Článek
Brno v následující dekádě čeká největší přeměna centra v novodobé historii. Souvisí to s výstavbou nového vlakového nádraží. Stát pro výstavbu Železničního uzlu Brno počítá s částkou 63,5 miliard korun. Ve čtvrtek to uvedlo vedení Správy železnic na odborné konferenci k projektu v brněnské hvězdárně.
„Někdo mluví o zahájení stavby nového vlakového nádraží v roce 2026, nebo 2028. Určitě začneme stavět v tomto desetiletí,“ sdělil šéf Správy železnic Jiří Svoboda.
Peníze mají přidat Němci i Rakušané
Železničáři na startu roku mluvili o začátku stavby v roce 2028, ředitel nyní termín rozvolnil.
Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) nové vlakové nádraží, umístěné necelý kilometr jižně od toho stávajícího, vznikne v roce 2035. „Spouštíme ve spolupráci s městem všechny nezbytné přípravné kroky pro to, abychom opravdu v horizontu roku 2035 dokázali Brňanům vizi zhmotnit v podobě moderního uzlu,“ sdělil.
Doplnil, že chce ve spolupráci s rakouskými a německými partnery získat více peněz z evropských fondů i na související přeshraniční vysokorychlostní tratě. Konkrétní částku neupřesnil.
Stát chce na obří investici využít také peníze od soukromých firem, počítá s projekty PPP, a to jak u vysokorychlostních tratí, tak i nového brněnského nádraží. „Neobejdeme se bez toho. Finanční potřeba je tak obrovská, tady se opravdu ve všech případech těch jednotlivých úseků bavíme o řádech desítek miliard korun,“ dodal Kupka.
Město Brno má na starosti zajistit výstavbu v okolí nového nádraží. Ke stanici je třeba dovést nové linky MHD, mimo jiné vznikne nový městský bulvár do stávajícího centra města.
„S ŘSD a Správou železnic jsme si také definovali propojení na silniční velký městský okruh mezi ulicemi Hněvkovského a Heršpickou. Jsme ve finální fázi,“ doplnil brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).
Město v následujících pěti až šesti letech počítá s miliardovými investicemi do okolní infrastruktury. Náměstek brněnské primátorky René Černý (ANO) připomněl, že před vznikem nové stanice musejí být hotová protipovodňová opatření. Stanice je totiž poblíž řeky Svratky.
„Bez dokončených protipovodňovek uzel nevznikne. Přípravy jdou ruku v ruce. Musíme mimo jiné postavit dvě retenční nádrže – Královky a Červený mlýn,“ řekl Černý.
Vzniku nové centrální stanice musejí předcházet přestavby menších nádraží v brněnském Králově Poli a Židenicích, která později zajistí výlukový provoz. Nádražní hala v Králově Poli má jít k zemi v červenci, sdělil Svoboda. Nová stanice i s okolím bude stát tři miliardy korun.
Terminál Vídeňská
Jasněji už je také ohledně průjezdu vysokorychlostních vlaků Brnem. Moderní soupravy budou kromě hlavní stanice v centru stavět také v novém Terminálu Vídeňská. Politici s experty posuzují varianty umístění stanice.
Brněnští radní se na středečním jednání přiklonili k takzvané variantě A – stanice v tom případě vyroste jižně od Ústředního hřbitova, hned v sousedství dálnic, konkrétně u křížení D1 s dálnicí D52 směrem na Vídeň.
Metro u ledu
„Chystáme detailní technickou studii, která nás provede úskalími. Je to velmi čerstvé. Chceme zajistit propojení s veřejnou městskou dopravou, počítáme s parkovištěm park and ride pro mimobrněnské cestující,“ sdělil Kratochvíl.
Koordinaci se Správou železnic a Ředitelstvím silnic a dálnic budou dál ladit.
Politici zdůraznili, že většina vysokorychlostních vlaků bude zajíždět přímo do centra města. „Jen ve Vídeňské by stavěly pouze ty nejrychlejší sprintery, které spojí Berlín, Prahu, Brno a Vídeň. Všechny ostatní vysokorychlostní spoje budou pochopitelně obsluhovat i centrum města,“ zdůraznil Kupka.
V nedohlednu je naopak takzvaný severojižní kolejový diametr, laicky metro, které má v budoucnu zajistit lepší přepravu lidí od severní části města na jih. Město nyní řeší sedm variant. „Jisté je, že to bude tramvajová nebo vlaková kolejová doprava,“ upřesnil Kratochvíl.
