Nový žebříček ukazuje, kde nabízí nejlevnější půjčku

Padesát tisíc korun, rozložených do dvanácti měsíčních splátek. Například u úvěrové společnosti Essox byste loni za takovou půjčku přeplatili 1722 korun, letos 2850 korun. U mBank loni lidé přeplatili 2722 korun a letos 3447 korun (tedy půjčí si 50 000 korun, splatí 53 447 korun).

Jiní poskytovatelé, a to i nebankovní, ceny drží stejné jako loni – například u společnosti Ferratum loni lidé přeplatili za padesátitisícovou půjčku 47 987 korun a stejnou nabídku dostanou i letos.

A další padesátitisícovou půjčku i zlevnili: například Česká pojišťovna z loňských 4776 korun na 3768 korun nebo Home Credit z 6640 korun na 5549 korun.

Přibyl ale i nový poskytovatel Viva Credit, u kterého přeplatí lidé nejvíc: půjčí si 50 tisíc a k tomu musí splatit dalších 180 tisíc korun. Zatímco loni půjčky na rok poskytovalo 35 bankovních a nebankovních společností, letos 37.

Ukazuje to aktuální Index odpovědného úvěrování, který už několik let po sobě zpracovává Člověk v tísni, aby upozornil na rozdílné podmínky a „ceny“ na trhu s úvěry.

Z indexu je tak zjevné, že se zdražování obecně projevilo i ve finančních službách. Loni v průměru přeplatil klient u modelové půjčky 50 tisíc korun na dvanáct měsíců 18 678 korun, letos průměrná cena stejné půjčky stoupla na 21 617 korun. (Redakce zprůměrovala částky uváděné v indexu, nezapočítali jsme nejnižší a nejvyšší nabídky, které výrazně vybočují z nabídek na trhu, pozn. red.)

Analytik David Borges, který index sestavuje, upozorňuje, že zdražení je ještě výraznější, pokud klienti nezvládnou úvěr splácet. Průzkum hodnotil modelový příklad, kdy klient nezaplatí tři splátky a dluh doplácí po půl roce.

Loni v takovém případě musel dlužník uhradit poplatky za prodlení 16 631 korun, letos 27 325 korun (opět redakce nezapočítávala nejnižší a nejvyšší nabídku).

„Lidí, kteří splácejí standardně, se to nedotkne. Ale lidí, co jsou ve zpoždění se splátkami, tak na ně to dopad má veliký,“ varuje David Borges z Člověka v tísni.

Autor analýzy také upozorňuje, že solidní banky i nebankovní poskytovatelé si budou více rozmýšlet, jestli zájemci o úvěr peníze půjčí nebo ne.

„Není to tak, že banky zavřou dveře, ale zpřísní kritéria. Banka bude sama od sebe opatrnější, řekne si, že vaše výdaje za energie, za potraviny a podobně budou vyšší a budete mít menší prostor pro splácení potenciálního úvěru,“ vysvětluje David Borges.

Podle něj tak bude docházet k tomu, že banky budou půjčovat menší obnos, nebo částku rozloží do více splátek. Cílem odpovědných poskytovatelů podle Borgese totiž bude snížit měsíční výši zálohy.

Stejně tak podle analytika bude častěji docházet k tomu, že budou zájemci o půjčku u odpovědnějších poskytovatelů odmítaní a přeneseně tak vytlačovaní mimo bankovní trh.

„A víme, že i zodpovědní nebankovní hráči se chovají stejně. I oni sníží limity, nebo nebudou ochotní úvěrovat. Posunou tak klienty a zájemce k těm méně obezřetným nebankovním společnostem,“ dodává analytik z Člověka v tísni.

Proto je podle něj obzvláště důležité při výběru poskytovatele úvěru postupovat obezřetně. Samotný Index odpovědného úvěrování má fungovat jako vodítko, pro kterou společnost se rozhodnout.

Obecně by se ale měli lidé vyhnout nabídkám, kde společnost chce pouze jméno a telefonní číslo. „A zájemce nebude mít možnost využít ani kalkulačku, kolik si bude chtít půjčit a jaká bude měsíční splátka. Zkrátka je tam pouze formulář na vepsání žádosti. Od toho bych šel dál. To budou nejspíš jen zprostředkovatelé úvěru,“ říká David Borges.

Naopak solidní společnost na kalkulačce transparentně ukazuje výši měsíční splátky a kolik klient zaplatí celkem.

Podobně expert na úvěry také varuje před krátkodobými půjčkami, které jsou jednorázově splatné, nebo nabídkami, že první úvěr je zdarma. „Společnosti si takovou službu umí kompenzovat,“ říká s tím, že většinou jde o trik, kterým poskytovatel úvěru klienta naláká do dalších již placených úvěrů.