Nový bodový systém. Ubylo nehod, policie vybrala na pokutách 400 milionů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Největší změny na silnicích za poslední dvě dekády se osvědčily. Po letošní novele zákona o pozemních komunikacích a změnách v bodovém sytému ubylo dopravních nehod i přestupků. Vyplývá to z klíčových dat za úvodní půlrok, kdy novinka platí.

Policisté uložili řidičům pokuty od ledna do června v celkové výši 380 milionů korun, což je dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loni.

Bodový systém od ledna doznal největších změn od svého zavedení v roce 2006. Nově má jen tři pásma bodových sankcí namísto pěti. Rozšířil také okruh závažných dopravních přestupků a navýšil peněžní sankce. Podle Ministerstva dopravy měly novinky působit spíše preventivně a odrazovat od přestupků než trestat. „Také jsme chtěli systém zpřehlednit,“ avizoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Změny – alespoň podle základních statistik – částečně zabraly. Policisté v prvním pololetí zaevidovali necelých 280 tisíc přestupků, o dva tisíce méně než za stejné období roku 2023.

V letošním prvním pololetí řešili 44 370 nehod (pokles o 1,4 procenta oproti loňsku), při nichž zemřelo 210 lidí (o 9 méně) a těžce se zranilo 640 lidí (pokles o 23,4 %).

„Zákon o silničním provozu se měnil hlavně kvůli snížení počtu dopravních nehod, větší bezpečnosti. Ubylo mrtvých, a těžce zraněných dokonce skoro o čtvrtinu. V tomto ohledu změny zafungovaly dobře,“ uvítal Roman Budský, dopravní expert z Platformy Vize 0.

Podle policejních statistik ubylo také případů, kdy byli šoféři pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. „Evidujeme menší množství nehod v obou kategoriích. U drog je to fenomén, protože celosvětově takových případů přibývá, zatímco u alkoholu i jinde často zažívají stagnaci či pokles,“ doplnil Budský.

Mluvčí Ústředního automotoklubu ČR Igor Sirota už při zavádění změn volal po tvrdších postizích u závažných přestupků. A za tím si stojí.

„K mírnému pokroku došlo. Třeba u dopravních přestupků vypadá počet o dva tisíce méně dobře, ale když si jej přepočtete, jsme na poklesu nějakých sedm desetin procenta, což upřímně řečeno není skoro nic,“ sdělil pro Seznam Zprávy.

Nový bodový systém má výrazněji potírat třeba vysoké překročení rychlosti nebo telefonování za jízdy. Policie nerozhoduje o odebrání řidičských průkazů, ale může je na místě zadržet. „Za nejvyšší překročení rychlosti – tedy o 40 km/h a více v obci a o 50 km/h a více mimo obec – kde se obligatorně ukládá zákaz činnosti, zadrželi policisté za prvních 6 měsíců roku 2024 celkem 848 řidičských průkazů,“ informovala mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.

Sirota připomíná, že oproti mnoha státům, včetně východoevropských, Česko navzdory lednové novele zaostává v tvrdosti přístupu vůči těmto neukázněným řidičům. „Rakousko v hlavní sezoně za velké překročení rychlosti zabavuje auta. Stejný přístup umí v Itálii, Slovensku. V tomto ohledu jsme stále benevolentní a postihy máme v porovnání se sousedy nedostatečné,“ dodal.

Budský namítá, že i v Česku lze v některých případech auto zadržet, ale vede k tomu zdlouhavý proces. „Možná by to chtělo míň se bát, vydefinovat delikty, u nichž se to bude dělat automaticky. Tedy alkohol, drogy či extrémně vysoké překročení maximální rychlosti,“ sdělil.

Není zastáncem „honu na čarodějnice“. Podle něj řidiči spíše reagují, když je policie vidět, přestupky řeší. „To je daleko lepší, než když řidiče sporadicky chytneme a pak jej takříkajíc svlékneme z kalhot,“ dodal.

Dopravní policisté nicméně se zvýšením sankcí za některé přestupky uložili za šest měsíců letoška pokuty ve výši 380 milionů korun, loni to bylo za stejnou dobu 190 milionů. „Je vidět, že se do toho policie pustila s vervou. Bodový systém zjevně v tomto přináší efekt, do státní kasy přiteče podstatně víc peněz. Tady lze vnímat posun a zlepšení,“ doplnil Sirota.

Podle Budského je do budoucna potřeba legislativně definovat a trestat agresivní řidiče. Odborníci ve spolupráci s policejním prezidiem a Ministerstvem dopravy vyhodnocují výsledky dotazníků, které rozeslali do mnoha států. Chtěli vědět, jak jinde definují agresivitu za volantem. „Třeba německý trestní zákoník stanovuje nebezpečné chování v dopravě, které je pak náležitě trestané,“ řekl.

Agresivita v dopravě podle něj může zahrnovat úmyslné jednání, jehož cílem je někoho fyzicky nebo emocionálně poškodit. Může jít o vybržďování, nedodržování odstupu mezi auty či nebezpečné předjíždění. „Když jsme se dívali do dřívějších statistik v Česku, agresivita spoluzavinila téměř 40 procent smrtelných nehod,“ dodal.

Podle Siroty je potřeba zabrat i v potírání mobilů při řízení. Tento „čtyřbodový“ přestupek sice policisté také letos řešili v menším počtu případů (15 232 oproti 18 062 v loňském prvním pololetí), podle odborníka však mají policisty doplnit chytré technologie.

„Tady bych se vrátil k tomu, co umějí v jiných státech. Využívají kamerový systém nejen na měření rychlosti. Dokážou zaznamenat, zda jste připoutaní nebo telefonujete za jízdy. Chorvatsko nedávno uvedlo na sezonu na čtyři desítky radarů, které tohle zvládají. Měli bychom je následovat. Bez technické pomoci se dál nepohneme,“ dodal mluvčí motoristického spolku.

Namísto pěti dosavadních penalizačních sazeb zákon od ledna vymezuje jen tři kategorie přestupků. Řidič za ně může dostat šest, čtyři, nebo dva body. Nadále platí, že s dosažením 12 bodů přichází o řidičský průkaz.

K „vybodování“ tak stačí dva závažné přestupky nebo tři středně závažné. Mezi nejzávažnější přestupky za šest bodů patří řízení s 0,3 promile alkoholu v krvi a více, jízda na červenou, překročení rychlosti o 50 kilometrů v hodině a více (40 kilometrů a více v obci) nebo vjetí na železniční přejezd přes zákaz.