Nové diplomy pro trans lidi. Část univerzit to odmítá, pomoci má novela

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dostat nový vysokoškolský diplom na nové jméno nebylo pro trans lidi vždycky pravidlem. V případně maturitního vysvědčení to přitom nebývá problém. „Je to velký krok. Velmi to usnadní lidem náročný byrokratický proces, který změna úředního pohlaví obnáší,“ uvedl Viktor Heumann, mluvčí organizace Transparent, která transgender, nebinárním a intersex osobám pomáhá.

Heumann sám se ocitl v situaci, kdy musel diplom na své původní jméno předkládat. „Byl jsem v mezinárodním projektu, při kterém bylo nutné doložit magisterské vzdělání. Paní při auditu, která byla s mou situací obeznámena, mi však udělila výjimku,“ řekl.

Zároveň ale zdůraznil, že nejvíc trans komunitu trápí jiná věc – nucené sterilizace při úřední změně pohlaví. Česká republika totiž v rozporu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva v této praxi pokračuje. Kvůli případu z Francie mezinárodní soud rozhodl, že je požadování operace kvůli úřední změně pohlaví proti lidským právům.

„Musíme projít operací, která je zásahem do zdravého těla, jen abychom si mohli změnit písmenko v dokladech,“ dodal Heumann.

Naposledy to potvrdil i Ústavní soud. Loni v březnu vyhlásil, že pokud by na podmínce operace netrval, otevřela se tak cesta k existenci takzvaného třetího pohlaví. A to by se podle soudkyně zpravodajky Milady Tomkové jednalo o velkou společenskou změnu přesahující kompetence soudu.

Novela o diplomech je podle organizace Transparent ale také důležitá a například střední školy povinnost vydávání nových diplomů už mají.

„K legislativní úpravě přistoupilo ministerstvo proto, aby bylo vydání dokladu s novými údaji zákonem garantováno a aby vysoké školy měly jistotu zákonnosti takového postupu,“ uvedla mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Novelu chce rezort předložit vládě do konce března. V případě jejího schválení bude pro univerzity vydávání nových diplomů s upravenými údaji od ledna 2024 povinné.

Pro vystavení nového diplomu bude stačit, když absolvent škole nebo fakultě prokáže změnu jména nebo rodného čísla a zaplatí poplatek nejvýše 1000 korun.

V současné době si poplatek 500 korun účtuje třeba České vysoké učení technické (ČVUT) a Vysoká škola ekonomická (VŠE). „Poplatek činí 500 korun a poštovné, pokud si ho zájemce nevyzvedne osobně,“ řekla mluvčí VŠE Věra Koukalová.

Jiné univerzity ale vydávají nové diplomy i bezplatně. „Pokud náš absolvent změní jméno a příjmení z důvodu změny pohlaví, vydáváme mu stejnopis diplomu na toto nové jméno v gramatické podobě odpovídající správnému pohlaví. Za vydání diplomu žádný poplatek nevybíráme,“ uvedla mluvčí Vysokého učení technického (VUT) v Brně Jana Vyklická.

Poplatky za vyřízení upraveného diplomu neúčtuje ani další brněnská univerzita – Masarykova. „Podmínkou je podání žádosti a předložení nových osobních dokladů nebo dokumentu,“ řekla pro Seznam Zprávy ředitelka studijního odboru Martina Vlková.

Bez poplatku obdrží nový diplom i zájemci na Univerzitě Karlově. „První případ žádosti o vydání nového diplomu univerzita řešila v roce 2003. Od té doby obdržela celkem 16 žádostí, všechny byly vyřízeny kladně. Sedmnáctou zpracováváme právě v tuto chvíli,“ uvedl k tomu mluvčí Václav Hájek.

Podle příspěvků na fóru Transparentu měli v minulosti problém například studenti Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT), Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) nebo Ostravské univerzity (OSU).

„Zatím diplomy bohužel nevydáváme, neboť na rozdíl od školského zákona doposud v zákoně o vysokých školách chybí možnost diplom v takovém případě vydat,“ uvedl mluvčí olomoucké univerzity Egon Havrlant.

V tuto chvíli Univerzita Palackého nabízí žadatelům jen možnost vydání osvědčení, které dokládá absolvování vysokoškolského studia a získání diplomu.

„Je třeba říci, že právě proto také Univerzita Palackého před časem iniciovala novelu zákona, aby bylo možné vydávat diplom po změně rodného čísla,“ dodal mluvčí školy.

O případu studentky, které nechtěla Vysoká škola chemicko-technologická diplom na nové jméno vystavit, psal loni například iRozhlas.

Univerzita se tehdy bránila, že pro vydání nového diplomu nemá oporu v zákoně a okamžitě z ní psali na ministerstvo. „Administrativně to není triviální záležitost. Rozhodně jsme nechtěli nikomu ubližovat,“ sdělil mluvčí školy Michal Janovský s tím, že jakmile obdrželi pokyn ministerstva, podřídili se mu. Podle mluvčího se studentka nového diplomu dočkala loni v listopadu.

Heumann říká, že pokud univerzity odmítají diplomy vydat, odkazují studenti na předchozí doporučení někdejší ombudsmanky Anny Šabatové. Ne vždy to ale stačí. „Pokud mají prostředky, dávají předžalobní výzvy,“ dodal.

„Domnívám se, že je v této souvislosti zapotřebí prohloubit diskuzi týkající se problematických právních aspektů, které se změnou pohlaví trans lidí přímo či nepřímo souvisí. Mezi nimi považuji za klíčový i jmenovaný aspekt vydávání dokladů o vzdělání osobám po úřední změně pohlaví,“ uvedla Šabatová v doporučení adresovaném ministrovi školství.

„Dovolila jsem si navrhnout doplnění legislativního úkolu pro MŠMT – předložit návrh novely zákona, kterým by bylo zakotveno zmocnění pro MŠMT k vydání vyhlášky, na jejímž základě by vysoké školy vydávaly stejnopis diplomu z důvodu změny pohlaví,“ stojí dál v dopise.

Když studenti potřebují doložit svou kvalifikaci a nemůžou nebo nechtějí čekat, využívají diplom vydaný na svoje původní jméno.

Trans lidé však kvůli svojí identitě často čelí diskriminaci a sdělovat citlivé údaje neznámým osobám nepovažují za vhodné. „Samozřejmě pro ně není komfortní sdělovat tuto informaci zaměstnavateli,“ dodává za spolek Transparent jeho mluvčí.

„V případech, že by byli lidé nuceni se nadále prokazovat původním diplomem, docházelo by například při přijímacích řízeních k okamžitému, a ne vždy žádoucímu coming outu (odhalení identity, pozn. red.), který může takové osobě významným způsobem ztížit postavení na trhu práce,“ upozorňuje.

Podobně argumentovala také bývalá ombudsmanka. „Pokud se osoba, jež prodělala změnu pohlaví, rozhodne nalézt si zaměstnání, může znamenat odhalení její původní identity citelný zásah do její intimní sféry, vystavení se diskriminačnímu jednání při přijímání do zaměstnání a častější odmítnutí. Bude tak fakticky odkázána na zaměstnání, která odpovídají nižšímu vzdělání a kvalifikaci,“ zaznělo ve zmíněném doporučení ministerstvu.

O schválení operačních zákroků souvisejících s přeměnou pohlaví požádalo mezi lety 2013 a 2021 v Česku 1095 osob.

Úřední změna pohlaví je nicméně zdlouhavý proces. Než projdou lidé tranzicí (změnou identity, pozn. red.), nemůžou si změnit jméno na kýžený tvar. Trans lidé si proto během procesu změny úředního pohlaví často jméno mění na neutrální tvar.

„Mít neutrální jméno není legislativní podmínka, ale předoperační komise lidem často odmítla povolení k operaci, protože si neutrální tvar nevyřídili,“ vysvětlil Heumann.

Trans lidé tak procházejí byrokratickým procesem dvakrát. Nejde přitom jen o vyřízení rodného listu, občanského průkazu či řidičského průkazu. „Musíte si vyřídit změnu jména v bance, u poskytovatelů služeb či u lékařů,“ vypočítával Heumann.

Trans lidé, kteří se rozhodnou operaci nepodstoupit, u neutrální varianty jména zůstávají.

Podmínku sterilizace při úřední změně pohlaví obejít nelze. „Vždy musíte žádat o změnu pohlaví v zemi, v níž máte občanství. Dokonce i lidé, kteří žijí v cizině, si musí toto vyřídit v Česku a podle českých zákonů,“ vysvětlil.

Uvítal by, kdyby si trans lidé mohli pohlaví změnit už na začátku tranzice.

„Sebevražednost u trans a nebinární mládeže je 40 až 50 procent. Ve chvíli, kdy okolí jedince oslovuje jím preferovanými tvary jména a přijímá jeho identitu, se číslo radikálně snižuje,“ uvedl Heumann a popisují to i zahraniční studie.

Dodal, že pokud by úřední změna pohlaví bez operace byla možná i pro dospívající, pomohla by jim fungovat v kolektivu a navíc by se dala případně i zvrátit.