Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nejen plošné financování. Velikost rozpočtu školy by se měla lišit i podle toho, v jak složitém území pracuje, tedy kolik má sociálně znevýhodněných žáků. A bránit tak segregaci, která české školství stále trápí a týká se převážně chudších romských dětí.
Školy by tak podle plánu ministerstva patrně dostávaly bonusové prostředky, s nimiž by mohly nakládat podle své potřeby. Takové jsou alespoň první záměry plánu, který momentálně získává konkrétní podobu.
Prvním krokem je právě projednávaná novela školského zákona, která dává ministerstvu zmocnění takto s rozpočty škol pracovat. Druhým pak konkrétní pravidla skrze nařízení vlády, která ministerstvo bude nastavovat.
„Stát musí mít oprávnění intervenovat do území,“ vysvětluje náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).
„Pro nás by bylo ideální, kdybychom mohli dát blokový grant škole, která by si pak sama podle své místní situace rozhodovala, na co dodatečné prostředky využije,“ dodává Nantl.
Které školy to budou?
Během následujících dvou měsíců chce Ministerstvo školství všechny konkrétní body doladit. Pilotní projekt tohoto financování totiž běží už od předminulého roku. Zhruba 400 sociálně znevýhodněných škol dostalo peníze navíc na odborné profese, vybavení a aktivity žáků z chudých rodin nebo doučování.
Jde ale o projektové financování, které běží na bázi dotace. Peníze se tak přepočítávají podle počtu žáků školy. Ministerstvo by ale chtělo přijít se způsobem, který se zabuduje do dnes platného systému financování přes maximální počet hodin vyučování hrazených ze státního rozpočtu, tedy takzvaný systém PHmax.
„Výchozí inspirací je ten projekt pro 400 škol, který má samozřejmě výhody větší flexibility. My musíme teď dostat pravidla do nařízení vlády. Myslím, že nejtěžší otázkou bude, do jaké míry sledovat jenom charakteristiku území a v jaké míře zohledňovat individuální poměry konkrétních škol a na základě jakých dat,“ zamýšlí se Nantl.
„Je to sice technická, ale zároveň naprosto zásadní otázka, jestli jsme schopní mít vstupní zdrojová data, která jsou ověřitelná a transparentní, podle nichž to spočítáme,“ dodává náměstek ministra školství.
V aktuálním projektu se počítá především s vyhodnocováním poměrů konkrétních škol. Přihlíželo se například k počtu vykázaných žáků se speciálně vzdělávacími potřebami z důvodu odlišného kulturního prostředí a jiných životních podmínek, k odhadu podílu romských žáků nebo k míře předčasných odchodů ze vzdělávání.
Kromě toho se ale bral v úvahu také například index sociálního vyloučení obce vytvořený Agenturou pro sociální začleňování.
Další miliardy do rozpočtu
Na podporu znevýhodněných škol nasměrovalo Ministerstvo školství z evropských dotací dvě miliardy korun. Aktuální projekt běží od září 2022 do konce roku 2025.
A s jakými se počítá výdaji, když se systém překlopí do běžného financování?
„Čekal bych, že to budou relativně významné sumy minimálně srovnatelné s aktuálně běžícím projektem, a pravděpodobně větší,“ odhaduje Nantl. Plánovaná částka se bude odvíjet od namodelovaného scénáře systému financování.
Záměr veskrze sklízí pochvalu od odborníků i škol. Na druhou stranu změny přichází ve chvíli, kdy Ministerstvo školství omezuje výdaje jak na financování výuky, tak na provozní zaměstnance škol. Zároveň se plánuje také úprava financování asistentů, speciálních pedagogů a školních psychologů.
„Poslední změny, které Ministerstvo školství udělalo, se negativně dotkly především těchto škol. Už teď jim přitom dofinancováváme podpůrné pozice, které jsou na těchto školách nejvíce potřeba. Jde o sociální a speciální pedagogy nebo školní psychology,“ doplňuje náměstkyně ostravského primátora Andrea Hoffmannová (Piráti) hlas zřizovatelů škol.
Plán Ministerstva školství, které chce peníze nasměrovat nejpotřebnějším, přitom vítá. Jen se obává celkových dopadů na školské rozpočty.
Konkrétní školy, které jsou už dnes součástí pilotního projektu, úvahy o dodatečném financování vítají. „Nedovedu si představit, že se projekt do systémového financování nepřeklopí. Jinak se vrátíme zpátky, kde jsme byli,“ přemýšlí Martina Meitnerová, ředitelka Základní školy Nerudova v Jirkově.
Stačil rok a pomoc je vidět
Zdejší škola má dvě třetiny sociálně znevýhodněných žáků. Bez dodatečných projektových financí by si ale nemohla dovolit zaplatit terénního pracovníka pro práci s žáky a rodinami a také sociální pedagožku. Přitom jen po roce se pomoc škole výrazně osvědčila.
„Velmi bychom uvítali, pokud by se financování nějak podařilo ukotvit. Mohli bychom tak zapojovat děti do všech aktivit, které jsou třeba jinak finančně podmíněné,“ popisuje Natálie Jaššová, ředitelka ZŠ Budišov nad Budišovkou.
Nejde jen o výlety nebo školy v přírodě. Realitou totiž je, že řada rodin si nemůže dovolit ani výdaje na pomůcky, bez kterých se pak děti musí ve třídách obejít. I tohle znevýhodnění části žáků by nový způsob financování mohl řešit.
