývoj rok po roce, je oteplující se trend očividný na první pohled. Zatímco poslední roky se nadprůměrně teplými březny jen hemží, ten vůbec nejteplejší před téměř dvěma stovkami let byl výjimkou.

Ultimátním ukazatelem oteplení je pak zvyšování průměrné roční teploty, která se v Česku za posledních 60 let zvýšila o 2,2 °C (je pravděpodobné, že při započtení loňského roku ještě víc), což je téměř dvojnásobek oproti globálnímu průměru.