Článek
V následujících třech týdnech by měla vláda rozhodnout, jak se bude v Česku zvyšovat minimální mzda. Po jednání s odbory to v úterý uvedl ministr práce a sociální věci Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Všechno musíme posoudit tak, abychom udrželi nízkou nezaměstnanost. V této otázce jsme se nedokázali shodnout,“ řekl ministr s tím, že u odborů narazil.
Jurečka mluvil o tom, že minimální mzdu pobírá zhruba 130 tisíc pracovníků, vedle toho jsou ale na minimum navázané ještě takzvané zaručené mzdy, které udávají minimální výdělek pro řadu profesí od kuchařů až po lékaře, režiséry či kameramany.
„Pro některé firmy může být zaručená mzda limitní. Sociální smír se nehledá lehce,“ dodal ministr s odkazem na aktuální heslo odborářů, kteří žádají navýšení právě pod myšlenkou zachování smíru.
„Náš požadavek na vývoj minimální mzdy je jednoznačný: chceme zachovat kupní sílu,“ reagoval po jednání Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, s tím, že věří, že se stále najde cesta, jak zvýšit minimální mzdu od 1. července.
Odboráři na konci dubna zveřejnili na svém volebním sjezdu požadavek na mimořádný růst minimální mzdy v tomto roce o 2000 korun, tedy na 18 200 korun, a to s odkazem na vysokou inflaci. To Středula zopakoval i nyní.
Začátkem května pak ministr Jurečka v diskuzním pořadu v České televizi připustil, že by podle něj dávalo smysl navázat minimální mzdu na průměrnou mzdu. Ta by proto rostla i klesala podle kondice české ekonomiky.
Konkrétně za první čtvrtletí letošního roku průměrná mzda podle Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o 7,2 procenta na bezmála 38 tisíc korun. Zaměstnanci si tak průměrně polepšili o 2533 korun.
Minimální mzda se naposledy zvyšovala v lednu o tisícovku na současných 16 200 korun. Minimální mzda je důležitou hodnotou i v českém sociálním systému. Odvíjí se od ní například pomoc v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení nebo přídavky na děti.
