Hlavní obsah

Nucení k pokutám je nepřijatelné, tvrdí policejní šéf

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Policisté až do pátku upozorňují na problémy ve sboru. Avizovali, že kde to půjde, budou benevolentnější k přestupkům.

Policisté protestují kvůli podstavu ve sboru, ale popisují také tlak vedení na udílení pokut. Na jižní Moravě visely tabulky barevně odlišených oddělení podle počtu sankcí. Tamní ředitel Leoš Tržil takový postup odmítá.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Až do pátku část policistů vyjadřuje nevoli vůči neutěšeným poměrům ve sboru. Cítí se přetěžovaní i špatně placení. Ze zákona nemohou protestovat, proto výhrady vyjadřují jinak. Avizovali, že budou v zákonných mantinelech shovívavější vůči některým dopravním přestupkům.

Řadoví policisté také pro Seznam Zprávy popsali, že jejich nadřízení posuzují oddělení podle počtu udělených pokut. Na jedné z jihomoravských služeben v létě visela pestrobarevná tabulka. Oddělení s nízkými počty udělených pokut byly označené v odstínech červené.

„Probírali jsme to s kolegy. Možná došlo i k nepochopení tabulky jako takové ze strany policistů. Srovnávat částky pokut u různých oddělení je nesmysl,“ vrací se ke skloňovanému případu jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil. V rozhovoru odmítá, že by podobné materiály sloužily k hodnocení jednotlivých kolegů.

Zároveň popisuje těžkosti v policejním sboru. „Na pracovním trhu nejsme konkurenceschopní,“ dodává.

Máte zpětnou vazbu od kolegů, kolik z nich je do specifické formy protestu zapojených?

Řeknu to jinak. Každý policista se má při řešení protiprávního jednání pohybovat v mantinelech stanovených zákonem. Kde jsou splněné podmínky, může přestupek řešit domluvou.

Nařizovat pokuty? Nepřijatelné

A k těm zapojeným kolegům?

Žádnou statistiku či vyhodnocení si nevedeme. Znovu říkám, je to jejich vlastní činnost a jejich vlastní uvážení. Není to o tom, že by přestupky neřešili nebo opomíjeli, ale budou je řešit ve stanovených zákonných mantinelech, třeba domluvou, kde to půjde. Kolegové normálně pracují ve výkonu služby, a že bychom za nimi jezdili a sledovali je? To určitě ne. Nevidím v tom zásadní problém.

Řadoví policisté si také stěžují, že na ně vedení tlačí, aby plnili normy v udílení pokut. Máte s tím zkušenost i na jižní Moravě?

V žádném případě - a dlouhodobě to v kraji řešíme - nechceme žádný čárkový systém. Představa, že by policista došel z výkonu služby a za každou cenu musel mít 15 pokut? To je pro mě nepřijatelné. Samozřejmě kritéria bezpečnosti, ať už jsou to počty trestných činů, počty přestupků, ty se vždycky sledovat budou. A činnost policistů tomu má odpovídat. Ale rozhodně víme, že každá služba je jiná a je to také o lokalitě jejího výkonu. Rozhodně to není o čárkách. Ano, existují různé tabulky, které jsou tu spíše ke zhodnocení stavu. Není to ale žádné kritérium pro udělování odměn policistům. Toto v Jihomoravském kraji zásadně odmítám.

Zmínil jste tabulky. Seznam Zprávy poukázaly na různobarevnou tabulku, která visela na nástěnce jedné z jihomoravských služeben. Jak vám ji kolegové vysvětlili?

Ano, byla tam vedená. Vycházela z nějakých historických věcí. Ale neměla sledovací charakter, aby byl někdo z kolegů řešen, že má víc, nebo míň pokut. Když to řeknu jednoduše, takové tabulky monitorují, kolik obvodní oddělení evidovalo trestných činů, kolik mělo přestupků, ale není to podklad pro čárkový systém a nucení policistů k pokutám. Srovnávat částky u různých oddělení je nesmysl.

Foto: Seznam Zprávy

Zeleně svítí ten, kdo přinese hodně na pokutách.

Na druhou stranu zeleně jsou značené vysoké počty přestupků. Proč?

S kolegy jsme to řešili, jestli červeně, nebo zeleně. Opravdu ta orientační tabulka má směřovat k hodnocení vývoje. A činnost policistů má odpovídat bezpečnostní situaci v regionu. Věřím, že doba čárkování přestupků je dávno pryč.

Takže když některé kolonky svítily červeně, kolegům na daných služebnách postihy či problémy nehrozily?

Ne, v žádném případě. Probíral jsem to s vedoucími oddělení, ředitelem územního odboru. Šlo o zmapování situace a přehled, co se na teritoriích děje. Navíc, i barvy jsou zavádějící. Obvodní oddělení, které mělo 11 trestných činů, bylo červeně a oddělení s 56 zeleně. Je to nesmysl. Oddělení s menším nápadem trestné činnosti je přece v pořádku. Ověřoval jsem si to. Opravdu to nebyl podklad pro nějaké zajišťování norem v udělování pokut.

Nicméně sledujete tím výkonnost podřízených?

Ta by se měla sledovat dennodenně v jejich odvedeném výkonu. Těžko můžu chtít po policistovi, aby byl venku a řešil přestupky, když třeba služební den stráví administrativou. Ukazatele se takto vyhodnocovat nedají.

Foto: Profimedia.cz

Leoš Tržil

Chystáte opatření, aby se atmosféra pročistila a kolegové třeba takovou tabulku nepoužívali?

Probírali jsme to. Možná došlo i k nepochopení ze strany policistů. Řešili jsme, ať si přesně vysvětlí, k čemu taková tabulka je a jestli je vůbec nutná. Dnes jsme schopní si data vytáhnout z různých informačních systémů a některé tabulky jsou dávno za horizontem.

To znamená, že podobná tabulka už na Brně-venkov nebude?

Je to na vedoucích územních odborů, aby měli přehled, co se jim v terénu děje. Ale znovu říkám, takový materiál nemá sloužit jako podklad k hodnocení jednotlivých policistů.

Nejsme konkurenceschopní

Policie také řeší řadu dalších problémů, třeba personální podstav či stížnosti na přetěžování. Jak to vnímáte?

Zvlášť v Brně nejsme na trhu práce konkurenceschopní. Nástupní plat se pohybuje kolem 30 tisíc korun v době, kdy jsou uchazeči v policejní škole. Ke zvyšování dochází po odsloužených letech. A zmínil bych ještě jeden problém.

Jaký?

Je to vůbec o možnosti doplňovat personální stavy. Jeden vzoreček opravdu platí. Ročně odmaturuje kolem 75 tisíc studentů. Ti jsou náš primární cíl. Z nich jde 40 tisíc na vysoké školy, 16-17 tisíc najde práci už před složením státní zkoušky, protože se o ně firmy přetahují. Okolo 13 tisíc projde sítem ve všech bezpečnostních složkách, ročně tam zůstane okolo 8 až 9 tisíc lidí. Policii chybí 6 tisíc kolegů, armádě kolem 9 tisíc, jestli se nepletu. Špatně jsou na tom vězeňská služba, celníci, hasiči nebo městská policie. Rybník je prostě malý. Doplňování i s postupným navýšením mezd je velice složité.

Vysokoškoláci zájem nemají?

Mají samozřejmě jiné ambice. Ale spolupracujeme s vysokými školami. Umožňujeme třeba absolventům ekonomických škol vstoupit na hospodářskou kriminálku. Jenže často mají jiné cíle, očekávají něco jiného. Vysokoškoláci se k nám hlásí, až když nenajdou jinou práci. A třeba v Brně se hodně řeší ekonomická otázka. Setkáváme se s tím, že začínající kolegové nemají peníze na to, aby si zaplatili pronájem bytu.

Kolik aktuálně chybí na jižní Moravě policistů?

Máme obsazených 3516 tabulkových míst. Do optimálního stavu chybí 393 policistů, ale jsou v tom i výhledová místa. Reálně nám v kraji schází 210 až 220 kolegů. Někde by mělo dojít k posílení útvarů, aby služba pro policisty byla jednodušší. Třeba u banálních nehod bychom vyjíždět neměli. Vím o legislativních návrzích na změny. V některých případech a činnostech nás mohou nahradit technologie.

Doporučované