Článek
Dopady zavedení dvou evropských směrnic proti daňovým únikům na dani z příjmů právnických osob do českého právního řádu není možné vyčíslit, protože neexistují vhodná zdrojová data. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nemělo ale zavedení směrnic ATAD a DAC6 významný vliv na správu daně z příjmů firem. Stálo přitom do konce roku 2022 celkem 36,7 milionu korun. Úřad to dnes uvedl v tiskové zprávě. Ministerstvo financí se závěry NKÚ nesouhlasí.
Směrnice se do zákona dostaly v letech 2019 a 2020. Kontrolní úřad prověřoval, zda po jejich zavedení klesly daňové úniky a zlepšil se výběr uvedené daně. „Kontrola ukázala, že preventivní nebo odrazující dopad zavedených opatření na daňové příjmy nelze kvantifikovat a výši dopadu nových opatření směrnice ATAD ve vztahu k daňovým únikům není možné vyčíslit kvůli nedostatku podkladů – chybí vhodná zdrojová data. Podle zjištění NKÚ nemělo zavedení směrnic významný vliv na efektivnost správy uvedené daně,“ stojí v tiskové zprávě.
Podle ministerstva financí je vyčíslení konkrétních dopadů nové úpravy obtížné až nemožné. „Většina opatření proti vyhýbání se daňovým povinnostem je ve své podstatě odrazující, tedy znemožňuje poplatníkům uplatnit určité postupy pro optimalizaci daní, tím že jim dává speciální daňový režim. Konečným záměrem zavedené úpravy tedy není vybrat nějakou daň například formou doměrku, ale znemožnit poplatníkovi optimalizační chování,“ reagovalo v tiskové zprávě ministerstvo.
Na dani z příjmů právnických osob vybral stát v letech 2018 až 2022 celkem 953,4 miliardy korun. Tato daň je čtvrtým nejvýznamnějším příjmem státního rozpočtu. „Kontroloři zjistili, že vzhledem k neexistenci datových zdrojů nemělo ministerstvo financí informace o účelnosti a efektivnosti pravidel zavedených směrnicí ATAD a nevědělo, zda její dopady odpovídají předpokladům,“ uvedl úřad.
Účelem směrnice ATAD bylo zamezit daňovým únikům. Směrnice DAC6 zavedla kromě jiného povinnost oznamovat přeshraniční uspořádání, která mají za následek mimo jiné získání daňové výhody, jako je třeba přemístění základu daní do jiných zemí s cílem zajistit, aby některé položky příjmu nebyly zdaněny nikde. NKÚ uvádí, že směrnice DAC6 posílila mezinárodní výměnu informací, ale využitelnost těchto informací byla v ČR minimální.
