Článek
Zatímco v pátek 23. června mělo v Česku využívat nouzové ubytování necelých 68 tisíc válečných uprchlíků, v úterý 4. července jich bylo přes 55 tisíc.
Za 11 dní jejich počet klesl o 12 671, vyplývá z dat v informačním systému humanitárního ubytování HUMPO, která mají Seznam Zprávy k dispozici.
Statistiky jdou do větších detailů. Ukazují například, že nejvíce lidí se mělo z nouzového ubytování odhlásit v Plzeňském kraji, celkem 2721, tedy více než pětina z celkového počtu. V samotném krajském městě šlo o 1583 osob.
Naopak nejméně uprchlíků opustilo systém v Kraji Vysočina (145 osob) a v Olomouckém kraji (208).
Ľubomíra Luptáka, ředitele plzeňského spolku Ponton, který mimo jiné pomáhá válečným uprchlíkům, prim „jeho“ kraje nepřekvapuje. „Problém spočívá v tom, že lidé byli tlačeni do toho, že byli v područí pracovních agentur a provozovatelů hromadného ubytování,“ vysvětluje ředitel plzeňské specifikum.
„Děláme monitoring ubytoven. Byla obava, že na ulici skončí třeba 500 lidí a zatím se ukazuje, že se připravovali a postupně opouštěli nouzové ubytování a hledali si nové bydlení,“ zmiňuje Lupták.
Ředitel spolku odkazuje na to, že od července platí nový soubor pravidel pro válečné uprchlíky označovaný jako lex Ukrajina V.
Lidem s dočasnou ochranou stát od začátku prázdnin proplácí nouzové ubytování jen ve dvou případech – pokud jsou v zemi do 150 dnů a pokud patří mezi zranitelné osoby.
Mezi zranitelné stát započítává děti do 18 let, studenty do 26 let, osoby pečující o děti do šesti let, lidi se zdravotním postižením, těhotné ženy a seniory nad 65 let.
Ostatní si museli začít ubytování hradit sami.
„Ukončení bezplatného nouzového ubytování přes kraje a HUMPO se přímo dotýká 54 procent ubytovaných, tedy cca 38 tisíc osob,“ varoval dokument z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí, když začátkem června nastiňoval možné scénáře, které mohou po zavedení lex Ukrajina V nastat.
Mimo jiné upozorňoval na možnou vnitřní migraci válečných uprchlíků do větších měst, zmiňoval i jejich návrat na Ukrajinu.
Hlavní změny pro uprchlíky od 1. července
Příspěvek pro solidární domácnosti
Od července přestanou dostávat peníze lidé, kteří ubytovávají Ukrajince. Nově budou něco navíc dostávat lidé s dočasnou ochranou v rámci humanitární dávky. Pro plnou výši dávky bude nutné, aby se majitel nemovitosti zaregistroval do evidence bytů a smluv.
Pokud bude uprchlík bydlet v zaevidovaném bytě, dostane příspěvek tři tisíce korun, bez evidence jen 2400 korun.
Úřady ale nově u domácností zkoumají i příjmy, které se od nároků na dávku odečítají.
Humanitární dávka
Nově se od července budou rozlišovat nezranitelné osoby a zranitelné osoby. Těmi jsou děti do 18 let. Studenti do 26 let. Osoby pečující o děti do šesti let. Těhotné ženy. Osoby starší 65 let. Osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o osoby se zdravotním postižením.
Po šesti měsících od udělení dočasné ochrany bude dospělé osobě proplácená podpora 3130 korun, zranitelné osobě 4860 korun.
Podrobněji i s kalkulačkou na stránkách MPSV.
Nouzové ubytování
Lidem s dočasnou ochranou, kteří jsou v Česku déle jak 150 dní a nespadají mezi zranitelné skupiny, přestane stát od července proplácet nouzové ubytování.
„Nelze to jednoduše interpretovat“
Redakcí oslovení odborníci na pomoc migrantům ovšem nechtějí platnost přísnějších pravidel dávat do přímé souvislosti se skokovým úbytkem nouzově ubytovaných.
„To, že z ubytování vypadlo hodně lidí, je jisté. Nevíme ale, kolik lidí se z toho množství domluvilo s ubytovateli, že budou platit. Nevíme také, kolik lidí platí nad své možnosti, a jsou tak ohroženi ztrátou bydlení,“ uvádí Klára Boumová, která pro Charitu České republiky zastřešuje aktivity spojené s migrací.
Ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová je vůči datům ještě obezřetnější. „Nelze to jednoduše interpretovat. Vím o stovkách lidí, kteří se museli vystěhovat. Musí tam – kromě faktického odhlášení z nouzového bydlení – docházet ještě k další změně,“ zamýšlí se.
Mluví například o tom, že si lidé s dočasnou ochranou mohli v Česku najít jiné bydlení, stejně tak zmiňuje i cesty zpět na Ukrajinu. „Hodně lidí odjíždí a nevíme, z jakých důvodů. To teprve začínáme zjišťovat,“ dodává Krchová s tím, že není jasné, zda jde jen o dočasný návrat do domoviny, nebo trvalý.
Ubytování uprchlíků po 1. červenci monitoruje i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Před náběhem lex Ukrajina V totiž panovaly obavy, že řada lidí s dočasnou ochranou skončí na ulici. To se ovšem nestalo.
„Ukrajinští uprchlíci podle všeho mají nadále zajištěnou střechu nad hlavou a dokázali se přizpůsobit novým podmínkám. Platí, že celou situaci nadále budeme sledovat a jsme připraveni podle potřeby operativně reagovat,“ uvedl v tiskové zprávě šéf rezortu Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Odcházely spíše ženy
Z dat o nouzovém ubytování na přelomu června a července vyplývají i další trendy. Například, že ho opouštěly převážně ženy.
Konkrétně ze systému odešlo 8099 žen a 4279 mužů. V tomto případě se redakce Seznam Zpráv dostala k datům za všechny kraje kromě Prahy. V hlavním městě ovšem z nouzového ubytování odešlo jen 293 z celkových 12 671.
První důvod je čistě matematický – žen je v nouzovém ubytování zhruba dvojnásobek oproti mužům, proto jich systém opouští více.
Podle Kláry Boumové z Charity ČR je za tím i druhý důvod: „Bude to nejspíš tím, že jde o pečující ženy a tím, že ženy, které mají děti nad šest let, přestávají být zranitelnou skupinou.“
Váleční uprchlíci v nouzovém ubytování nejčastěji obývali ubytovny (44 procent) nebo hotely a penziony (29 procent). Povětšinou šlo o soukromé subjekty (78 procent) nebo obce (11 procent).
Současně v Česku uprchlíci využívají bydlení u českých domácností, které se označují jako solidární. Takto našlo střechu nad hlavou zhruba 108 tisíc lidí s dočasnou ochranou. Proplácení příspěvku těmto českým domácnostem se v červenci také mění: přestanou ho dostávat ubytovatelé, nově má být součástí humanitární dávky.
S přispěním Josefa Mačího.
