Článek
Když koncem září skončil v čele Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda, tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) to mimo jiné zdůvodňovala údajně špatnou komunikací správy NP s okolními obcemi, a to nejen během požáru, který v létě zasáhl přes tisíc hektarů parku.
Jeho nástupce Petr Kříž by to měl zlepšit. „Je důležité, aby pan ředitel dobře zvládl komunikaci s dotčenými obcemi – jak s jejich vedením, tak s tou širokou veřejností,“ prohlásil při středečním jmenování dočasný šéf resortu životního prostředí a lidovecký předseda Marian Jurečka.
Petr Kříž se funkce ujme 1. prosince a krátce poté by se měl sejít se starosty. Do Českého Švýcarska přichází ze Správy CHKO České středohoří, v minulosti působil i ve Správě CHKO Labské pískovce, která s Českým Švýcarskem sousedí.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy nastínil, jaké budou jeho první kroky ve funkci.
Kvůli špatné komunikaci s obcemi skončil ve funkci ředitele národního parku váš předchůdce. Vy sám jste po svém jmenování uvedl, že právě vztah národního parku s okolními obcemi bude jednou z vašich priorit. Co ale uděláte jinak?
Budu samozřejmě ihned po nástupu kontaktovat všechny obce národního parku. S některými starosty se znám z minulosti vzhledem k tomu, že jsem pracoval na území CHKO Labské pískovce.
Předpokládám, že si vyslechnu jejich připomínky ke spolupráci Národního parku České Švýcarsko, i jejich podněty ve vztahu k proběhlému požáru. A budu potřebovat zanalyzovat připomínky, které zaslaly obce k zásadám péče o národní park. Z toho si udělám syntézu těch nejdůležitějších úkolů, ke které tu spolupráci budeme směřovat.
Zvažujete ve vztahu k obcím i nějaká další opatření. Třeba změnu jejich postavení v radě národního parku?
Obce, na jejichž území se národní park nachází, mají ze zákona právo mít zástupce v radě parku. Všechny tam svého zástupce mají, samotný zákon ale nemůžeme změnit.
Ne vždycky je v radě národního parku starosta, potkám se ale i s dalšími členy rady. Pro mě je zcela zásadní zahájit debatu právě s radou parku, ať už individuálně, nebo na prvním jednání. A ty nejdůležitější problémy začít řešit.
Ministerstvo životního prostředí zřídilo expertní skupinu, která mimo jiné vyšetřuje, jestli správa parku postupovala dobře, když zanechala kůrovcové dřevo v bezzásahových zónách. Jaké změny v bezzásahových zónách zatím plánujete? A na základě čeho, když práce expertní skupiny stále probíhá?
Expertní skupina se věnuje primárně vztahu k požáru, nicméně z hlediska zásahovosti máme území rozděleno do zón a v zóně přírodní nepředpokládám – možná s výjimkou nějakých protipožárních opatření – žádné zásadnější změny.
Plocha požářiště přesahuje několik typů zón. Po vyhodnocení předpokládám v zóně soustředěné péče větší plochu pro přirozenou obnovu. S tím, že v sousedství nejbližších sídel i turistické infrastruktury to bude mít určitě jinou podobu z hlediska zajištění bezpečnosti.
Jak se dělí zóny v národních parcích
- zóna přírodní - vymezuje se na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, cílem je zachovat je a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů
- zóna přírodě blízká - vymezuje se na plochách, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům
- zóna soustředěné péče o přírodu - vymezuje se na plochách, kde převažují člověkem významně pozměněné ekosystémy, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka nebo obnovy přírodě blízkých ekosystémů
- zóna kulturní krajiny - vymezuje se na zastavěných plochách a zastavitelných územích obcí určených k jejich udržitelnému rozvoji a na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání člověkem
Zdroj: Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
Zmiňoval jste, že chcete zlepšit třeba spolupráci s hasiči. Není ale namístě celková změna koncepce hašení v národním parku nebo zapojení nových druhů techniky?
Dokud není zpracována zpráva Hasičského záchranného sboru o příčinách a stavu požáru, je to pro mě trochu předčasná otázka. Budeme vycházet z odborné spolupráce s hasiči a samozřejmě v tomhle případě i s Českou geologickou službou.
Ministerstvo životního prostředí už ale uvedlo, že některá protipožární opatření zvažuje. Například chce vybudovat vodní nádrže nebo cesty pro průjezd hasičských aut.
Kromě nějakých malých výjimek se ta vlastní sídla nachází v těsném okolí národního parku na území CHKO Labské pískovce. Tam je potřeba vzít v potaz i prostor z hlediska georeliéfu, zdali vůbec to umístění v obci možné je. Ale také bych to nechal až na výsledky zprávy Hasičského záchranného sboru.
A co změny ve Správě národního parku – třeba personální? Požár byl údajně založen člověkem, strážců, kteří území hlídají, je ale málo.
Napřed se detailně seznámím s činností jednotlivých odborů parku. Nějakou představu mám, vzhledem k tomu, že České Švýcarsko a Labské pískovce spolupracují dlouhodobě, nicméně potřebuju si tuhle věc detailně zorganizovat.
Neznám podrobně situaci v oblasti dobrovolných strážců parku. V tom parku máme i profesionální stráž, nějaké rozšíření profesionální strážní služby ale v tuto chvíli nevidím na pořadu dne.
