Článek
Nejvyšší soud (NS) zrušil osvobozující verdikt nad učitelkou Martinou Bednářovou, která čelí obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Znovu musí rozhodovat Obvodní soud pro Prahu 6. NS se kauzou zabýval na podnět Nejvyššího státního zastupitelství, rozhodoval loni v prosinci bez veřejného jednání. Výsledek ve středu ČTK bez bližších podrobností řekla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není v databázi soudu dostupné.
Žalobci pro pražskou češtinářku Bednářovou, která na svých výrocích trvala, původně žádali podmíněný trest a pětiletý zákaz pedagogické, výchovné či jiné práce s dětmi. Téma Ukrajiny otevřela při výuce na Základní škole Na Dlouhém lánu počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle obžaloby v osmé třídě při hodině slohu uváděla, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace.
Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když žáci namítali, že ve zprávách České televize viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uváděla také, že ukrajinské „nacistické skupiny“ na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy.
Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli. Právě z nahrávky pražské soudy vycházely. Nakonec se ale shodly na tom, že počínání Bednářové nelze postihnout prostřednictvím trestního práva. Podle odvolacího městského soudu nepopírala žádné konkrétní válečné zločiny, takže nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu, nicméně jí lze vytknout řadu věcí v etické a pedagogické rovině.
Nejvyšší státní zastupitelství trvalo na tom, že se trestného činu dopustila, a to i s ohledem na to, že svá tvrzení neříkala třeba vrstevníkům v hospodě, ale dětem v rámci povinné školní docházky. Klíčovým úkolem učitele při výkladu o válce je sdělovat pravdu o příčinách a průběhu, o vinících a obětech, o dobru a zlu, uváděli žalobci.
„Tyto hodnoty je přitom možno na příkladu probíhající války na Ukrajině zobrazit prakticky v čisté podobě, neboť role viníka a jeho oběti je všem kriticky smýšlejícím a alespoň základně informovaným jedincům ve společnosti naprosto jasná,“ stálo v dovolání.
Žalobci si od rozhodnutí NS slibovali například upřesnění hranic svobody projevu v případech výroků, které relativizují zločiny podle mezinárodního práva. Argumentace NS však zatím není známa.
Učitelka s třicetiletou praxí dostala po incidentu výpověď, kvůli které poté se školou neúspěšně vedla pracovněprávní spor. Podle soudů svým výkladem porušila školský zákon, interní předpisy školy i zákoník práce.
Svůj trestní proces Bednářová označovala za politický. Stát podle ní stíhá vlastní občany, aby se zavděčil Ukrajincům. Argumenty obžaloby nazvala rusofobními výkřiky. Žena má řadu podporovatelů, kteří jí ve veřejné sbírce poslali statisíce korun. Část dárců připojila povzbudivé vzkazy, v nichž učitelku chválili za odvahu a označovali ji za oběť totalitní zvůle.
