O obezitě je třeba mluvit, říká přednosta. Lepší než nahé fotky je důvěra

Na problematiku obezity v těhotenství v týdnu svým příspěvkem na sociálních sítích upozornil porodník Antonín Pařízek. „Český národ vymírá,“ napsal na instagramu a příspěvek doplnil citlivými fotografiemi dvou nahých pacientek zezadu a informacemi o jejich konkrétní váze, což vyvolalo vlnu kritiky.

Povolení k jejich vyfocení podle svého vyjádření údajně měl. Všeobecná fakultní nemocnice se ale od Pařízkova jednání distancovala a chce z něj vyvodit důsledky. Lékař snímky ze sociálních sítí už smazal.

Podle přednosty gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě Ondřeje Šimetky (Šimetka je také senátorem za ODS, pozn. red.) je obezita v těhotenství velký problém, upozorňovat by se na něj ale mělo jinak. „O obezitě je nutné mluvit, nepomůže ale body shaming, vysmívání se, ponižování,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Opravdu se v České republice potýkáme s problémem rostoucího počtu nastávajících matek s nadváhou či obezitou?

Nadváha a obezita jsou závažné zdravotnické a společenské problémy. Češi a Češky na tom nejsou zrovna nejlépe, více než polovina české populace tímto problémem trpí, a ani vyhlídky nejsou kdovíjak světlé. Týká se to celého národa, včetně dětí. Není tedy divu, že i kategorie mladých žen, které plánují těhotenství nebo již těhotné jsou.

Jak rozsáhlý je tento problém aktuálně?

Přesná data výskytu nadváhy a obezity v ČR neznám, nicméně v jedné studii v Olomouci zjistili, že v jejich regionu do těhotenství vstupuje 42 % žen s nadváhou či obezitou, v Praze je to kolem 35 %. U nás na klinice při kontrole vstupních parametrů zjišťujeme, že se to týká cca každé třetí ženy.

Co je podle vás hlavní příčinou tohoto trendu?

Hlavními důvody jsou jednoznačně nezdravý životní styl, nedostatek pohybu, špatné stravovací návyky a částečně i genetické predispozice. Moderní životní styl často vede k vyšší konzumaci kaloricky bohatých potravin a sedavému způsobu života. Při své mnohaleté praxi ve velmi chudých rozvojových zemích jsem se s obezitou setkával jen minimálně. Je to prostě civilizační nemoc. Bohužel negativní vliv má jak na plodnost, tak na průběh těhotenství, porod, šestinedělí i zdraví dítěte.

Jak se tyto negativní vlivy promítají na zdravotní stav pacientky přímo v těhotenství?

Zvyšuje se riziko výskytu cukrovky, těhotenské cukrovky, vysokého krevního tlaku, preeklampsie a dalších těhotenských komplikací a psychických poruch. To je realita.

A co porod, v čem bývá u obézních pacientek náročnější?

Obezita zvyšuje riziko komplikací u normálního porodu. Může způsobit komplikaci, kvůli které je nutné porod vyvolávat, a zvyšuje riziko císařského řezu. Pokud obézní žena rodí císařským řezem, je taková operace náročnější ze všech úhlů pohledu – anesteziologického, operačního, pooperačního. U některých žen s výraznou obezitou musíme rozšířit tým o dalšího lékaře, někdy mít připravené i speciální pomůcky, například speciální rouškování, které pomůže nadzvednout břišní stěnu směrem nahoru.

Může obezita zvýšit i riziko úmrtí plodu?

Rizikem úmrtí plodu se zabývalo několik studií. Bylo prokázáno, že riziko stoupá s každou jednotkou BMI ženy, a bylo prokázáno i signifikantně zvýšené riziko pro potomky obézních matek. Nebyla zjištěna jedna jasná příčina úmrtí v děloze, šlo spíše o úmrtí v důsledku těhotenských komplikací, o kterých jsem už mluvil.

Mají obézní ženy po porodu větší problém s hojením?

Ano, obézní lidé obecně mají horší hojení rány po jakékoliv operaci, zvýšené riziko infekcí, rozpadu rány a dalších. Navíc v době porodu je přirozeně výrazně zvýšená srážlivost krve, což v kombinaci s operací a sníženou pohyblivostí po operaci zvyšuje riziko trombózy a embolie.

V čem je péče o takové pacientky v nemocnici komplikovanější?

Bavíme-li se o nadváze, tak zde zásadní problémy nejsou, nastat ale mohou při péči o velmi obézní ženy. Tady může být problémem zavedení kanyly, sledování plodu, nemožnost vyšetření ultrazvukem, horší přístup do operační rány v případě císařského řezu, vyšší riziko trombózy, infekce v ráně, nosnost porodních postelí nebo třeba technické potíže při překládání ženy z operačního stolu na postel, jejich následné mobilizaci po operaci.

Jaká obvykle je nosnost porodních postelí?

U nás je to 210 kilo.

Může obezita matky zvýšit riziko vrozených vad nebo jiných dlouhodobých zdravotních problémů u dítěte?

Riziko vrozených vad lehce zvýšeno je. Ve spojitosti s obezitou jsou nejčastěji zmiňovány rozštěpové vady páteře, břišní stěny, srdeční vady a dále pak různé sdružené vady. Část problémů může souviset s nedostatečně léčeným diabetem, část může být na vrub nižšího záchytu při ultrazvukovém vyšetření, prostě „méně“ vidíme.

Doba vývoje plodu v děloze je navíc velmi důležité období, ve kterém dochází k takzvanému „programování“ plodu. To laicky řečeno znamená, že vliv prostředí, ve kterém se plod vyvíjí, jej ovlivňuje v podstatě na celý život. Tak trochu nastavuje fungování jeho organismu. Například děti od rodiček se špatně kompenzovaným diabetem v době těhotenství mají vyšší riziko obezity i diabetu. A po narození a ve vyšším věku dítě často přebírá nevhodné stravovací návyky svých obézních rodičů.

Ovlivňuje plod negativně jen obezita matky, nebo hraje roli i případná obezita otce při početí?

Obezita u muže má samozřejmě také značný vliv na schopnost početí. Má negativní vliv na kvalitu spermií, jejich pohyblivost a morfologii, tvar. Obézní muži mají také nižší koncentraci spermií a vyšší procento abnormálních spermií, stejně tak trpí i hormonální nerovnováhou – dochází u nich k poklesu hladiny testosteronu a zvýšení hladiny estrogenů, což může negativně ovlivnit produkci spermií. Přítomna je často i sexuální dysfunkce.

V posledních dnech se řešila situace ohledně příspěvku pana doktora Antonína Pařízka, jaký na to máte osobně názor?

Šlo o velmi nevhodnou formu komunikace tématu na sociálních sítích, horší těžko pohledat. Došlo k eticky nepřijatelnému zveřejnění fotek nahých žen, sice bez možnosti jejich identifikace, ale v nedůstojných pozicích. Na obezitu se dá jistě upozornit i jinak, než že ukážete něčí holý zadek. Těžko říct, komu byl příspěvek na veřejném profilu vlastně určen. Pokud obézním ženám, tak je to úplně mimo, pokud všeobecné populaci, pak ta forma měla být úplně jiná. O obezitě je nutné mluvit, téma je to velmi důležité, nelze se mu vyhýbat, nepomůže ale body shaming, vysmívání se, ponižování. Je dobré zmiňovat fakta, nazývat věci pravými jmény, ale zároveň nabízet pomoc, návod, řešení.

Měli by se podle vás zdravotníci v komunikaci na sociálních sítích řídit nějakými jasnějšími etickými pravidly?

Samozřejmě, hraje se i o důvěru žen ke zdravotníkům, o důstojnost, o víru, že fotografie nebo lékařské informace nebudou následně zneužity.

Jak důležitá tato důvěra je?

Důvěra pacientů v systém, v lékaře, zdravotníky obecně, je naprosto klíčová pro poskytování dobré péče a pro dobrý porodnický výsledek. To platí pro celou medicínu a pro porodnictví obzvlášť. Proto si těhotné ženy čím dál častěji přejí mít u porodu důvěrně známého zdravotníka, například svou porodní asistentku, která je doprovází po celé těhotenství i v době porodu.

Jakými způsoby může porodník důvěru své pacientky prohloubit?

Vším, čím si obecně získáte důvěru lidí. Těhotná žena nebo pacient musí cítit, že se o něj zajímáte, že jej vidíte, vnímáte, respektujete. Musíte pozdravit, představit se, naslouchat, projevit empatii, hovořit srozumitelným jazykem. Ve vztahu lékař–pacient je pacient vždy v pozici toho zranitelnějšího, slabšího a je nutné mít toto vždy na vědomí. Musíte tedy nastavit takzvaný horizontální vztah lékař–pacient, to znamená, že jsou si oba rovni, lékař není nad pacientem.