O dva měsíce dřív než obvykle. Sezona alergií začala, důvodem je teplá zima

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kvůli teplé zimě začaly dříve kvést rostliny a stromy, což již pociťují alergici. Zatímco dříve se u většiny lidí problémy s dýcháním, rýmou či otoky objevovaly začátkem jara, letos to u některých bylo už v lednu.

Nárůst alergologických pacientů hlásí i lékaři. Sáva Pešák, vedoucí lékař Ústavu klinické imunologie a alergologie v brněnské nemocnici u sv. Anny, varuje před tím, když lidé své potíže neřeší.

„Jsou pacienti, kteří s alergiemi běhají 20 let a nechají se vyšetřit, až když mají astma nebo nějakou dušnost,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Na některých místech v Česku navíc kvůli vysokým teplotám už nyní vylétává hmyz. Na pozoru by se tedy měli mít i lidé, kteří jsou alergičtí na bodnutí.

Přicházejí k vám někteří pacienti dříve než obvykle?

Ano, je to posunuté minimálně o měsíc. První anafylaktickou reakci na bodnutí včelou jsme měli dokonce už 3. února. To je naprosto atypická věc, většinou to bývá v dubnu.

Dřív pylová sezona začínala v polovině února s lískami. Aby začaly produkovat pyl, stačí totiž, aby teploty stouply na pár dní nad deset stupňů. To byly zpravidla první vlaštovky, které udělaly neplechu, ale potom teploty zase klesly, takže se produkce pylu zastavila.

Nicméně to bylo naposledy v roce 2013. Bohužel od té doby si počasí dělá, co chce. Jaro se posunulo, zima přechází rovnou do léta. Letošek byl atypický v tom, že pylová zrna lísky se objevovala už v lednu. Zima byla opravdu nesmírně teplá.

Zaznamenáváte kvůli tomu větší nápor pacientů ve vaší nemocnici?

Samozřejmě je pacientů víc. Jakmile potíže začnou, lidé okamžitě začnou chodit na kontroly a žádat o recepty. To je každoroční věc, začátek pylové sezony tak vždycky poznáme.

Každý člověk má individuální hranici počtu pylových zrn v metru krychlovém vzduchu, na který začne reagovat. Naši pacienti, kterým říkáme „indikátoroví“, volají a říkají: „Pane doktore, už to začalo.“

Je dřívější nástup alergií způsobený ještě něčím jiným než mimořádně teplou zimou?

Obecně vždycky záleží na přírodě. Nejdůležitějším faktorem je teplota, roli ale hraje třeba i smog a výfukové plyny.

Je prokázáno, že rostliny ve městě produkují větší množství ochranných látek, de facto alergenů. Pokud by se srovnal alergenní potenciál břízy v nějaké horské oblasti a na frekventované křižovatce, strom ve městě bude alergikům vždycky vadit víc.

Záleží také na tom, do jaké míry prší. Když bude pršet, pylová zrna většinou skončí v nějaké kaluži a vzduch bude čistý.

Počasí tedy zatím alergikům moc nenahrávalo…

Jasně. Deštivé dny jsou pro alergiky lepší než ty krásné, slunečné, protože se jim samozřejmě lépe dýchá. Nepomáhá ani vítr.

Očekáváte posun projevů alergických reakcí i u dalších alergenů?

Pokud by jaro nebylo výrazně chladnější, všechno se posune směrem dopředu. Výjimkou je pouze pelyněk, protože ten z nějakého důvodu není moc závislý na teplotě.

Kdy letos očekáváte vrchol alergické sezony?

Záleží na množství pylových zrn ve vzduchu. U břízovitých stromů bude maximum v dubnu nebo květnu. Tehdy navíc začínají růst trávy, které jsou nejdominantnějším pylovým alergenem v České republice. Ale samozřejmě uvidíme, jak bude vypadat počasí – jak bude pršet a jaké budou teploty. Záleží také na místě, kde bydlíte.

Měli by se lidé, kteří mají s alergiemi potíže, na dřívější sezonu speciálně připravit?

Minimálně by si měli zajistit léky. Když to všichni nechávají na poslední chvíli, můžeme se pak z toho zbláznit. Poučenější pacienti si zavolají už před sezonou, aby byli připraveni.

První možností je symptomatická léčba (typicky antihistaminika, pozn. red.). Druhou je specifická imunoterapie neboli senzibilizace. Většinou se začíná v zimním období, kdy pyl není ve vzduchu. Může to být tabletová, kapková nebo injekční vakcína, díky které jsou lidé na sezonu připraveni.

Alergické onemocnění se může objevit kdykoliv během lidského života. Existují nějaké skupiny, které by měly být opatrnější?

Není to nějaká konkrétní skupina. Ale obecný trend v populaci je, že alergií je více a projevují se v nižším věku. Jsou totiž do určité míry dědičné. Vidíme u nás každý den, že mladší generace je vždy alergologicky „zhuntovanější“ než ta rodičovská. Rodiče přijdou s dítkem, za pět deset let se alergie projeví u nich, za dalších pár let přivedou ještě babičku nebo dědečka.

Ohroženější budou také pacienti s problémy sliznic v důsledku narušení nějakým jiným onemocněním. Sliznice mohou být narušené také třeba prací se zvířaty, kouřením. Apeloval bych na pacienty v rodičovském věku, kteří jsou alergici, aby pohlídali svá dítka a aby jejich potíže nějak začali léčit.

Co jinak hrozí?

Jsou pacienti, kteří s alergiemi běhají 20 let a nechají se vyšetřit, až když mají astma nebo nějakou dušnost. S rýmou nebo slzením nechtějí jít k doktorovi a radši si něco koupí v lékárně. To je ale problém.

Typická doba, než člověk dojde na alergologii, většinou bývá dva až tři roky. Trvá, než si člověk uvědomí, že to není nějaká viróza, ale že se příznaky objevují pravidelně ve stejném období.

Mluvil jste o tom, že alergických pacientů navíc přibývá. Čím to je?

Alergie se začaly objevovat v době průmyslové revoluce v Anglii – tehdy se začalo topit uhlím, lidé se začali stěhovat do měst, začala se chlorovat voda a začalo se vakcinovat. V podstatě všechny tyto výdobytky moderního života jsou gros toho, co alergie způsobuje. Je to dané tím, co nás obklopuje, co dýcháme, v jakém stresu žijeme. Civilizace si prostě pod sebou podřezává větev dost rychle.

Vliv má automobilový provoz, výfukové plyny, které dýcháme. Na to reagují i rostliny. Vliv má i městský život, na venkově, když se člověk rýpe v hnoji a je v kontaktu s domácími zvířaty, je alergiků méně.

Snah o vysvětlení je ale spousta. Hlavně to bude o sliznicích, které si špatným vzduchem ničíme. Potom mají alergeny větší šanci, že do organismu proniknou a začnou dělat neplechu.