Článek
Pražské hlavní nádraží čeká přestavba, které má dominovat dřevěná střešní konstrukce podle návrhu dánského studia Henning Larsen Architects.
Právě Dánové podle poroty z řad architektů, urbanistů i zástupců hlavního města nejlépe naplnili zadání – funkčně propojit budovu Nové odbavovací haly s přilehlým parkem a plánovanou tramvajovou zastávkou.
„Komise především oceňuje komplexnost přístupu a ucelenost řešení celého území. A to napříč jednotlivými tématy, jejichž řešení se navzájem prolíná a podporuje. Působí harmonickým dojmem,“ píše se v hodnocení vítězného návrhu.
Takřka bezprostředně se ale objevily kritické hlasy. A také posměšky, které hovoří o „palmové megapergole“ či „Abú Prahí“.
Proti návrhu dokonce vznikla petice, která apeluje zejména za zachování původní podoby ze 70. let.
„Případnou demolicí nové odbavovací haly Praha přichází o další příklad jedinečné architektury 70. a 80. let, které navíc náleží status kulturní památky. Je možné ji zachovat a doplnit, a to včetně cenné nerezové fasády. Dřevěná konstrukce v návrhu by mohla vyrůst kdekoliv jinde na světě, nepodtrhuje originalitu místa,“ uvádí autoři v petici, pod kterou je v tuto chvíli podepsáno přes 900 lidí.
Konečná podoba ještě pravděpodobně bude předmětem diskuze. Přinejmenším proto, že budova Nové odbavovací haly je podle středečního vyjádření Ministerstva kultury přístavbou památkově chráněné Fantovy budovy, a proto se na ni také vztahuje památková ochrana.
Co nabídlo dánské studio:
Rozhodnutí porotců vyvolává obavy i mezi odborníky. Neztotožňuje se s ním například historička architektury Klára Bruhová z Fakulty architektury ČVUT, která byla v soutěžním dialogu jednou z náhradních členek poroty. Důvodem – jak uvedla na svém facebookovém profilu – je nedostatečný respekt k původnímu objektu.
„Realizace návrhu kanceláře Henning Larsen by znamenala devastaci architektonických hodnot této stavby ze sedmdesátých let 20. století, a tedy ztrátu dalšího architektonicky cenného objektu doby poválečné. Jako principiálně daleko šťastnější v tomto ohledu považuji zejména návrh týmu Re:architekti + baukuh + YellowOffice,“ napsala Brůhová.
Zbylí dva finalisté
Dánský návrh porazil ve finále dva o něco konzervativnější projekty.
Na druhém místě skončila barcelonská studia Miralles Tagliabue EMBT a OCA architects. Ta vsadila na prosklenou konstrukci, která měla zajistit plynulejší provázanost budovy nádraží a přilehlého parku – porota ji ve svém hodnocení dokonce nazývá „parkovým skleníkem“.
„Adice nad stávající odbavovací halu tvarově navazovala na secesní jazyk jak Fantovy budovy, tak stávajících nádražních hal nad nástupišti,“ ocenili porotci citlivý přístup k historickému odkazu nádraží.
Narazili ale i na některé nevyhovujících aspekty. „Řešení a funkce haly bylo oslabeno důrazem na rozšíření či přesun funkcí na stávající střechu haly, jejíž fungování ale nebylo přesvědčivě obhájeno. Především s ohledem na moderování náplně, ale i z hlediska přístupů,“ uvedla porotci. Nespokojenost pak vyjádřili i v ohledu řešení okolních ulic a cyklodopravy v dané oblasti.
S čím přišli další dva finalisté:
Česká stopa na třetím místě
Jako poslední ve finále skončil návrh již zmíněného konsorcia re:architekti (Česko), baukuh studio associato a Yellow Office (oba Itálie).
„My jsme pochopili to zadání tak, že se jedná o rekonstrukci stávající odbavovací haly, její rozšíření a úpravu parku Vrchlického sadů tak, aby do něj dobře zapadla tramvaj,“ přibližuje uvažování týmu architekt Ondřej Synek ze studia re:architekti.
Právě citlivou úpravu současné centrální části haly hodnotila kladně i porota. Jako nevyhovující naopak shledala řešení revitalizace parku a kriticky se vyjádřila i k návaznosti dvou navrhovaných přístaveb k budově odbavovací haly.
Zachování její současné podoby bez větších zásahů přitom bylo podle Synka hlavním důvodem, proč se chtěli soutěže účastnit. „Považujeme stávající odbavovací halu za skvělou stavbu, která je na evropské úrovni toho, co je postmoderní architektura a naši italští kolegové z ní byli naprosto nadšení ještě dávno předtím, než byla ta soutěž vyhlášená. A myslíme si, že její stávající podoba a přístavby z posledních let byly cesta špatným směrem k degradaci původního záměru velké přehledné haly,“ přibližuje.
Projekt počítal s dvěma přístavbami k nynější odbavovací hale, díky kterým by bylo možné vstupovat do budovy z boku. „Prioritou bylo citlivě navázat na původní koncept, očistit ten barák, dostat ho do jiné situace, než v jaké je teď, protože současný stav je takový, že ten dům je schovaný v tom parku za terénním valem, je špatně viditelný a tím pádem tam vzniká prostor pro kumuluci negativních jevů,“ říká Synek.
Novinkou by bylo i zrušení parkoviště, které se aktuálně nachází na střeše stávající budovy, a jeho nahrazení otevřeným veřejným prostranstvím. „Plocha toho parkoviště je velká přibližně jako staroměstské náměstí, takže nám přijde, že takový volný plochý prostor v centru Prahy prostě pokaždé najde své využití,“ míní Synek a mezi příklady vyjmenovává zimní kluziště nebo prostor pro pořádání trhů.
