O rychlokurzy češtiny je velký zájem. Učí se fráze i kdo je Karel Gott

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Ahoj, já jsem Adéla,“ říká třídě pomalu lektorka a větu následně napíše na tabuli. U dlouhého stolu sedí v učebně čtyři ženy. Každá má na stole připravený slovník, učebnici a sešit. Jsou na svém prvním kurzu češtiny pro Ukrajince, který od minulého týdne zdarma pořádá EDUA Group.

Lektorka přechází na chvíli do ruštiny, aby vysvětlila základní náležitosti kurzu. Poté už mluví jenom v češtině. Studentky se nejdřív navzájem představí a pouští se do prvního tématu. Tím je výslovnost české abecedy.

„Naším cílem je, aby se ti lidé přestali bát češtiny. Aby viděli, že ty jazyky jsou podobné, aby si osvojili výslovnost a třeba nějaké základní fráze,“ říká Bibiana Machátová, akademická ředitelka EDUA Group. „Chceme poskytnout lidem, kteří prchají z Ukrajiny, vstupní bránu do češtiny, aby pochopili, jak jazyk funguje, jak funguje výslovnost, jak se skloňují slovesa, že máme tři rody…,“ dodává.

Kapacita kurzu je maximálně 12 lidí, aby mohl být co nejvíc interaktivní. Dnes mnozí přihlášení nedorazili. Lektoři pro to ale mají pochopení, rozumí, že uprchlíci nemohou vždy plánovat a často musí naléhavě řešit věci týkající se jejich pobytu. Jazyková škola by chtěla, aby se konalo 4 až 6 kurzů týdně, záležet ale bude na časových možnostech lektorů.

Velký zájem je nejen o kurz češtiny, ale i o výukové materiály, které EDUA Group vytvořila. „Mě osobně překvapila síla sociálních sítí,“ říká k tomu Machátová.

„Když jsme zveřejnili naše slovníky, tak jsme spustili nečekanou vlnu sdílení. Prosila jsem naše kolegy, aby slovníky sdíleli, ale říkali, že už k nim dorazily z úplně jiných kanálů… Ministerstvo školství doporučilo naše materiály ve své oficiální metodice o tom, jak vzdělávat děti z Ukrajiny. Žije si to svým vlastním životem. Informace o kurzech jsme vypustili v pátek odpoledne a v pondělí dopoledne už bylo všechno obsazené,“ popsala.

Ina, která pochází z města Dnipro na východě Ukrajiny, se o kurzu dozvěděla od svého ukrajinského přítele. „Už rok žije v Praze a o kurzu mi poslal informace,“ říká. Ještě neví, jestli v Česku zůstane dlouhodobě. Rozhodne se až podle toho, jak se bude válka v její zemi vyvíjet. Zatím se tu ale snaží najít práci. Právě hledání práce je hlavním důvodem, proč se Ukrajinci chtějí češtinu naučit.

Po první hodině už studentky dokáží odpovědět na jednoduché otázky, třeba jaké je jejich povolání. Dozvídám se, že ve třídě jsou dvě ekonomky, jedna manažerka a jedna bývalá chemička. Ony se naopak dozvídají o tom, jak v češtině formálně i neformálně pozdravit, jak skloňovat sloveso „být“ i jaké jsou základní české reálie. Řeč přichází i na Karla Gotta, kterého většina ze studentek dobře zná.

Podle Machátové chodí na kurz často matky, které z Ukrajiny uprchly se svými dětmi. Ve vedlejší místnosti je proto dětský koutek, v němž si po dobu kurzu hraje lektorka s dítětem jedné ze studentek.

EDUA Group plánuje zveřejnit další výukové materiály, které chce dát k dispozici školám nebo dobrovolníkům, kteří by se chtěli do výuky češtiny zapojit.

„Víme, že nemůžeme otevřít několik kurzů paralelně, které by běžely delší dobu, protože nevíme, jak dlouho tady ti lidé budou. Jsou v pohybu, proto jsme vytvořili krátkodobý kurz,“ popisuje Machátová.

Ukrajinci v Česku zatím nemají moc možností, jak v kurzech češtiny pokračovat. „Teď je situace na trhu jazykového vzdělávání z pohledu dostupnosti lektorů češtiny špatná, protože je o ně velký zájem. Byl o ně velký zájem i před vypuknutím války,“ říká Machátová.

„Tahle lekce má velké specifikum v tom, že to jsou jenom tři hodiny, vlastně úplné základy češtiny. Na to nejsem úplně zvyklá, většinou studenty učím dlouhodobě,“ říká Adéla Koutná, lektorka kurzu. Podle ní není během kurzu prostor věnovat se učivu moc do hloubky, jde hlavně o to stihnout ty nejpodstatnější informace. „To, co jsem je dneska učila během tří hodin, bych standardně učila určitě několik týdnů,“ dodává.

Kromě této lekce učí Koutná i dlouhodobé kurzy, kde jsou třídy namíchané z ruských i ukrajinských studentů. Lektoři v současné době řeší, jak o válce na Ukrajině se studenty mluvit. „Mám pocit, že [o válce] někdy chtějí někteří mluvit a nedělá mi to problém. Na druhou stranu si myslím, že můj úkol je od toho studenty odvádět, že si spíš potřebují od toho odpočinout,“ říká Koutská.

Složité postavení lektorů popisuje také Machátová: „Lektor často funguje jako psychoterapeut, manželský poradce, herec, všechno dohromady…. Je tady velká otázka, jak (na kurzech) reflektovat to, co se děje ve světě.“

Kurz končí po třech hodinách závěrečným opakováním. Studentky už čtou češtinu skoro plynule, rozumí jednoduchému poslechu a konverzují s lektorkou v základních frázích.