Článek
Správa silniční daně je nákladná a její efektivita je v porovnání s ostatními daněmi v Česku zhruba čtyřikrát nižší. Vliv na to má administrativní náročnost spojená se správou daňových úlev, pomalá automatizace i chyby v registru vozidel. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil správu silniční daně v letech 2017 až 2020. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informoval mluvčí úřadu Václav Kešner. Reakci finanční správy ČTK zjišťuje. Silniční daň odvádí v Česku přibližně 830.000 poplatníků, představuje přibližně 0,7 procenta daňových příjmů Česka.
Finanční správa vybrala v letech 2018 až 2020 podle NKÚ na silniční dani za jednu korunu výdajů v průměru 15 korun příjmů. „To je v porovnání s průměrem ostatních daní více než čtyřikrát méně – na všech daních vybrala finanční správa za jednu korunu výdajů ve stejném období v průměru 68 korun příjmů,“ uvedli kontroloři. V celkových číslech finanční správa vybrala jen v roce 2020 v rámci silniční daně přibližně šest miliard korun, což stálo zhruba 460 milionů korun.
Na nižší efektivitu silniční daně měl podle kontrolorů vliv například administrativně náročný způsob prověřování plnění daňových povinností. NKÚ zjistil, že pro správce daně je v některých případech obtížné ověřit to, zda měl poplatník nárok na osvobození od daně nebo slevu na dani, jde například o uplatnění slevy na dani u kombinované dopravy. Obtížně finanční správa ověřuje například i plnění daňových povinností u autobazarů, které provozují osobní vozidla do 3,5 tuny.
Vliv má ale podle NKÚ i pomalá automatizace. Se zjednodušením správy silniční daně počítala „Strategie rozvoje finanční správy“ z roku 2017, která plánovala maximální možnou automatizaci zpracování údajů. Do roku 2020 však k takovým změnám u silniční daně nedošlo. Kontroloři uvedli, že správu daně ale ztěžují i problémy u již zavedených informačních systémů. Jde podle nich například o složité ověřování některých informací v registru silničních vozidel.
U 16 procent záznamů nelze zjistit součet povolených hmotností na nápravu u návěsů, více než sedm procent záznamů pak obsahuje chybný počet náprav u nákladních automobilů a tahačů, u šesti procent zase nelze určit přesné stáří vozidel. „Tyto chyby znesnadňují finanční správě ověření údajů v podaných daňových přiznáních k silniční dani, ale znamenají i dodatečnou zátěž pro daňového poplatníka, u kterého finanční správa zahajuje řízení k odstranění nedostatků v jeho daňovém přiznání,“ uvedl NKÚ.
Se silniční daní je spojena také řada opatření, která mají motivovat k nákupu ekologičtějších vozidel. Jedním z nich je opatření původně z roku 2001, které zvýšilo sazbu daně o 15 procent u vozidel registrovaných před rokem 1990. V roce 2008 se pak sazba zvýšila na 25 procent. „Toto více než 20 let staré opatření ministerstvo financí ale věcně za celou dobu nezměnilo ani neaktualizovalo. V současnosti je neefektivní a nevede ke snižování průměrného stáří vozidel,“ míní kontroloři.
Upozorňují také na to, že od roku 2020 se o 25 procent snížila sazba silniční daně u vozidel nad 3,5 tuny. Přestože se jednalo o změnu reagující na negativní dopady pandemie covid-19, a tedy mimořádnou situaci, navrhlo ji ministerstvo financí podle NKÚ bez časového omezení. „Výpadek příjmů z této daně tak může pokračovat i po odeznění hlavního důvodu, kvůli kterému tato změna vznikla. Inkaso silniční daně se zejména tímto opatřením meziročně snížilo o 525 milionů korun,“ uvedl úřad.
