Hlavní obsah

NKÚ našel nedostatky u regenerace brownfieldů, podpora přesto pomohla

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Brownfield na Nákladovém nádraží Žižkov.

Kontrola NKÚ zjistila nedostatky na straně poskytovatelů dotací, kterými byly Ministerstvo pro místní rozvoj a Státní fond podpory investic, ale i na straně příjemců peněz.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) našel řadu nedostatků v poskytování peněz na regeneraci zanedbaných nemovitostí a areálů, takzvaných brownfieldů, ve veřejném vlastnictví. Týkalo se to hlavně zadávání zakázek a nezpůsobilých výdajů. Podpora státu za 1,1 miliardy korun v letech 2019 až 2023 podle úřadu přesto pomohla.

Ze zanedbaných a nevyužívaných nemovitostí o rozloze 27,4 hektaru se díky dotacím staly například obecní úřad, denní stacionář pro seniory, hasičská zbrojnice, mateřská škola, komunitní centrum, multifunkční zařízení či park. NKÚ to uvedl v pondělí k výsledkům kontroly peněz určených na regeneraci brownfieldů pro nepodnikatelské využití. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvedlo, že kritiku a zjištěná pochybení vzalo na vědomí a doporučení zapracovalo do dalších výzev.

Podpora se týkala regenerace 122 z 979 brownfieldů, které jsou výlučně ve veřejném vlastnictví. „U sedmi z 19 kontrolovaných projektů, tedy u více než jedné třetiny, odhalili kontroloři nedostatky nasvědčující porušení rozpočtové kázně, a to až do výše 32,5 milionu korun. Šlo nejčastěji o chyby při zadávání veřejných zakázek a o nezpůsobilé výdaje,“ stojí ve zprávě úřadu.

„Přesto NKÚ vyhodnotil kontrolované projekty a výdaje na ně jako účelné, s výjimkou jednoho. V tomto případě příjemce dotaci ve výši téměř 23 milionů korun vyčerpal, avšak plánovanou tělocvičnu s lezeckou stěnou, fitness, sociálním zařízením, bufetem aj. nevybudoval,“ uvádí úřad.

Podle ministerstva zmíněný příjemce dotace uvedl v žádosti o peníze nepravdivé informace, což úřad zjistil až později. „MMR při vyvození důsledků vůči příjemci dotace, respektive odpovědným osobám již v daném případě poskytuje plnou součinnost příslušnému finančnímu úřadu a Policii ČR,“ doplnilo MMR k případu.

V případě ministerstva i fondu podpory investic našel NKÚ nedostatky hlavně v kontrole. Ministerstvo podle něj často nekontrolovalo závěrečné vyhodnocení ani finanční vypořádaní vyplacených dotací. Fond podpory investic nekontroloval příjemce dotací v rozsahu stanoveném právním předpisem.

MMR v reakci na to napsalo, že podle nastaveného harmonogramu musí u všech podpořených projektů udělat závěrečné vyhodnocení nejpozději před ukončením celého programu. „Rychlejší postup nad rámec uvedeného harmonogramu je limitován kapacitou a důsledností závěrečného vyhodnocování jednotlivých akcí. Finanční vypořádání akcí jsme evidovali a kontrolovali průběžně,“ konstatovalo ministerstvo.

NKÚ rovněž poukázal na to, že někteří příjemci peněz uplatnili jako způsobilé k proplacení i výdaje za stavební práce na parcelách mimo území brownfieldu, protože MMR nestanovilo jednoznačně, za jakých podmínek mohou být tyto výdaje způsobilé k proplacení. Za nedostatek považuje NKÚ i to, že jediným sledovaným parametrem ze strany MMR i fondu byl počet uzavřených smluv, nikoli například velikost zrevitalizované plochy.

„MMR bere na vědomí, že podle NKÚ mělo být vymezení způsobilých/nezpůsobilých výdajů v dokumentaci výzvy exaktnější. Jedinečná povaha projektů regenerace nicméně bude vždy zakládat potřebu výkladu jednotlivých podmínek poskytovatelem dotace, a toho se žadatelům a příjemcům ze strany MMR vždy dostane,“ reagovalo na výtku kontrolního úřadu MMR.

Doporučované