Nová studie ukázala, komu nejvíce podražil život v Česku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Důchodci, rodiny s dětmi, samoživitelé a ostatní. Extrémnímu růstu cen čelily v posledních měsících všechny tuzemské domácnosti, ovšem každá trochu jinak v návaznosti na to, jak se liší jejich výdaje na bydlení, potraviny, dopravu, ale i oblečení a další položky.

Nová studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) propočítala konkrétní míru inflace pro jednotlivé typy domácností.

Provázala totiž údaje o výdajích zmíněných typů domácností s inflací. Využila k tomu data z šetření mezi více než 3000 domácnostmi v rámci takzvané Statistiky rodinných účtů od Českého statistického úřadu a data o inflaci podle jednotlivých položek.

Vznikla tak unikátní odpověď na otázku, komu nejvíce podražil život v Česku v časovém rozmezí mezi lednem 2020 až březnem 2023.

Inflace pro rodiny s dětmi vyšla za dané období na 32,4 procenta, pro samoživitele na 33 procent.

Nejvíce ovšem na výdajích pocítily růst cen domácnosti penzistů. Studie navíc spočítala inflaci pro důchodcovské domácnosti s vyššími výdaji, kde kumulativně rostla o 33,4 procenta, a inflaci důchodců s nižšími výdaji, která vykázala nejvyšší hodnotu – 34,5 procenta.

Inflace za zmíněné období přitom byla 32,9 procenta.

„Důchodci byli hodně diskutovaní, proto jsme chtěli tuto skupinu rozdělit a být u ní podrobnější,“ vysvětluje spoluautor studie Daniel Kolář, proč ještě rozdělili seniorské domácnosti. Odkazuje se na to, že důchodcovské domácnosti představují 29 procent z celkového počtu.

Dvě skupiny důchodců výzkumníci stanovili tak, že jejich domácnosti seřadili dle výdajů a přesně v půli udělali čáru – tak vznikla skupina s vyššími výdaji a pod čarou s nižšími.

Výzkumníci poukazují i na to, že inflace pro jednotlivé domácnosti se v čase vyvíjí. Například do konce loňského roku zažívaly kumulativně největší cenový nárůst naopak rodiny s dětmi a důchodci měli nejnižší růst inflace. Vše se prohodilo od ledna.

„Tato náhlá změna vyplývá zejména ze skokového zvýšení cen bydlení včetně energií ve statistických datech, a to kvůli způsobu zohlednění takzvaného úsporného tarifu Českým statistickým úřadem. Ten vedl k výraznému poklesu cen energií mezi říjnem a prosincem 2022 a následnému skokovému zvýšení v lednu 2023,“ vysvětlují autoři studie.

I proto autoři upozorňují, že zjištění jsou specifická pro nastudované období leden 2020 až březen 2023 a nelze proto z daných výsledků odhadovat budoucí vývoj.

Spoluautor studie, pod kterou se podepsal ještě člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský a výzkumník Marek Šedivý, zároveň upozorňuje i na jedno z hlavních omezení výsledku: nepracuje totiž na druhé straně s příjmy jednotlivých domácností.

„Díváme se na to, jak rostly ceny toho, co spotřebovávají jednotlivé typy domácností, ale pokud bychom chtěli zkoumat, jaký vliv má inflace na životy těchto lidí, tak nezáleží jen na růstu cen, ale i na ekonomické situaci,“ zdůrazňuje Daniel Kolář, že k úplnému obrázku dopadu na jednotlivé domácnosti je potřeba znát i finanční úspory, které mohou pomoci domácnostem vykrýt nárůst nákladů, a také příjmy.

„Neměli jsme data o příjmech. Rádi bychom to udělali, ale narážíme na nedostupnost těchto dat,“ zmiňuje expert, který se na akademické půdě zaměřuje na nerovnost bohatství, proč se výsledná studie zaměřila pouze na výdajovou stránku domácností.

Výsledně propočítané inflace pro jednotlivé domácnosti je tak nutné brát s rezervou jako orientační nástroj. Nelze říct, že drahota nejvíce postihla právě důchodce. Mimo jiné i proto, že jim díky valorizacím během zdražování nejvíce rostly příjmy.

Jak vypadají takzvané spotřební koše jednotlivých typů domácností, podle kterých výzkumníci vypočítávali inflaci na míru?

A stejně tak v rámci rodin s dětmi mohou být jak bohaté, tak chudé rodiny. Pro potřeby studie jsou za rodiny s dětmi považovány všechny domácnosti alespoň s jednou osobou mladší 18 let, mimo samoživitele. Za důchodcovskou domácnost je pak brána taková, která má příjmy jen ze starobní penze.

Podle Daniela Koláře by tento ukazatel rozpočítaných inflací mohl posloužit například k navyšování dávek, podobně jako se využívala důchodcovská inflace k propočtům valorizací důchodů.

„Může to dávat smysl, například když máme přídavek na dítě, který je určený pro rodiny s dětmi, a samoživitele, tak jestli nebrat spotřební koš těchto skupin, podobně jako to bylo u domácnosti důchodců,“ konstatuje Daniel Kolář.

Sám ale upozorňuje, že hlavním závěrem studie zůstává, že inflace jednotlivých domácností se liší jen velmi mírně. „Jestli je celková inflace kolem 33 procent, tak se to liší mezi 32 procenty a 34 procenty,“ říká výzkumník.

Samotná studie pak zmiňuje, že navzdory nedokonalostem představují dané inflace nejlepší dostupné informace o tom, kdo byl jak zasažený růstem cen ve sledovaném období do konce března 2023. „Podobné odhady rozdílů v inflaci pro různé domácnosti v některých zemích pravidelně publikují národní statistické úřady či veřejné výzkumné instituce,“ zmiňuje studie.